Diskuzní fórum

myslíš, že je dobrá?

Myslíš špatnou práci s mládeží?

Díky, moc pěknej díl. Koreise nemám rád, ale Smoli a hlavně Nakládal to těm polovoslům krásně nandal. Za 3 roky až Dědek odejde si budou moct v perníkově škrtnout sirkou a že byl Hradec lepší a díky brankáři postoupili Zm*dovice (asi nemoh říct že i díky rozhodčím).

Nemůžeš srovnávat 70.,80. Léta...jinak se pracovalo na regeneraci, životosprávu a samozřejmě jsou jiné možnosti v léčbě i farmakologii... tam bych hledal důvody, proč dnes hráči hrají o dekádu déle než před půl stoletím

Jenže kdo z těch mlaďáků, co tam dostali čuchnout, jsou skutečně jejich odchovanci? Beránek a Toman, všechno ostatní vychováno jinde a pouze nakoupeno s již prokázanou kvalitou...

jiná politika a myslím si, že s růstem ambicí bude jejich podíl nižší...

tedy když se nevyletí "super talent"... jako třeba letos vyrostl Ticháček..

ale že se rodí zrovna na jihojihu

Asi se nám tady nerodí ty správné typy. Většina z nás letos očekávala např. výrazné nasazování Pajera a jak to skončilo? Pajer po sezóně s 1 odehraným zápasem za áčko odešel do Litoměřic. Kde je chyba, v čem? Pokud by v něm někde viděli tu správnou kvalitu, tak dneska má podepsáno v extralize...nemá.

A trochu obecně, proč klesá procento U23 v celé ELH? V dřívějších dobách za komančů končili hráči ve třiceti letech, pak ti kvalitní dva tři roky někde v Rakousku a konec kariéry. Dneska hrají vcelku běžně i čtyřicátníci (+jeden padesátník), kariéry jsou delší. Mládí si hold musí počkat.

Docela zajímavé je, že ve spodní trojici jsou s námi zrovna Třinec a Pardubice.

odkaz

něco dělá asi klub špatně

dokonce mi přišlo video a foto od staršího syna :-)))

no když nedáš branku, tak pak můžeš děkovat brankářovi a děkovat za plichtu...

ty body tam byly, na to jsme s naším (MHK) hokejem zvyklí.. :-))

Viděl jsem vlajky,jen škoda,že nebylo vítězství.Turecko bude hodně těžké porazit.Mohla by teoreticky stačit i remíza, když Portugalsko porazí Gruzii a v dalších skupinách to bude,jak má,ale na to se nedá spoléhat.

tak mi přišlo pár obrázků od kamarádů - MHK fans z Hamburku.... a asi bomba :-))

užijte si to chlapi.. :-))

Díky

S tím fotbalem to u nás vypadá vážně slibně...

odkaz

Pardon tentokrát nějak dlouhý rozhovor takže jsem to musela rozkouskovat

Vzhledem k novému kontraktu, budete cítit větší tlak na sebe v příští sezoně?
„Možná od novinářů… (usmívá se) Ale jo, patří to k tomu. O mně se asi ví, že mediální pozornost zrovna nevyhledávám, chápu ovšem, že k tomu patří. Je to součást sportu.“

Pokud kanadští novináři napíší, že jste měl na tréninku roztržku se spoluhráčem Conorem Garlandem, co si pomyslíte?
„Že to nebyla žádná velká rozmíška. Adrenalin vám kolikrát vyskočí i na tréninku, občas se něco malého semele. Hlavní je, aby se nikdo neurazil. Což byl náš případ. Hned po tréninku bylo mezi námi všechno v pohodě. Je fakt, že za mořem se leckdy chytnou všeho možného. Lepší je nechat to být, nevyhledávat sociální sítě a co se na nich děje. Myslím, že mě to udržuje v klidu.“

