Diskuzní fórum

Děkuji

Nekazí to dodatečně pocit z odvedené práce?
„Samozřejmě, je to nepříjemné. Když se o tom pak takto mluví. Ale systém je nějak nastavený, je to jak to je, člověk s tím nic neudělá.“

Ve finále jste padli s Třincem, cítil jste šanci na zlato?
„S odstupem člověk vidí, že Třinec byl skvěle sehraný. Ale osobně jsem si myslel, nebo spíš cítil, že za svou kariéru, což je nějakých deset roků, jsem byl titulu fakt nejblíže. Hráli jsme dobře. Kdybychom vyhráli nějaký zápas na začátku finále a nešli do ztráty 0:3, tak jsme měli šanci je potrápit. Minimálně zahrát sedmý zápas, což by bylo doma před fanoušky skvělé. Po finále to pro mě bylo obrovské zklamání, protože jsem opravdu cítil šanci. Škoda.“

Třinec šel do play off z předkola, vy jste za sebou měli drama s Vítkovicemi, včetně rekordního prodloužení. Bylo to znát?
„Bylo to dlouhé, náročné. Vlastně jsme s Vítkovicemi odehráli skoro deset zápasů, tím se smazalo předkolo Třince. Síly byly vyrovnané, jen Třinec byl zkušenější a věděl, co hrát. Nám chvíli trvalo, než jsme přišli na to, co na ně platí. Bohužel už jsme to nestihli.“

Zmínil jste vítkovické soustředění v Tatrách. Jaké máte zážitky z kondiční přípravy, kterou každý hokejista miluje?
(usměje se) „Dobré. Byl jsem rád, že jsem poznal kluky a dostal se trošku do party. Když z individuálu naskočíte jako nový rovnou na led, je to těžší. Takhle jsem se oťukal, poznal se s klukama i s trenéry, je pak příjemnější se zapojit. Zážitky v pohodě. Pár výšlapů, zanadávali jsme na dřinu, zasmáli jsme se... Takže od každého trošku. Povedené.“

Bylo znát, že trenéři jsou a budou nároční?
„Bylo to sousedění, počítá se s tím, že to bude náročné. Trenéři vědí, co chtějí. Vědí to i hráči. Vždycky se musí najít zlatá střední cesta, ať to není úplně bláznovství. To se povedlo.“

Brankář Aleš Stezka a obránce Patrik Koch si po minulé sezoně vysloužili kontrakty v NHL, což se nestává tak často. Vy už jste si zámoří dvakrát vyzkoušel, je NHL ještě meta nebo motivace?
„Pro mě už asi ne, to je pro mladší kluky. Já si chci držet a potvrzovat kvalitu v extralize. Zámoří už nechám pro jiné. Musíte mít i štěstí, ale určitě je to skvělá reklama pro klub i extraligu, když se kluci dokážou takto z fleku posunout do NHL. To je dobré, skvělé.“

Hradci vám vyšlo play off skvěle, jenže klub se dopředu dohodl s Patrikem Bartošákem . Dveře už tam byly zavřené?
„V Hradci byly dveře otevřené, stáli o to, abych zůstal. Toho si cením a taky jsem jim to říkal, když jsme se bavili po sezoně. Za šanci a pomocnou ruku, jakou mi nabídli v půlce sezony, jsem byl ohromně vděčný. Šel jsem tam vyloženě dochytat sezonu, abych nestál, neseděl na střídačce a nebrigádníkoval. Že jsem se dostal v play off do brány a dotáhli jsme to až do finále, byl krásný bonus. Hradci budu vděčný vlastně navždy, že mi takto pomohl. Nechtěl jsem tam ale zůstávat jako druhý brankář. Chtěl jsem chytat, být vytížený. Hrajete hokej relativně chvíli, tak chcete chytat, jak to jde.“

Jak by to řešili v Hradci, když už měli podepsané Kiviaha i Bartošáka?
„Bylo to trochu víc zamotané. Kiviaho i Bartošák byli podepsaní, ale i tak bylo mé angažmá otevřené. Stoprocentní byl Bartošák, řešil by se Kivi a já. Chvíli se spekulovalo, že by šel Kiviaho ještě jinam. Nejdůležitější pro mě ale bylo, že Patrika (Bartošáka) podepsali na jedničku. A já nechtěl jen sklopit uši a zůstat jako dvojka. Ocenil jsem snahu a nabídku, ale chtěl jsem chytat. Zajímavé je, že Bartes je Vítkovičák. Známe se, v mládežnických reprezentacích jsme se od šestnáctky do dvacítky točili, takže vzájemné zápasy budou peprné a bude o čem mluvit.“

