Brian Ihnačák
9 zápasů, 5 gólů, 4 asistence a 4 kladné body v hodnocení +/-. Brian Ihnačák v měsíci lednu zářil, byl jednou z vůdčích osobností týmu, a tak ho neminulo ocenění pro nejužitečnějšího hráče měsíce. Kanadský rodák bude po vzoru předchozích oceněných využívat týden automobil od společnosti Color Car a odpoví na dotazy fanoušků. To ale až po návratu z reprezentační akce. Mezitím mu můžete svou otázku položit, tuto možnost máte do půlnoci úterý 16. února.
Odpověď:
Díky Gabčo. :-) Českou kuchyni mám strašně rád, jsem ještě víc rád, že moje italská přítelkyně ji umí vařit. Dlouho jsem neměl zkušenost s českými holkami, to je možná důvod, proč jsem si vybral Italku. :-)
Odpověď:
Ahoj, myslím, že to bylo trošku jinak. :-) Myslím, že ten gól dal můj strejda, táta už byl v Kanadě. S kartičkou určitě nebude problém, stačí se obrátit na marketingové oddělení klubu.
Odpověď:
Ahoj, děkuju za hezký slova. Ještě jsem neměl šanci jít se podívat třeba do školy, ale byl jsem na autogramiádách, třeba ve FUTURU. Když na nějaké další budu, rád Vás uvidím. Ještě jednou děkuju.
A máš nějakou přítelkyni?
Doufám , že v hradci zůstaneš co nejdéle a ať se ti dál daří jako teď!
Odpověď:
Ahoj Kláro, mám psa, kterého mám strašně rád. Po všech zemích, ve kterých jsem byl jako hokejista, tak on se mnou byl jako kamarád. Hodně se mu musím věnovat, protože se věnuje on mně. Chodíme běhat, třeba i na fotbalový stadion. Přítelkyni mám, také ráda cestuje a poznává nové věci. Když je trochu času, tak chodíme po kostelech a zámcích, co jsou tady okolo. Jinak nejsem profesionální sommelier, ale mám strašně rád víno, takže jsem takový vinař, rád zkouším nová vína. Za přání moc děkuju.
Odpověď:
Ahoj, to ještě nevím. Jak už jsem párkrát řekl, počkám po sezóně.
Odpověď:
Ahoj, asi nejčastěji mě potkáš na Malém náměstí se psem. :-) Ale jinak kdekoliv, chodím na večeři do Duranu, Na Hrad, do Šatlavy, do Černýho koně… Chodím po celém okolí náměstí, nejen na jedno místo.
Odpověď:
Ahoj, děkuju za hezký slova. Číslo 64 jsem si nevybral. Když jsem jel první rok do Itálie, tak to bylo na zkoušku na týden. Potom mě vzali a já se ptal manažera, jestli si můžu vybrat číslo. On mi řekl, že se omlouvá, ale že mi už vybral 64. Když jsem to prvně slyšel, tak jsem si neříkal, že by bylo špatný. Od toho momentu jsem byl spokojený, tak jsem si ho nechal. Myslím, že je dobré zůstávat s jedním číslem. Výhoda je v tom, že ho nikdo nemá. Takže kamkoliv přijdu, tam je volný. :-)
Rozumím si s většinou kluků, ale Karla Pilaře znám už asi patnáct let, znají se naše rodiny. S ním mám asi větší vztah.
Doufám že v Hradci zůstanete.
Předem děkuji za odpovědi a přeji ať se vám daří!
Odpověď:
Ahoj, můj pes se jmenuje Benson, mám ho i na hokejce. Mám tam „Benson Ihnačák“. V Hradci se mi líbí, určitě jsem pár hráčů znal – Karla Pilaře, z Německa Lukáše Vanucha, ze Slovenska Tomáše Troligu – jeho táta a můj jsou kamarádi. Děkuju moc.
Odpověď:
Ahoj Vašku, používám hokejku Easton, ten typ se jmenuje GX, zahnutí mám svoje. Měl jsem možnost asi před pěti lety udělat si svůj záhyb v Kanadě v Torontu. Bylo to takové malé hřiště, kde mají kamery. Jedna firma mě tam natočila, jak hraju, jak míchám, střílím a rozhodli jsme se pro tohle zahnutí. Je to podobný záhyb jako má Malkin, čepel je ale docela jiná. Tu svou jsem ještě nikde neviděl, takže mám svou hokejku na míru.
S otcem se bavíme o hokeji od malička. Z 90 % to byla jen kritika, ale teď jak jsem starší, tak je to míň o kritice a víc o pochvale nebo radě. Z toho co se bavíme, tak 97 % se týká hokeje, 2 % psa a poslední procento ten zbytek – počasí a tak. :-)
Odpověď:
Ahoj Martine, domluvím se asi třema a půl jazyků. :-) Česky, anglicky, italsky a ještě německy. Když jsem v Německu delší čas, tak se tam domluvím. Co se týče angažmá, mám hezké vzpomínky na úplně všechny. Seznámil jsem se tam s tolika jinými lidmi, kulturami, krajinami… Vzpomínám na všechny, každý den si vzpomenu na jiné lidi, spoluhráče, věci, které jsem tam zažil. Hodně rád vzpomínám na Itálii, protože tam občas bydlím v létě. Vždycky když se tam vrátím, tak si to připomenu.
Vždycky jsem se snažil dostat co nejvýš. Měl jsem jednu šanci dostat se do NHL a ač jsem ji měl, tak jsem nehrál, jak jsem mohl. Řekl jsem si pro sebe, že chci jít co nejdál, do co nejvyšší soutěže můžu. To je důvod, proč jsem kluby hodně měnil – vždycky jsem se posunul dál, do lepšího klubu. Do Ruska, KHL bych to v budoucnu chtěl dotáhnout, byl by to můj cíl. Nemám ale problém být na jednom místě dlouhodobě nebo víckrát. Vždycky jsem měl možnost jít dál, kde se dostanu blíž ke svým cílům. Za přání moc děkuju.