S kluky je radost spolupracovat, říká patron mladších dorostenců Jaroslav Kudrna

Jak vaše spolupráce s týmem mladšího dorostu funguje?
Jelikož mě vloni výsledky zajímaly, bavilo mě to a byla to úspěšná sezóna, za což jsem byl moc rád, tak jsem měl radost, když přišel Máťa (Tomáš Martinec) s nabídkou na pokračování. Kluci vloni udělali radost nejen mě, ale celému klubu. Letos chodím trochu víc na tréninky, kluky hodně sleduji. Vloni to bylo celé hektické, do toho přišlo zranění. Letos je spolupráce, dohled nad nimi a podporování, větší. A snad bude ještě větší.

Jste u mladšího dorostu mentálním poradcem, nebo spíše druhým asistentem?
Spíše je povzbuzuji. Nevím, kdo, jak a co tam potřebuje, takže je spíše podporuji. Hraju dost přesilovky, tak jim třeba radím a ukazuji, jak to hrajeme my, aby něco okoukali. Jsou tam šikovní hráči, někteří jsou v nároďáku. Je radost s nimi spolupracovat. Samozřejmě jsou tam tréninky, na nichž musí trenér houknout, ale to bylo, respektive je, i u nás (culí se). Patron je tam spíše na motivační stránku, zbytek nechávám na trenérech.

Vloni "vaše" kategorie měla obrovský úspěch v podobě zisku mistrovského titulu. Jak jste to vy osobně prožíval?
Vyšlo to dobře, protože se hrálo ve Zlíně, a my tam shodou okolností hráli play-off. Oni hráli v malé hale, tak jsem vzal Josku Marhu, a šli jsme jim před prvním zápasem popřát hodně štěstí. Samozřejmě jsem to sledoval a z výsledku i výkonu jsem byl nadšený. Jako parta to dokázali, klobouk dolů před nimi. Budu rád, když si s některými, když budou makat a já ještě nepůjdu do důchodu (směje se), zahrál a pomohl jim třeba v "áčku". Sledoval jsem to, hodně jim to přál. Všichni jsme na ně byli pyšní a hrdí.

Mají podle vás šanci na zopakování tohoto výsledku?
Šance je vždycky. Důležité je se dostat po první části soutěže do první čtyřky, teď tam je prvních šest týmů hodně vyrovnaných. Je důležité, abychom si současnou formu a výkonnost udrželi, aby se vyhýbala zranění. V play-off bude záležet na momentální výkonnosti. Myslím si, že šance na nějaký úspěch zase je. Otázka jestli na ten nejvyšší, ale to se uvidí až časem. Důležité je jít zápas od zápasu a připravit se dostatečně na závěr soutěže, protože to je často o jednom utkání.

Jak byste celkově zhodnotil práci s mládeží v Hradci Králové?
Samozřejmě jsem sledoval a sleduji výsledky mládeže. Starší dorostenci vypadli se Slavií, to jsem se byl na ten jeden domácí zápas podívat. Když byl v play-off čas, tak jsem na kluky chodil. Doufám, že všichni vidí cíl a motivaci v podobě A-týmu, že si to všichni v hlavách srovnají a budou makat. Šance tady pro ně je, a když budou dřít, mít výkonnost a výsledky, tak je otázka času, kdy je trenér vyzkouší u nás. U juniorů škoda, že se postup nepovedl. Letos ale věřím, že je tady natolik silný mančaft, aby to zvládl. Samozřejmě to nebude jednoduché, protože velkou kvalitu budou mít i týmy, které půjdou do baráže z extraligy, stejně tak nejlepší celky z první ligy. Jednoduché to nebude, ale myslím, že pro to trenéři dělají maximum. Tento mezičlánek je hodně důležitý a záleží to hodně na klukách. Všichni do toho musí dát maximum. Je jasné, že z juniorské extraligy je cesta do A-týmu snazší. Je to hodně důležité.

Ačkoliv nechci nic přivolávat, sám jste nakousl hokejový důchod. Máte představu, kam byste v něm chtěl směřovat?
Nějaké své představy mám, ale nikde je do světa vypouštět nebudu. Záleží pak na domluvě tady. Doufám, že jednání nebudou tak složitá jako za aktivní kariéry (usmívá se). Byl bych moc rád, kdybych mohl předávat zkušenosti. Zatím nad tím ale moc nepřemýšlím. Hraji a soustředím se na hokej, důležité je zdraví a chuť. Teď si užívám atmosféru a partu. Zatím to oddaluji, co to jde (rozesměje se). Není to na pořadu dne a uvidíme... Jak jsem říkal – důležité je zdraví, až bych tady měl jó překážet, tak bych samozřejmě skončil (směje se). Věk se nedá zastavit, ale zatím to jde, a tak chci pomáhat jako hráč.