Aleš Kmoníček #1: Tým šlapal výborně. Ale medaili měl urvat

Vloni Lvi skončili celkově na páté příčce, letos také. Jak umístění hodnotí jejich generální manažer?
Myslím, že je to slušný výsledek. Musím ale přiznat, že po základní části, která se nám abnormálně vydařila, jsme věřili, že to bude lepší než páté místo. To se tedy úplně nedá považovat za úspěch. Když navíc přihlédnu k tomu, že jsme byli pátí i vloni, tak letos jsme medaili měli urvat. Na druhou stranu pátá příčka extraligy není vůbec špatná s ohledem na to, jaká další mužstva v soutěži působí.

Na páté pozici Hradec skončil popáté za devět let. Odpovídá to tomu, že Mountfield HK patří do horní poloviny tabulky?
Vždycky je potřeba brát ohled na to, že každý chce vyhrát titul a být co nejvýš. Ale také je nutné zabývat se kontextem – jaké má klub možnosti, rozpočet a tak dál. Myslím, že pohybovat se v top šestce, je velmi slušný výkon.

Loňskou sezónu jste pár slovy zhodnotil jako divnou a nudnou, tu předloňskou jako nejbláznivější a rozpačitou. Jak jste viděl tu letošní?
Byla finančně těžká. A z pohledu výsledků skvělá s hořkým koncem. Kdybych to rozvedl, tak základní část byla excelentní. Prezidentský pohár je obrovský úspěch, který podle mě v budoucnu ještě víc doceníme. Chtěli jsme jít pochopitelně do semifinále, přece když celý ročník vyhráváte, tak nemůžete mít ambice jen na první kolo play off. To se nám ale nepodařilo, měli jsme kvalitního soupeře, kterému jsme nedokázali přijít na kloub.

Základní část Hradci sedla na výbornou, proč?
Sešla se tam spousta věcí, které jsou potřeba, pokud chcete mít úspěšný tým. Povedly se nám přestupy – hráči, kteří přišli, zapadli do týmu. Ten šlapal výborně a v sezóně neměl prakticky žádnou krizi. Gólmani, ač nevěděli, kdo je jednička, což vlastně nebylo určeno celou dobu, chytali výborně, ať už se do brány dostal kdokoliv. Přivedli jsme Ahtiho Oksanena, ze kterého se stal nejlepší střelec mužstva. Také dva obránci z ciziny se stali prakticky nejlepšími beky extraligy. A v neposlední řadě jsme neměli dlouhodobě velkou marodku. Myslím, že to byl opravdu mix všech těchto věcí, který vyústil v zisk Prezidentského poháru. Sešlo se toho opravdu hodně.

První tři porážky v řadě přišly až v prosinci. Jaké bylo pozorovat, jak body na kontě naskakují?
Bylo to velice příjemné, je pak méně starostí, když vyhráváte a zároveň vidíte, že se navíc fanouškům styl hry líbí. A ještě to vede k úspěchu, to je moc fajn. A ano, pak jsme jednou třikrát v řadě prohráli, ale když je jinak sezóna plná výher, tak jednu takovou malou krizi v pohodě ustojíte.

Kdy jste začali pokukovat po možnosti zisku Prezidentského poháru?
Myslím, že až úplně na konci základní části, před samotným závěrem. Trvalo nám dlouho, než jsme se dostali na první místo, potom už jsme ale věděli, že je to jen v našich rukách. V posledních zápasech jsme na to už ale mysleli a přáli si trofej urvat. Byla to pro nás všechny obrovská motivace, včetně mě.

Je to největší úspěch, jakého klub dosáhl?
Ano, jednoznačně.

Jak vzpomínáte na výhru proti Litvínovu, která o zisku poháru rozhodla?
Fantastický večer. Trofej jsme vyhráli doma a oslavy jsme si mohli užít s plným stadionem, což bylo hrozně fajn. Myslím, že každý takový úspěch by se měl oslavit a věřím, že se to povedlo. Bylo to pro nás velkolepé, jak se na takovou událost sluší.

