Martin Koudelka: ,,Už to vypadá, že budeme celou sezónu jen dřít”

Vítězství s Táborem by se dalo označit jako vydřené. Viděl si to podobně?
No to teda bylo vydřený. Už to tak vypadá, že my budeme jen dřít celou sezónu. Ty naše zápasy to jsou hrozná muka. My chvíli třeba v tom utkání vypadáme dobře a stačí jedno dvě střídání a otočíme o 180 stupňů. Prostě je to taková jedna velká houpačka. Dneska jsme navíc udělali ve druhé třetině hloupý faul a Tábor to nakoplo. My začneme zmatkovat a než se zase srovnáme, tak to máme 2:2 a začínáme znova. Je to sice tvrdý, ale můžeme si za to sami.

Sice jste vedli 2:0, ale Tábor nijak nepřehrávali. Vnímali jste to na lavičce taky?
Po té první třetině byla v kabině trochu bouřka, takže jsme asi skutečně nehráli nijak dobře. Mi to přišlo tak, že jsme nezačali úplně zle, ale pak se stalo to, co jsem popisoval. Tábor tu hru úplně obrátil ve svůj prospěch, začal lépe bruslit a my se nechytali na jejich protiútoky. My si říkáme, že musíme všechno odehrát v útoku, protože v té obraně nejsme žádný zázraci. Když nás však soupeř zatlačí jako dneska, tak máme problém. Tábor nás častokrát zavřel, zjistil co na nás platí a přehrával nás. Ono to asi chvílemi vypadalo děsivě, ale zase tolik vyložených šancí neměli. Já apeloval na naší lajnu, ať si hlavně držíme obranné pozice a na nikoho nevyrážíme. Po rohách nám to můžou hrát jak chtějí. Oni sice říkali, že měli sedmnáct střel, ale to jsou střely…to prostě musí golman chytat.

Tu obranu co popisuješ jste předváděli zejména v pasáži po brance na 4:3.
Tam bylo důležitý, co jsme si řekli. Museli jsme pokrýt střední pásmo, kde nás oni přehrávali a vytvářeli situace 3 na 2. Ve třech si tam za nás nějak vždy zajeli a bylo zle. Takže jsme se stáhli, centr to tam jen tak rozháněl a zodpovědně jsme to dohráli do konce. To pak soupeři zbývá jen nastřelovat puky za branku a tam si to už prostě musíš pohlídat. My do té branky na 4:3 chtěli hrát hokej, dávat branky. Jenže Tábor je sice nováček, ale patřičně zkušený. Věděli co na ledě dělají, mají tu hru propracovanou. My jsme na to museli tedy reagovat tou změnou obrany středního pásma.

Bylo utkání s Táborem hodně těžké i na psychiku? Přece jen, nováčka každý podceňoval.
To bylo taky dobrý. Já všude slyšel věci ve stylu, v sobotu hrajete s Táborem, to tam ani nepojedu, to bude jasnej zápas. Jenže Tábor to nejsou žádný blázni hokejisti. Mají tam spoustu zkušených borců v útoku i obraně, navíc dobrý mladý gólman. Navíc ta první liga je vyrovnaná a asi to bude častěji vypadat jako dnes. Prostě se bude vyhrávat o gól a bude to vybojovaný. Třeba se lidem nebude líbit třetina, nebo nějaká pasáž utkání, ale určitě publikum ocení, když se na ledě budeme o výsledek rvát.

Na svém kontě máš deset brankových nahrávek a jeden vstřelený gól. Nechtělo by to zlepšit koncovku?
Nějaký další gól bych si dát chtěl (směje se). Já bych to chtěl však vysvětlit, musel jsem čekat na Jardu. On ten náš chudák kapitán se nemohl pořád trefit. Bylo blbý, abych těch gólů měl víc i já. Teď už se však konečně dvakrát trefil a jsem na řadě já. Takže ode mě můžete všichni čekat strašnou smršť. No a tak teď zase chvíli vážně. Prostě nevím. Když už se do nějaké šance dostanu, tak to neproměním. Někdy bych třeba i vystřelit mohl, ale já zase raději přihrávám. Mě rozhodně nebude vadit, když skončím sezónu s jedním gólem a budu mít čtyřicet nebo padesát nahrávek. Na druhou stranu se vždy dostávám někam kolem deseti branek za sezónu a tam bych se chtěl dostat i letos. Teď jsem se rozhodl, že to zkusím přes penalty. Dvakrát na mě byl faul a trestný střílení a vždy jel někdo jiný. Teď si budu jezdit sám. V Olomouci už jsem trefil tyčku dokonce, takže se pomaloučku přibližuju k tomu gólu.

Pokud budou ty slibované nahrávky jako ta dnešní na Víta Budínského, tak se nikdo zlobit určitě nebude.
My tohle máme připravený, je to taková naše kulisárna. Já vždycky klukům říkám, hlavně se mi tam dobře postavte. Když je pak ta přihrávka pěkně prudká jako dneska, tak je z toho snadné dát gól. I když snadné, kdybych tam byl já, tak bych to určitě přestřelil. Víťa však má teď formu a pěkně to tam fouknul do víka. To jsou to momenty pro ty diváky, vždyť ten hokej hrajeme pro ně. Oni to pak ocení potleskem a to je zase něco pro nás. Když na ledě budeme dělat nějaké nesmysly, tak nám to taky dají najevo (směje se).

