Rozhovory
st 20.8.2014 | Jan Vavřina

Druhý reprezentační kemp, druhá účast Martina Pláňka. Moc se těším, říká obránce

Národní tým se sejde k druhému přípravnému kempu v této sezóně. Ten první se uskutečnil na pomezí července a srpna v pražském Edenu, následovat bude koncem osmého měsíce třídenní soustředění v Rokycanech. Na obě akce byl pozván Bohumil Jank, z pozice náhradníka se dokázal do užšího výběru dostat také Martin Pláněk! Ten je rád za jakoukoliv reprezentační zkušenost...

Ani na druhém kempu národního týmu v nové sezóně nebudou chybět zástupci hradeckého hokeje. Bohumila Janka doplnil z pozice náhradníka Martin Pláněk. „Psal mi pan Loukota ze svazu, jestli bych mohl přijet, že jim někdo vypadl, takže jsem byl povolán jako náhradník,“ přibližuje obránce způsob, jak se dobrou zprávu dozvěděl.

Každá takováto významná událost se v kabině neobejde bez prémie, Martin Pláněk má toto už ale za sebou. „Do kasy už jsem přispěl za první nominaci, dával jsem svačinu. Tím jsem si to snad odbyl. Nějaké fórky v kabině byly, ale většina kluků spíše gratulovala,“ konstatuje talentovaný bek.

Jak Martin Pláněk, tak Bohumil Jank se zúčastnili už prvního kempu, který se konal v pražském Edenu. „Sraz byl ve středu, večer byl lehčí trénink, ty následovaly i další dny. Většina jednotek se soustředila na taktiku, kterou chce pan Růžička hrát v reprezentaci během sezóny,“ vzpomíná Pláněk.

„Všechno bylo mnohem rychlejší, než třeba tady. Pan Růžička nás na to zároveň připravoval, že je třeba dělat všechno na ledě rychleji než v klubu, protože když se hraje proti Finům nebo Švédům, není na nic čas,“ je si vědom vyšších nároků na hru obránce, který nastupuje s devatenáctkou na zádech.

Právě skrze přípravné reprezentační kempy by mohla vést cesta k nominaci na utkání národního týmu, nikdo však nemá pochopitelně nic jistého. „Nikdo z nás neví, kdo pojede, ale říkali nám, že letos mají hodně šanci mladší hráči.“ Mladí hokejisté dostali spoustu prostoru se ukázat reprezentačnímu trenéru už loni, letos bude tento trend zřejmě pokračovat. Nezměnil se ani přístup Vladimíra Růžičky, který vybízí hráče, aby mu tykali. „Chtěl to, ale já jsem se neodvážil. Snažil jsem se mluvit neutrálně, místo ahoj jsem třeba říkal radši dobré ráno,“ směje se třiadvacetiletý bek.

A jaká byla nálada v reprezentační kabině? „Atmosféra byla v pohodě, bylo tam hodně mladých hráčů, se kterými se znám třeba ještě z mládežnických výběrů. Probíhalo to v pohodě, bez problémů.“ Martin Pláněk se mohl v případě nesnází opřít o reprezentačního kolegu s Hradce Králové, Bohumila Janka, nic takového ale nebylo potřeba. „S Bohoušem jsme byli každý v jiné kabině, takže jsme moc nekomunikovali. Ale i v té naší šatně jsem kluky znal, takže jsem nepotřeboval, aby mě tam třeba hlídal,“ usmívá se znojemský rodák.

Pro každého je účast v národním výběru radostnou událostí, hradecký obránce není výjimkou. „Moc se těším, každá pozvánka je pro mě dobrá zkušenost a každý trénink s národním týmem je pro mě přínosem,“ dodává závěrem hráč, který si v loňské základní části připsal šest kanadských bodů.