Moje působení v Hradci? Bezvadné období, vzpomíná Dušan Salfický
Pokaždé, když zavítá na hradecký led, je brankář Dušan Salfický středem pozornosti. Ať už díky skvělým zákrokům nebo občasným minelám. Dvojnásobný mistr světa, který momentálně působí v dresu Litoměřic a v březnu oslaví už čtyřicáté narozeniny, se ale do Hradce podle svých slov vždy těší a ani neúprosné publikum ho nedělá nervózním. „S Hradcem se mi vždycky hrálo dobře a vždy mě to tady bavilo,“ nadšeně vypráví ostřílený sympaťák.
V prvním zápase jste sice prohráli „jen“ 2:4, ale asi budete souhlasit, že Hradec utkání kontroloval.
Přesně jak říkáte. Vůbec jsme nezachytili nástup a Hradec měl v první třetině drtivou převahu. Dal jenom jeden gól, což pro nás bylo docela dobré, protože se s tím utkáním ještě dalo něco dělat. Ale to bychom museli trochu změnit obraz hry. Pak nás morálně definitivně zlomil druhý gól na začátku druhé třetiny. Odehráli jsme ji v útlumu, což se potom proměnilo ve třetí branku.
Hradec to utkání ovládal, i když ve třetí třetině už jsem po čtvrtém gólu mrznul. Že jsme korigovali na 4:2, bylo hodně vlivem vyloučení. Jinak nás Hradec vůbec do žádného tlaku nepustil. S utkáním jsme sice ještě zkoušeli něco udělat, ale to už bylo bezzubé.
Jaké vidíte šance vašeho týmu v letošní sezóně? Na jaké příčky si věříte?
Chtěli bychom být v klidných vodách. Podle toho, co jsem viděl v přípravě, jsme schopni hrát kolem osmého až desátého místa. Dneska tady spousta kluků nechci říct prožívalo premiéru, ale šli do toho utkání se zbytečným respektem. Nebylo to ono, v přípravě jsme takhle špatné utkání nesehráli. Pro mě to bylo trošku mrzuté. Ale věřím, že se z toho kluci poučí a otřepou. Tady nejde o život, je to jenom sport a v domácích utkáních to bude úplně jiné.
Možná ne úplně všichni fanoušci vědí, že jste v sezóně 1995/96 působil i v Hradci. Jak na to vzpomínáte?
Vzpomínám na to rád a pro mě to bylo bezvadné období. Zrovna nedávno jsem o tom mluvil. Těch sedmnáct utkání, co jsem tady odehrál, byla spása. Jinak bych někde dřepěl na lavičce. Pro mě jako pro brankáře byla paráda, že mi tady dali možnost chytat.
Jak se teď, už vždy jako soupeř, těšíte na zápas v Hradci? Hlavně tribuna nad trestnými se s Vámi pokaždé baví...
No baví... Oni mi slušně nakládají. Dneska taky, po tom jak jsem namazal na ten čtvrtý gól. Ale ať si to lidi užijí, nějak to neřeším. Myslím, že Hradec má v posledních letech na první ligu kvalitní mužstvo a až se tu vyřeší různé věci okolo majitelů a podobně, tak lidi, kteří sem přišli, jsou s tímhle týmem schopní udělat ještě nějaký krok dál. Jinak já se sem vždycky těším, hraje proti mě spousta kamarádů a zachytám si. S Hradcem se mi vždycky hrálo dobře a vždy to byly kvalitní zápasy, které mě bavily.
Občas také hradeckým fanouškům odpovídáte...
Takhle, já odpovídám jak na co. Nemám zapotřebí reagovat, když má někdo tendenci urážet. Já nejsem proti si ze sebe udělat srandu a když to je v určitých mezích, tak třeba i odpovím. Nemám s tím problém, ať si to lidi užijou.
Už jste hovořil o čtvrtém gólu domácích, kdy jste hradeckému útočníkovi namazal puk přímo na hokejku. Jinak jste ale celý zápas rozehrával přesvědčivě. Zkusíte se teď třeba mírnit, aby se vám to nestalo znovu?
(seriózně) Já už se nezměním. Mě tyhle góly provází celou kariéru a jiný nebudu. Bylo to 3:0, tak jsem vzal puk, že s ním něco zkusím a že Hradec trochu překvapím. Chtěl jsem to rychle rozehrát Káfovi (Kryštof Kafan), který skočil na led z trestné lavice. Ale dal jsem to Látošovi (Ondřej Látal) přímo na hůl. Chtěl jsem ten chod zápasu něčím překvapit, a bohužel to dopadlo takhle. Ale myslím si, že to na utkání už nemělo vliv.
Podařilo se Vám někdy takhle dát gól do prázdné brány v power-play soupeře?
Ne, to ne. Spoustu branek jsem jako dneska dostal do vlastní sítě, ale přes celé hřiště jsem nikdy žádný gól nedal. Vždycky když je power-play, tak ani nemám možnost. Druhé mužstvo mě k tomu nepustí, že by na mě třeba nastřelilo puk... Kdybych aspoň mohl vystřelit a i kdybych třeba namazal, ale já jsem si ještě ani nezkusil vystřelit na prázdnou bránu. A letos to asi taky nevyjde.
Letos působíte v Litoměřicích. Neberete to ve své bohaté kariéře jako určitý krok zpátky, ústup ze slávy?
To ne, pořád je to stejná soutěž. Po tom, co mi bylo v Ústí oznámeno, že tam zůstávají oba dva brankáři, jsem zvažoval různé možnosti. První věci bylo zahraniční angažmá. To jsem ale s ohledem na určité věci nakonec zrušil a domluvil se jak s Ústím, tak s Litoměřicemi, že půjdu sem.
Už jsem tu byl loni na výpomoc, takže kluky i trenéry znám. Když přišli s tím, že by mě chtěli, tak jsem to uvítal. Aspoň budu v Čechách, budu se moct věnovat dětem a dostatečně si zachytám. Neberu to jako nějakou hokejovou degradaci, ba naopak. Prostě mám možnost ukázat svoje kvality a třeba tomu mužstvu někam pomoct, pokud možno se v pohodě udržet.
Ale ještě máte domluvené střídavé starty do Pardubic...
To už je taková... (váhavě) nechci říct utopie... Ta možnost tady prostě je. Rozhodně bych tam ale nechtěl jezdit kvůli tomu, že se někdo zraní, to ať jsou kluci zdraví a chytají. Uvidíme, co přinese sezóna.