Klokan už skáče v extralize. Skvělý pocit, září Martin Štohanzl

Po záříjových duelech v rychlém sledu se v kádru Mountfieldu objevili první ranění. Na marodce se před zápasem 11. kola ocitli útočníci Kelly Klíma a také Christophe Lalancette. Trenéři proto žhavili telefonní spojení do Kolína, kde toho času nastupuje jeden z členů širšího kádru prvního týmu – Martin Štohanzl. „Pan Martinec mi před zápasem Kolína v Prostějově volal, že v áčku mají nějaké kluky pomlácené, někteří jsou nemocní. Tak ať se dostavím na zimák do Hradce s tím, že se uvidí. Dopoledne jsem se pak dozvěděl, že budu hrát,“ popisuje dvaadvacetiletý útočník jeden z dosud nejvýznamnějších hovorů a momentů ve svém životě.

Tyhle chvíle totiž znamenaly velké přiblížení se svému snu. Hrát za Hradec Králové v mistrovském zápase. Ten se zhmotnil v jedno nedělní říjnové odpoledne. Rodák z Jaroměře totiž poprvé naskočil v extralize v dresu královéhradeckého celku. „Je to skvělý pocit. Jak jsem říkal v létě, upínal jsem se k tomuhle momentu a jsem za něj strašně rád,“ září hokejista, který pod Bílou věží působí od osmé třídy. A co stres před zápasem? „Člověk je vždycky nervózní, bylo to něco nového. Po rozbruslení to ale ze mě spadlo a myslím si, že do zápasu jsem šel s klidnou hlavou. Už jsem věděl, na čem jsem. A už to ani nebylo takové, hodně tomu pomohly letní zápasy,“ přemítá nahlas hradecký centr, který se v přípravě blýskl dvěma brankami.

Člověk by se však neměl upínat jenom k jedné věci. Prvním zápasem v extralize nic nekončí. To i Martin Štohanzl moc dobře ví. Sám věří, že jednička u jeho počtu startů v nejvyšší soutěži nebude svítit příliš dlouho. A udělá pro to všechno. „Další můj cíl je udržet se v sestavě. A trošku víc pomoci týmu. Na Spartě jsme měli špatný začátek, takže potom už jsem se na led moc nedostával. Dlouhodobější výhled je takový, že bych si chtěl v týmu vybudovat nějakou pozici,“ svěřuje se po vítězném debutu hradecká devětašedesátka, jenž proti rudým odehrála necelých pět minut, během kterých vyhrála čtyři vhazování z pěti.

Mountfield si z hlavního města nakonec odvezl dva body za výhru v nájezdech. Ta se však nerodila vůbec lehce. Po úvodní dvacetiminutovce totiž parta kolem kapitána Radka Smoleňáka s Pražany prohrávala 0:2. A v kabině se děly zajímavé věci. „V šatně byl hodně velký rachot. Už dlouho jsem nikoho neviděl takhle emotivního jako pana Čiháka. Ale myslím si, že to tým nakoplo a bylo to potřeba, protože nám absolutně nešly nohy, neměli jsme žádné souboje. Jsme rádi, že se to nakonec povedlo otočit,“ dodává detaily z první přestávky.

„Trošku déle jsme se rozjížděli. Třeba to bylo autobusem, i když sem to není tak daleko,“ usmívá se mladý dvaadvacetiletý forvard, který v královéhradecké mládeži sbíral mnoho týmových úspěchů. „Postupem času jsme si ale začali více věřit, hráli jsme více na puku, dokázali dát góly a povedlo se nám to otočit,“ popisuje průběh zápasu a zároveň oceňuje výkony brankáře Štěpána Lukeše. „Je skvělé, že se mu takhle daří. Má reprezentační formu. Je to to úplně nejlepší, když gólmanovi věříte, že puk chytí. To se hraje úplně jinak,“ má jasno Martin Štohanzl.

Ten hrál v sobotu na zimním stadionu v Prostějově, v neděli zase naopak v pražské O₂ areně. Velký skok. „Říkal jsem před zápasem, že jsem tady nikdy nehrál. A ještě se Spartou, což je jeden z nejlepších týmů v extralize. Byl to oříšek, ale nakonec jsme to zvládli,“ hlásí vesele student královéhradecké univerzity, jenž naskočil ve čtvrté formaci. „Hrál jsem s Pilkou (Radkem Pilařem) a Lampim (Patrikem Lamperem), se kterými jsme naskočili i do pár zápasů v přípravě. Nějakým způsobem jsme se domlouvali, co budeme hrát. Takže to pro mě nebylo nic nového,“ tvrdí.

V Kolíně zatím v úvodu sezóny vstřelil mladý střední útočník dvě branky. Kozlům se však bodově podle představ úplně nedaří. „Odehráli jsme docela dobrá utkání. Ale neumíme hrát celých šedesát minut, je to takové rozlítané. Necháváme se strašně moc strhnout utkáním. Když dostaneme jeden gól, tak nám tam hned padne další z naší nekoncentrovanosti,“ vysvětluje svůj úhel pohledu na partnerský tým Mountfieldu a jeho hru. „Ještě to není ono. Ale myslím si, že si to sedá. Musíme ještě zapracovat na závěrech utkání. Věřím, že Chance ligu v Kolíně zachráníme,“ dodává bojovně Martin Štohanzl.

Toho čeká nyní návrat ke Kozlům. Hradecké áčko má totiž po nedělním duelu dva dny volna. „Vracím se zpátky do Kolína a mám být na telefonu s tím, že se dál uvidí,“ uzavírá mladý hokejista.