Východočeši přispěli svou krví na dobrou věc
Tvrdá letní příprava se pozvolna začíná chýlit ke svému konci. Hokejisté Mountfieldu si během ní našli také čas na dobročinnou akci. V rámci Dne dárců krve věnovalo několik hráčů životadárnou tekutinu ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové. Jejich dar ocenili také místní doktoři, kteří se i díky Lvům vyhnou nedostatku této kapaliny. Dárci krve z řad veřejnosti si zase mohli odnést podepsané kartičky.
Dobrý skutek si mohlo do svého deníku poznamenat několik hradeckých hokejistů, kteří darovali svou krev – Rudolf Červený, Jaroslav Pavelka či Filip Pavlík. Svěřence Václava Sýkory přivítala v nemocnici zástupkyně primáře doktorka Jitka Černohorská, která vysvětlila, jak provoz transfuzní stanice probíhá a ochotně odpovídala na všechny dotazy. Zároveň vyslovila přání, aby se z hráčů stali pravidelní dárci, kteří budou dlouhodobě přispívat do zásob nemocnic v celé České republice.
Rovněž vysvětlila, že ne každý člověk je vhodným dárcem. „Pravidla pro dárcovství lze rozdělit do několika úseků. Jsou to jednak administrativní věci, dárce by měl být občanem České republiky, nebo by měl být pojištěn u některé z českých pojišťoven. Následuje anamnéza zdravotní, která je nutná pro to, aby krev, která je pacientům podána, jim nemohla uškodit. Tam jsou opatření týkající se invazivních zákroků a v dnešní době k tomu přistupuje i dálkové cestování,“ představila rizika dárcovství doktorka Černohorská.
Pravidelným dárcem je například Rudolf Červený. „Chodím pravidelně darovat krev v Českých Budějovicích, takže pro mě to není nic nového. Mám za sebou asi dvacet odběrů. Obvykle jdu po sezóně, když máme dva měsíce volna a tolik se netrénuje. Můj táta chodí darovat už řadu let, takže jsem začal s ním a teď už chodím sám. Oni mi většinou sami zavolají, když mám dorazit, jelikož moje krevní skupina je nedostatková,“ popisuje své zkušenosti hráč, který s Mountfieldem nedávno podepsal novou smlouvu.
Naopak svůj první odběr podstoupil Jaroslav Pavelka. „Nedíval jsem se, když mi zaváděli jehlu. Nevím, jestli by mi to vadilo, ale takhle, když se dívám jinam nebo když se se mnou někdo baví, tak to probíhá v pohodě. Je to zvláštní zpestření, mačkám si tady míček, to je skoro jako když chytám a mačkám lapačku,“ smál se v průběhu odběru krve hradecký brankář.
Dobrá nálada mu vydržela i po skončení celé procedury, když měl vak s vlastní krví v ruce. „Je to zajímavé, nikdy jsem to takhle zvenku nedržel. První pocity jsou dobré, myslím si, že jsem to zvládnul. Hlava se mi nemotá, takže si myslím, že bych třeba mohl jít i příště. Měl jsem z toho trošku strach, ale nebylo to zas tak hrozný a pomůžu tím ostatním lidem. Udělali jsme dobrou věc a jsem za to rád,“ přiznal spokojeně Jaroslav Pavelka.