Bylo o to krutější následné vystřízlivění v play off? První zápas byl ještě dobrý, jenže ve druhé třetině druhého přišel tvrdý náraz...
Přesně tak. Je zase ale potřeba, abychom věděli, že jsme prohráli a vypadli, což je špatně, ale k postupu nechybělo mnoho. Nebylo to tak, že by nás Boleslav přejela. Na soupeře jsme však bohužel nestačili, nedokázali jsme na ně něco účinného vymyslet. Oni hráli velice účelně, bojovali, makali a v danou chvíli to urvali. My měli víc technických hráčů. Také si myslím, že jsme byli ve všech zápasech herně lepší, jenže na to se nehraje, nedali jsme góly a navíc jsme byli hodně nedisciplinovaní. V rozhodujících chvílích, což bylo i prodloužení či nájezdy, jsme prohráli. Bylo to sice o kousek, ale Boleslav byla zkrátka kompaktnější a porazila nás vícekrát než my ji. Zklamání to ale bylo. Obrovské.

Kde se série zlomila?
Právě ve zmíněném druhém utkání tady u nás doma. Vedli jsme 2:0, měli jsme pětiminutovou přesilovku a zápas perfektně rozehraný, jenže pak jsme ho ztratili. Podle mě jsme ten duel měli vyhrát. Za stavu série 2:0 by se nám do Boleslavi jelo jinak. To byl jeden moment a druhý bych viděl v nájezdech ve třetím utkání, které jsme také nezvládli.

Třikrát Lvi padli s Bruslaři až v nastavení, stejně jako ve čtvrtfinále před šesti lety. Je v tom souvislost?
Nemyslím si. Boleslav se prezentuje hokejem, který slaví úspěch, je hodně účelný. Nám silně neseděl, měli jsme dost technických hráčů, zatímco oni měli spíš ty důraznější typy, což nám nevyhovovalo. Ta paralela se sice nabízí, ale myslím, že to byl úplně jiný ročník, jiní hráči. A hlavně jsme předtím nevyhráli Prezidentský pohár a nešli do té série v roli favorita. V tom to bylo úplně jiné.

Je to impuls směrem k novým akvizicím do týmu? Zaměřit se víc na bojovníky a nespoléhat tolik na technické typy hokejistů?
Možná to je určitý směr, kterým bychom se mohli vydat a přivést důrazné hráče. Na druhou stranu je nutno podotknout, že nám nezahráli zkušení borci a opory, kteří měli nést tíhu na svých bedrech v play off. Možná bychom se o tom nebavili, kdyby tihle hokejisté zvládli svou roli trochu lépe a dali góly nebo jinak splnili svou úlohu, což se ovšem nestalo. My si to říkáme už dva roky, že chceme přivést nějakého bojovníka, jenže ono to není tak snadné. Pracujeme na tom, ale určitě kvůli tomu nerozkopeme mančaft, který vyhrál Prezidentský pohár. Nechceme vzít čtyři nové akvizice a ty současné dát pryč. Znamená to, že postupem času chceme nějaké takové vojáky získat, ale zatím jsme je ještě nesehnali.

Je ohledně skladby mužstva klíčové to, že se většina současného kádru už stihla podepsat na další rok? Je o vás známo, že nerad děláte velké změny na soupisce.
To je pravda, ale hlavně tady přeci není žádný důvod stávající tým rozprášit. Když vezmu poměr cena – výkon, tak jsme neměli žádné předražené hráče a udělali úspěch, takže je logické, že na to budeme chtít navázat. A já jsem samozřejmě rád, že někteří kluci, kteří k nám přišli v podstatě jako neznámí, se tu ukázali v perfektním světle a nám se povedlo je znovu podepsat. Nezdařilo se to jen u Ahtiho Oksanena, který chtěl zkusit Švédsko, což bylo dle jeho slov jeho snem. On je jediný, koho jsme neudrželi. Všichni ostatní s námi ale podepsali a myslím, že je to dobře, protože ti hráči budou o rok sehranější, zkušenější a věřím, že další sezóna bude opět parádní.

