Představujeme 2. třídu: Kouč Petr Koreček je s patronem Reném Vydareným spokojen

Co vlastně Vydareného vedlo k získání licenci? „Před sezónou jsem si udělal trenérskou licenci „C“, protože jsem chtěl něco do života. Z mého hokejového dětství si toho moc nepamatuju, tak jsem byl hlavně zvědavý a chtěl jsem vidět, jak ten proces vlastně vypadá,“ vysvětluje důvod angažování se u mládeže východočeský bek.

„Na první trénink jsem šel s prváky, ale to mě ještě úplně neoslovilo, protože oni to mají hodně o bruslení a s puky se zatím maximálně nahánějí,“ usmívá se hradecký kapitán. „Potom jsem přešel k druhákům, kde jsem se u Péti Korečka víceméně zaučoval. Pokud jsem neměl žádné zdravotní problémy, snažil jsem se chodit na trénink aspoň jednou do týdne, většinou ve středu, protože to se nehrálo,“ říká extraligou vytížený hráč o svém programu u druhé třídy.

A jak to hokejistům druhé třídy v uplynulé sezóně na ledě šlo? „Byla celkem sranda vidět chlapce, jak se učí překládat. Někteří už jsou schopní i celkem slušně nahrávat puky. Doufám, že jsem jim alespoň trochu pomohl. Oni hlavně pomohli mně vidět věci trochu jinak,“ děkuje za získané zkušenosti mladým hráčům královéhradecká třiadvacítka.

Jak sám slovenský hokejista říká, ke kategorii „druháků“ zapadl bez problémů. „Petr Koreček je na ně sice celkem tvrdý, ale zase se snaží držet hokej v zábavné formě. Já jsem tam nějakým způsobem prostě zapadl. Nejprve na mě samozřejmě koukali, první tréninky byly s takovým respektem. Ale potom chodili a vyprávěli, co bylo ve škole. Prostě děti, paráda,“ usmívá se bezprostřednosti malých hokejistů zkušený zadák.

Společně s Tomášem Mertlem předával René Vydarený hráčům první a druhé třídy medaile na březnovém turnaji O pohár Královského lva. Tato akce byla zároveň první, při níž viděl „své“ hokejisty při ostré hře. „Do té doby jsem byl pořád jen na tréninkách, protože oni měli zápasy většinou přes víkendy, a to se hrála extraliga. Poprvé jsem viděl, jak se hraje minihokej tři na tři. Systém je úplně jiný. Když jsem vyrůstal, hráli jsme normálně hokej pět na pět na velké hřiště.“

„Hra tři na tři je pro mě celkově překvapení. Výsledky byly obrovské, třeba 12:8. Pozitivní bylo, že chlapci vyhráli všechny tři zápasy, ale myslím, že v jejich věku ještě o nějaká vítězství moc nejde,“ nepřeceňuje turnajovou výhru obránce Mountfieldu.

Ten si dokonce vzpomněl i na jednu povedenou turnajovou akci jednoho z Hradečáků. „Musím uznat, že tam byly nějaké fakt pěkné akce, jedna se mi hodně vybavuje. Jeden kluk pěkně prokličkoval hřiště a bekhendem to hodil do víka, za to by se nemuseli stydět ani dospělí,“ směje se René Vydarený.

Petr Koreček: Pro kluky je lepší hra tři na tři

Druhá nejmladší žákovská kategorie hrála v ročníku 2015/16 Krajskou ligu, v rámci níž se střetávala se soupeři jako Nový Bydžov, Jaroměř nebo Dvůr Králové nad Labem. Jelikož „druháci“ hrají minihokej a v hradeckém týmu byl dostatek hráčů, Mountfield HK měl v této kategorii hned dvě mužstva. Pod vedením trenéra Petra Korečka absolvovali žáci druhé třídy kromě Krajské ligy a pravidelných tréninků i několik jiných turnajů, za zmínku stojí například prvenství na domácí akci O pohár Královského lva.

Druhá třída sice tréninky musela lehce přizpůsobovat starším kategoriím, na led se ale i tak dostala v dostatečné míře. „Většinou jsme trénovali dvakrát týdně plus jeden trénink o víkendu. Na ledě jsme tedy byli třikrát týdně plus zápasy,“ představuje hlavní kouč Petr Koreček pravidelný program „druháků“ hrajících Krajskou ligu.

S touto soutěží ale hradecký trenér není plně spokojen. „Hrajeme s menšími městy, která jsou ráda, že dají dohromady počet hráčů. Myslím, že s nimi by spíš měli hrát o rok mladší kluci, aby to bylo vyrovnanější. Pro kluky je lepší, když domluvíme zápasy s většími městy a hrají tři na tři, ne čtyři na čtyři. Chlapci jsou totiž vybruslený a už umějí s pukem, takže preferujeme hru tří proti třem. Pořádali jsme turnaj O pohár Královského lva a na něm jsme taky hráli tři na tři,“ říká Koreček o domácím turnaji, jejž hradecká první i druhá třída vyhrála.

Své zkušenosti malým hokejistům předával v uplynulé sezóně také vůdce kabiny A-týmu René Vydarený. „Chodil pravidelně, minimálně jednou týdně, jak mohl. K dětem je výborný,“ chválí východočeského kapitána Petr Koreček. „Kluci samozřejmě vědí, o koho se jedná, ale přeci jenom jsou malí. Ze začátku byli trochu vykulení, ale pak ho brali úplně automaticky jako trenéra. Měli hroznou radost, když jim přišel na turnaj fandit, prožívali to,“ popisuje bývalý útočník pozitivní přístup mladých hráčů k extraligovému hokejistovi.

Práce u mládeže je časově náročná a trenér „druháků“ tak vyslovuje slova díků všem členům realizačního týmu. „Hrozně bych chtěl poděkovat asistentům. Obklopili jsme se bývalými hráči a mělo to náboj, trenérský kolektiv byl dobrý. Nemají to jednoduché, taky chodí do práce a stíhají to jen tak tak, ale zvládli to. Jim a vedoucímu patří velké poděkování,“ vzkazuje Petr Koreček.