Představujeme patrony mládeže: 7. a 8. třída – Rudolf Červený

Čtyřiadvacetiletý Rudolf Červený začínal s hokejem na jihu Čech, odkud se spolu s týmem přestěhoval do východočeské metropole. Už v mládežnických kategoriích vynikal, za což si vysloužil pozvánky do reprezentačních výběrů – zahrál si dokonce na MS do 18 let a také na světovém šampionátu juniorů, který se konal v Kanadě.

Patronem dorostenců jsou František Ptáček a Jaroslav Kudrna, na juniory dohlíží Jaroslav Pavelka. Jak se stal patronem hráčů 7. a 8. třídy Rudolf Červený? „Šéftrenér mládeže pan Martinec mi dal tuto nabídku, kterou jsem s radostí přijal. Je to dobrá věc, hlavně pro mladé kluky. Mají tam někoho z extraligy, s kým mohou mít kontakt a to je pozitivní pro jejich motivaci. Když jsem byl já mladý a měl jsem možnost jít se podívat na trénink nebo zápas áčka, tak to bylo fajn, protože jsem měl kontakt s hráči z extraligy, kteří pro mě byli vzorem. Kluci se také chtějí dostat minimálně na tuto úroveň,“ přibližuje důvody patronství.

Rudolf Červený s kluky zatím příliš času nestrávil, to se ale chystá napravit. „Chodím se na ně dívat, když zrovna mají trénink. Chtělo by to ale, abych s nimi trávil více času a chodil s nimi na led. Na to se chystám, doteď nebyl příliš čas,“ přibližuje své plány hradecký útočník.

V otázce, nakolik se chce hradeckým nadějím věnovat, má forvard A-týmu jasno. „Chci s hráči chodit na led a dívat se na jejich zápasy. Je začátek sezóny, možností bude určitě hodně. Na sezónu s nimi se moc těším,“ říká Červený.

Hráčům osmé a sedmé třídy se prozatím velmi daří. Osmáci si zatím přispali pět výher a dvě porážky, hokejisté ze sedmé třídy prohráli dokonce jen jednou. Navíc uhráli neuvěřitelný výsledek s Novým Bydžovem, který porazili 33:0. Více než deset branek vstřelili v dalších třech utkáních. „Výsledky samozřejmě sleduji, kluci jsou na tom hodně dobře. Snad to bude pokračovat, i když je budu chodit podporovat,“ směje se hráč, který letos získal 7 kanadských bodů.

Oproti klukům, kterým dělá patrona, je Rudolf Červený zhruba o jedenáct let starší. „Berou mě snad jako kamaráda a jako někoho, kdo jim má co dát. Někteří kluci mi tykají, někteří vykají. Je mi samozřejmě příjemnější tykání. Přece jen nejsem žádný starý hráč,“ směje se útočník s číslem 65.

Patron 7. a 8. třídy není žádný matador, naopak si touto věkovou kategorií prošel, oproti svým starších spoluhráčům, poměrně nedávno. „Všechny žákovské kategorie jsou jedna velká sranda, jezdí se na zápasy nebo vícedenní turnaje. Jedinou prioritou je, spolu se školou, hokej. Navíc byly a jsou sportovní třídy, kde jsou všichni spolu. Hokej byla prakticky jediná věc, která nás zajímala. Vzpomínám na to hrozně rád, člověk u hokeje najde kamarády na celý život,“ vzpomíná na svou předchozí část kariéry hráč, který působil také dvě sezóny za mořem.

V tom, co je hlavním přínosem pro začínající hokejisty, má Červený jasno. „Hokej je kolektivní sport, což je skvělá věc. V týmu se sejde spousta kluků, každý má jinou mentalitu, ale i přesto se táhne za jeden provaz. Případný úspěch je s kým oslavit, po vítězném zápase si tým zakřičí a to je na tom to nejkrásnější,“ přibližuje kouzlo hokeje hráč s takřka 170 extraligovými starty.