A už máte nějaký tip na hokejistu, který by mohl Oksanena nahradit?
Jsou dvě možnosti: Tou první, že takového hráče přivedeme. Zatím ho ale nemáme, protože ti nejlepší hokejisté s podpisem smluv tolik nespěchají a my si myslíme, že se ještě na trhu objeví. Trochu jsme však limitovaní tím, že by to neměl být cizinec kvůli tomu, že už jich v týmu máme poměrně dost a zas tolik jich mít ani nechceme. Takže bychom rádi přivedli nějakého českého hokejistu. Druhá možnost je, že toho hráče neseženeme, ať už z finančních či jakýchkoliv jiných důvodů. Potom se o tu produktivitu budou muset podělit další hráči, které tady máme. Jsou tu hokejisté, kteří umí dát gól a kteří by mohli převzít Oksanenovu roli. Nebo se alespoň výrazněji podílet na celkové produktivitě týmu.

Na jaké typy cílíte při shánění nových akvizic? Pokud pomineme, že hledáte někoho na Oksanenův uvolněný trůn...
Opět to budou hráči, kteří musí zapadnout do systému, který chce Tomáš Martinec hrát. Musí to být povahově dobrý hokejista, aby nám nenarušil chod kabiny, to je pro nás hlavní. Ale tím, že málo kluků odešlo, jsme hledali jednoho hráče na každý post. Možná v útoku jich bylo trochu víc. Navíc myslíme i na to, že máme partnerský klub, takže do toho musí zapadnout i to, aby byl dotyčný použitelný i pro Kolín. Je pak potřeba dvoucestných smluv a tak dále. Návazností na to, jaké hokejisty vlastně chceme přivést, je skutečně hodně.

Citelný odchod jste zaznamenali v trenérském štábu. Je asi velká škoda, že Ladislav Čihák u mužstva dál nepokračuje, že?
V první řadě je potřeba říct, že jsem strašně rád, že jsme Láďu vůbec přivedli. Myslím, že splnil spolu s Tomášem Martincem a Petrem Svobodou to, co jsme si od toho slibovali – že budeme mít silný trenérský tým, který jsme skutečně měli. I on přispěl k tomu, že jsme vyhráli základní část. Ačkoliv smlouva s ním byla dvouletá a kontrakt platný byl, tak jsem také od začátku věděl, že další nabídky dostane, protože je to zkušený hlavní extraligový trenér. Prakticky jsem jen čekal, kdy to přijde, ačkoliv jsem zároveň trochu doufal, že by mohl zůstat a dokončit práci, kterou zde načal. Ale stalo se, co jsem předpokládal. Abych řekl pravdu, tak mě mrzí, že odchází, ale je to jeho rozhodnutí a já ho respektuji. A z profesního hlediska to zcela chápu, protože nabídka koučovat coby hlavní trenér v extralize je samozřejmě zajímavější než dělat asistenta. Navíc jsme se s ním i novým klubem solidně domluvili na ukončení jeho smlouvy.

Jaká je situace ohledně jeho náhrady?
Jsme ve fázi, kdy mapujeme trh trenérů, s některými jsme jednali, ale prozatím jsme novou tvář nevybrali. Ale není to úplně věc, na kterou teď nějak spěcháme. Nemusíme ji řešit hned, přes léto je tu práce zejména pro kondičního kouče. Budeme tedy nadále sondovat situaci na trhu a budeme se snažit přivést člověka, který nám pomůže, zapadne sem a bude chtít pro Hradec pracovat.

Je tu i možnost, že by třetí lodivod nepřišel a zůstali jen stávající dva?
Je tu i taková varianta, kterou sice úplně nechceme, ale je možné, že trenéři skutečně zůstanou jen dva.

Pokračování rozhovoru na téma přípravy na nový ročník včetně Ligy mistrů, mládeže, finanční situace klubu, ale také partnerského Kolína, volby nového prezidenta Českého hokeje nebo řízení Tipsport extraligy ze strany APK LH bude k dispozici v pátek.