Teď se mluví o dopingové kauze Mountfieldu. Právě během semifinále Hradce s Vítkovicemi byli pozitivně testování McCormack, Klíma a Štohanzl. Co na to říkáte?
„Obrovsky mě to překvapilo. Nevím o tom nic, tak se k tomu nechci vyjadřovat. Věřím, že se to vysvětlí a vyřeší.“

Jak reagovali vaši noví spoluhráči?
„Jsem na individuálu, ale byl jsem na společném soustředění v Tatrách, takže jsem si nějaké narážky vyslechl. V přátelské rovině. Není to ale nic příjemného, když se něco takového v play off stane. Věřím, že se to vysvětlí.“

Nechtěli po vás Vítkovičtí stříbrnou medaili?
(zasměje se) „No, jak kdo. Někdo chtěl medaili, někdo ty zápasy zpětně rozebíral. Těžko se to řeší takhle pozdě. Najdou se určitě lidé, co budou cítit křivdu, to je vždycky, Já mám svědomí čisté a myslím, že to nebude nic dramatického.“

Měl jste v týmu nějaký idol?
„Pamatuju si Martin Pruska. Živě si vybavuju jeho styl chytání. Jak byl hodně přikrčený a měl tu svou klasickou helmu s límcem, takovým tím bryndákem. To si pamatuju moc dobře. A když jsem ve Vítkovicích trénoval, byl tam Kuba Štěpánek. K takovým klukům pak vzhlížíte. Vidíte, co tomu dali a doufáte, že se na podobnou laťku někdy dostanete taky.“

Vítkovice se vždy opíraly o kvalitní gólmany, bude šichta navázat na jejich práci?
„Bude to určitě extrémně těžké a hodně speciální. Budu doma, rodina to bude mít kousíček. Známí a kamarádi nebudou muset čekat na jeden zápas za měsíc, kdy přijedeme na Moravu, aby se mohli přijet na mě podívat. Je něco jiného, když přijedete do Vítkovic jednou za čas a snažíte se ukázat před rodinou. Nebo jste v bráně každý domácí zápas a máte držet vysokou laťku. Nebude to nic lehkého, ale udělám pro to všechno.“

Bude těžké si získat přízeň fanoušků? Určitě si stále živě pamatují, jak jste Vítkovice s Plzní (2017) a teď s Hradcem Králové v extrémně dramatických bitvách vyřadili.
„A já si zase dobře pamatuju, jak nás Vítkovice vyřadily se Spartou v předkole 2019 (usmívá se). To pak bylo na Spartě slušné tóčo, že jsme vypadli tak brzo. Já na vyhrocené série s Vítkovicemi vzpomínám rád. Nepříjemný soupeř. Teď budu hájit jejich barvy, tak doufám, že nikoho nezklamu. A jméno, které jsem si tam, doufám, udělal v jiných dresech, potvrdím i ve vítkovickém.“

Když jste v prodloužení sedmého semifinále vyřadili Vítkovice, po zápase jsem se vás ptal, zda vám soupeři neházeli laso. Se smíchem jste tehdy hlásil, že ne. Bylo to tak?
„Ano, začalo se to řešit později, až po nějaké pauze. Pro mě bylo opravdu klíčové, že bych mohl být prakticky doma. Nikam daleko se mi nechtělo, do německé anebo druhé švédské ligy. Pro mě bylo prioritou zůstat doma. Doufal jsem, že se dohodneme na podmínkách, které budou schůdné pro obě strany. A sešli jsme se.“

Žádné dilema a přebírání nabídek?
„Ne. Agentovi jsem nastínil, co bych chtěl. Kdyby měly Vítkovice zájem, tak aby to vyšlo. Nechtěl jsem, aby to ztroskotalo na nějaké prkotině. Kdyby zájem neměly, nebo by to nešlo, tak bych se rozhlížel jinde. Ale prioritně jsem byl pro tuto variantu.“

Do Ostravy měl Matěj Machovský nakročeno už v dorosteneckém věku, ale nakonec dal mimo jiné i na radu brankáře Petra Mrázka , aby to zkusil v zámořské juniorce. „Vítkovice pro mě už tehdy byly obrovský pojem,“ říká v rozhovoru pro Sport. „Když mě děda nebo táta občas brali do Ostravy na hokej, byl to zážitek. Těším se.“