Dostal si na křídlo Víta Budínského, dle statistik jste si sedli dokonale.
Víťa je takový mrňavý štírek a dává góly. Honza Hruška u nás v lajně hrál taky dobře, ale ty branky nedával a v tom je ten hlavní rozdíl. Honza hraje dobře i teď dobře v té třetí lajně. Hold ve druhé lajně se neodpouští to, když nedáváš góly, jen já jsem výjimkou. Když se vrátím k Víťovi, tak on mohl i dneska dát více branek. Trefil tam tyčku a nedal jednu pěknou šanci. Hlavní však je, že se on i Dan Volráb dostávají do těch šancí a ty mé přihrávky jim k něčemu jsou.

S příchodem trenéra Mičky přišel i nový prvek a to častější rotování sestavy. Jak se na to díváš z pozice zkušeného hráče?
Jak jen to teď okomentovat (směje se). Ono nám to vyhovuje jak kdy a jak komu. Je to spojené s tím, že se do sestavy snažíme zapojit mladý kluky. Když to tak řeknu, oni si musejí zahrát vedle nás starých. No a když se jednomu nedaří, tak tam jde druhý a takhle se to dokola protáčí. Je to však vždy na těch klukách. Kdo se chytí třeba jako Víťa u nás, tak tam zůstane. Když budu mluvit za sebe, raději hraju stále ve stejném složení té lajny. Oni pak vědí už co ode mě čekat. Já jim vždycky říkám, ať mi hlavně nelezou do mé kanceláře za branku. Protože když přijde někdo nový a začne mi lítat po kanclu, tak jsem z toho takovej smutnej.

Minulý rok jste v tabulce domácích zápasů obsadili dvanácté místo. Letos se dle výsledků doma cítíte očividně lépe.
Ještě to není úplně ono, ale rozhodně se již necítíme tak zakřiknutý jako tomu bylo v loňský sezóně. Trošku se začínáme doma chytat, i když to rozhodně není žádný hit. Ono je to celé o detailech, někdy tam gól padne, vloni nám tam třeba nepadlo skoro nic a složili jsme se po inkasovaném gólu. Třeba dneska jsme se v zápase taky skoro složili, ale dokázali jsme se zvednout. Vloni by se nám toto nestalo. Tam nám někdo vyrovnat z 2:0 na 2:2, tak už by tady vyhrál.

Dneska se v Hradci taky odehrála zajímavá věc. Po vyrovnání Tábora na 2:2 publikum nezačalo „tradičně“ pískat.
Toho jsem si také všiml. Nehráli jsme nic moc, ztratili vedení 2:0 a lidi nepískali. Na kostce se pustilo to tleskání a lidi se toho chytli. Nám to hodně pomohlo. Ono když se začne pískat, tak sedíš na lavičce s hlavou dole a přemýšlíš o všem možném. Dneska jsme přijeli na střídačku, slyšeli publikum a řekli jsme si paráda, ještě nejsou naštvaný a dali jsme dvě branky a bylo všechno veselejší. Diváci nás rozpumpovali a dneska nám to přineslo body.

Sedm bodovaných zápasů v řadě, to jistě přidá na psychice týmu že?
No ono to je hlavně dobrý na psychiku těch soupeřů. Oni moc dobře vědí, jak na to jsme a řeknou si, že to už je zase ten starej Hradec. Vloni sem každý jezdil a vlítnul na nás, protože jsme byli dole a nehráli dobře. Pamatuju tady sezóny, kdy tady každý prohrával už před zápasem. To je důležitý získat si respekt soupeře a ten si získáš jen tím, když budeš nahoře a vyhrávat. Takže tyhle výsledky teď a postavení v tabulce jsou pro nás jen a jen dobře.

V pondělí jedete k derby do Chrudimi. Co od zápasu čekat a vložíš do něj zase nějakou boxerskou vložku?
Tohle mi ani nepřipomínej (směje se). To snad ani navíc nebyla boxerská vložka, ale spíš judo a on mě uškrtil. Já už jsem na to asi starej a nechám to na jiných. Já tohle dělám když jsem minutu na ledě a úplně „vyflusanej.“ Pak tam začnu máchat rukama jak blbeček a už to jede. Když se vrátím k otázce, tak čekám od toho hlavně pěkný hokej. Chrudim má hodně dobrý tým a v něm zkušené hráče. Sice se jim letos doma nedaří dle jejich představ, ale doma se na nás vždycky vyhecujou. My k tomu musíme hlavně přistoupit s pokorou. Nesmíme si myslet, že když se nám teď daří, že je rozsekáme. Když budeme hrát poctivý hokej, tak máme šanci uspět. V posledních zápasech hrajeme vždy špatně jednu třetinu a další dvě dobře. Tak když v Chrudimi tu jednu špatnou třetinu odehrajeme na remízu a ten zbytek tradičně, tak to nemusí skončit spatně.