Představujeme 5. třídu: Do patronské role byl pasován Jiří Šimánek

Hradecký forvard má sice plno práce a povinností v A-týmu, i tak ale stihl se svými svěřenci absolvovat několik tréninkových jednotek. „Když jsem byl na tréninku, byl jsem v teplákovce, abych vypadal stejně s trenéry. Vždycky jsem objel všechny skupiny a něco klukům řekl nebo poradil,“ popisuje svou úlohu u „páťáků“ Jiří Šimánek.

„Je důležité, aby kluci na tréninku měli někoho z „áčka“. Chodí se dívat na hokej a pak někdo z chlapů přijde do šatny, to pro ně může být povzbuzující. Když jsem byl malý, taky s námi občas někdo chodil a vždycky to pro nás bylo příjemné,“ vrací se do svých mládežnických let útočník s číslem dvacet dva.

A jak „Šimiho“ vnímají samotní hráči? Nahlížejí na něj spíše jako na trenéra nebo kamaráda, který jim přišel poradit? „Většinou mi někdo říká úplně v klidu „čau“, což by si asi k panu trenérovi nedovolil. Je to tak lepší, člověk se pak necítí za nějakou autoritu,“ je za přístup mladých svěřenců rád extraligou ostřílený hokejista.

Konec hokejové kariéry zatím Jiří Šimánek sice ještě neplánuje, jednou však přijde. Vrhne se zkušený forvard po ukončení aktivní kariéry na trenérskou dráhu? „U hokeje bych chtěl zůstat, ale jako trenér asi ne. Na trenéřinu to moc nevidím,“ prozrazuje závěrem něco ze svých plánů do budoucna asistent kapitána.

Hradec v nadstavbě bojuje o „bednu“

Soutěž, jíž hraje pátá třída, nese název Liga mladších žáků „D“. V první části této soutěže, která probíhala v jednotlivých krajích republiky, odehrál Hradec celkem 16 zápasů, po nichž mu s 25 body patřilo (pouze o horší skóre) druhé místo. Nutno podotknout, že některé z duelů vyhráli Královéhradečtí vysokým rozdílem – mezi výsledky nechybí ani taková vítězství jako 11:0, 12:3 nebo 12:0.

V součtu s výsledky sedmé třídy se Východočeši vešli do nejlepší čtyřky, která nyní společně se čtyřmi nejúspěšnějšími celky Libereckého kraje hraje nadstavbu. V ní si svěřenci trenéra Václava Pánka nevedou vůbec špatně. Po devíti odehraných utkáních se Mountfield díky 13 bodům nachází na třetím místě, přičemž na vedoucí Liberec má ztrátu pouhých čtyř bodů a k tomu ještě jedno klání k dobru. Východočeši tedy stále mohou pomýšlet na stupínek nejvyšší!

Gólman Jan Kasal: Post brankáře bych neměnil

Jedním z hráčů, kteří za pátou třídu nastupují, je brankář Jan Kasal, jenž ale pod Bílou věží nepůsobí od svých prvních hokejových krůčků. Na soutok Labe a Orlice ho přivedla právě touha hrát na postu gólmana. „S hokejovou přípravkou jsem začínal v Pardubicích a pak jsem přešel do Hradce. Strašně jsem chtěl být v bráně, ale v Pardubicích mi to nedovolili, protože už brankáře měli. A tak jsem šel sem, protože z Třebechovic je to do Hradce blízko.“

„Je to tu dobré, líbí se mi tu. Jsem rád, že jsem v bráně, rozhodně bych to neměnil,“ říká teprve jedenáctiletý maskovaný muž. Nemá mladý gólman někdy trochu obavy z létajících kotoučů, které má zastavit vlastním tělem? „Strach nemám. Občas sice nějaká střela zabolí, ale nebojím se,“ odpovídá na otázku východočeský mladík.

V základní části skončil Hradec těsně druhý, v nadstavbě se mu také nedaří vůbec špatně. S výsledky svěřenců lodivoda Václava Pánka je spokojen i Jan Kasal. „Nějaké zápasy byly lepší, nějaké horší, ale celkově jsem spokojený.“ Pátá třída se kromě žákovské ligy zúčastnila i jiné hokejové akce. „Byli jsme na turnaji v Ostravě, ale tam se nám nedařilo, skončili jsme až šestí,“ hodnotí turnajový výkon rodák z Třebechovic.

Přítomnost extraligového hráče na tréninku Kasalovi sice neunikla, z pozice brankáře se s ním však přímo nesetkal. „Jirka Šimánek s námi byl na tréninku, ale věnoval se spíš hráčům, já jsem s ním nemluvil.“ Mladý muž v masce sleduje i utkání hradeckého A-týmu. „Na extraligu chodím. Každý zápas sice nevidím, ale většinu ano. Nedá se říct, že by se mi některý z hradeckých gólmanů líbil víc než druhý, oba mám rád,“ chválí své starší kolegy jeden z „páťáků“.

Žák základní školy v Třebechovicích pod Orebem navštěvuje rád i hokejové kempy, na nichž se kromě jiných může setkat s Ondřejem Kacetlem nebo Adamem Svobodou. „Kempů se účastním pravidelně, jsou dobré a líbí se mi. Když udělám něco špatně, nějakou chybu, tak mi některý z brankářů vždycky poradí,“ hodnotí pozitivně akce pořádané na podporu mladých hokejistů Jan Kasal.