S vítkovickým týmem jste trénoval v sezoně 2009/10, co všechno vám z té doby zůstalo v paměti?
„Docela dost, bylo to mé první nakouknutí do profesionálního hokeje. Sice jsem za Vítkovice nehrál žádný zápas, ale viděl jsem, jak tým funguje zevnitř. Byla to pro mě obrovská zkušenost.“

V čem konkrétně?
„Celkově jsem poznal úplně nový režim. Teď je to k pousmání, ale já chodil v Opavě jako školák na tréninky odpoledne. V Ostravě jsem poprvé zažil, jak áčko trénuje ráno, zažil jsem celý proces. Už to nebylo tak, že si dáte sraz půl hodiny před tréninkem, oblečete se a jdete na led. Byl to profi proces - sraz, týmový mítink, posilovna. Tehdy jsem si to poprvé mohl zevnitř prohlédnout, zažít. A bylo to supr.“

Byla naděje ve Vítkovicích zůstat, nebo jste věděl, že půjdete zámořskou cestou?
„Abych pravdu řekl, ani nevím. Semlelo se to rychle. Z ničeho nic jsem jezdil ráno trénovat do Ostravy, vozil mě Rosťa Haas, který byl trenérem gólmanů. Spolu jsme jezdili z Opavy. Já se po tréninku sbalil, jel zpátky do Opavy, odpoledne trénink s juniorkou a k večeru s opavským áčkem. Všechno pro mě bylo tak rozlítané, že jsem ani neměl prostor přemýšlet nad tím, co bude. Šlo to tak asi tři čtvrtě sezony, pak už jsem musel zůstat v Opavě. Nestíhal jsem už ani školu, nic. Tak se od pendlování upustilo. V létě jsem byl draftovaný do zámořské juniorky. A Péťa Mrázek byl ten, kdo mě, dá se říct, ukecal, abych to šel za moře zkusit. Že to je obrovská zkušenost. Je o necelý rok starší, chytal za Ottawu 67‘s. Párkrát jsme si volali přes Skype, říkal, že to mám určitě zkusit. Když jsem to slyšel od něj, tak jsem si řekl, že do toho půjdu. Na jeho slova jsem dal a v sedmnácti jsem do zámoří šel.“

Takže Petr Mrázek může za to, že za sebou nemáte třeba už deset let ve Vítkovicích?
(zasměje se) „Nevím, jestli přímo ve Vítkovicích, ale může za to, že jsem to šel zkusit do kanadské juniorky.“

Co pro vás tehdy Vítkovice znamenaly? Měl jste ke klubu nějakou vazbu?
„Vítkovice byly obrovský pojem. Hokejem jsme jako malí v Opavě žili, mlátili to na ulicích. Ostrava byla blízko, hrála se tam extraliga. Když jsem byl malý, byla v Opavě ještě chvíli první liga, pak druhá. Chodili jsme se s klukama dívat, ale hokej jsem tam moc neprožíval. Když mě ale děda nebo táta vzali občas do Ostravy na Vítkovice, byl to obrovský zážitek.“

Machovský o Vítkovicích: Vždy byly pojem. Co řekl o dopingu v Hradci?
Po čtrnácti letech se vrací na místo, kde poprvé poznával, jak funguje profesionální klub a hokej. Brankář Matěj Machovský (29) bude v nadcházející sezoně hájit barvy Vítkovic. Jak se opavský rodák těší do nového prostředí? A co říká na dopingovou kauzu svých nedávných spoluhráčů z Hradce Králové, která se dodatečně provalila právě po extrémně dramatické sérii s Vítkovicemi?

odkaz

Někdo celé prosím?

já jsem zatím s offseason nadmíru spokojen - Frigo, Freibergs, Pavelka i Jasper jsou dobré podpisy.
teď jen aby se potvrdilo, že Bartošák ty své démony zaplašil.
těším se na přípravu a i dneska na fotbálek na Novým Hradci.

člověk se namlsal z vizualizace a když to doplníš informací, že tohle řešení bylo o cca 20 míčů levnější, tak sis rovnou odpověděl.
ale celkově to bude bomba stadion.

Stadion: Za mě to zblízka vypadá naopak dobře.

A zpátky k hokeji, jsem na tu ofenzivní posilu opravdu zvědav, myslím, že scouting u nás na většinou šťastnou ruku a doufám, že i tentokrát budeme koukat, jaký hráč to je! Vítej v Hradci a ať se tě golová slina drží v každém zápase! HRADEC OLÉ!!!