Ale to podobné se dá říci o té vaší. Anebo vůbec o souhře s Quinnem Hughesem. Asi je velká paráda mít k sobě takového kulera, co? Nakonec i Hughes si vás ohromně pochvaloval.
„Myslím, že jsme si pomohli navzájem. V tomhle duchu jsme se mezi sebou taky bavili. Že každý těží ze hry toho druhého. Navíc jsme si sedli i lidsky, o to všechno to bylo jednodušší. Před sezonou jsme na sebe nikdy nenarazili, celý tréninkový kemp jsme hráli odděleně. Pak přišel první zápas a dali nás dohromady.“

Co za tím stálo, tušíte?
„Vůbec nevím. Bylo to tak, že kolem Quinna točili všechny kluky a já zůstával ve dvojici s Ianem Colem. Možná až na poslední přípravu nás dali dohromady s Quinnem. V jednu chvíli k němu dávali klučinu, co přišel z univerzity, ale nakonec ukázali na mě.“

Každopádně se na vaše nápady pěkně dívalo. Přišlo mi, že jste hodně rychle propojili své myšlenky do správného směru, aniž byste si o hře museli dlouho povídat. Vsadili jste na své instinkty, nebo se pletu?
„Dá se to tak asi říct. Většinou jsme si až při zápase říkali, jak bychom to zrovna mohli hrát, kam každý z nás pojede a podobně. Pokud to fungovalo, pokračovali jsme v tom, anebo to trochu poupravili a hledali jiné možnosti. Třeba u videa jsme moc času netrávili, abychom řešili, co a jak nebo kdy dělat. Maximálně jednou za čas po nějakém slabším zápase. My prostě hráli hokej.“

Základně jste asi chtěli rychle rozdat puky a pak v pásmu rozvíjet kreativní myšlenky. Tak nějak spolu fungujete?
„Jak se říká – nejlepší obrana je útok. A já s tím souhlasím. Čím míň času strávíte ve vlastní obraně, tím líp pro nás. Toho jsme se drželi. Jakmile byla šance dostat puk rychle nahoru, bez váhání jsme to udělali a spěchali do útočného pásma. Sezonu jsme rozjeli výborně, hlavně první půlku, všem nám to šlo, stříleli jsme spoustu gólů. Až ve druhé půlce jsme se ofenzivně trochu zasekli, bylo těžké to udržet.“

Měli jste s Hughesem i společná témata mimo hokej?
„Bavili jsme se o všem možném, nic co by vybočovalo. Líbilo se mi, že prakticky na všechno máme stejný názor. On je hlavně hodnej kluk, úplně v pohodě borec. Žádná primadona, i když hokej umí skvěle. Super parťák, opravdu. Hokej vedle něj jsem si hrozně užíval. Když se uvolníte, víte, že vám nahraje. Byla to zkrátka zábava.“

Na druhou stranu, pokud se nebudete zlobit, v tom páru fungujete jako nabíječ Hughesovi. Přitom vypálit umíte skvostně, v sezoně vám naměřili pumelici o rychlosti 174 km/h. Nemíváte nutkání častěji střílet?
„Jo, chtělo by to víc střílet. Někde v hlavě vzadu mám, že bych mu měl nahrávat. Kolikrát jsem sám věděl, že jsem mu to dávat už neměl a moje nahrávka byla zbytečná, měl jsem to vzít na sebe. V tu chvíli jsem si říkal, že bych to mohl ještě vyšperkovat, až zpětně vám vždycky dojde, že bylo lepší jiné řešení. To tak je. Tohle téma padlo i na výstupních mítincích s trenéry, abych se v nové sezoně častěji odhodlával ke střelbě. Takže jo, budu střílet víc…“ (usmívá se)

Zajímavou novinkou je nástup českého trenéra Jaroslava Svejkovského k týmu v roli asistenta Rick Toccheta. Co si od toho slibujete?
„Yogi je v pohodě člověk a hlavně dobrý trenér. Byl s námi celou minulou sezonu coby kouč dovedností a protože s ním panovala spokojenost, dočkal se povýšení do role asistenta. Dostal odměnu za dobrou práci.“

Letos vás minulo mistrovství světa a zrovna se vyhrálo zlato. Reprezentace si držela volná místa pro bostonské útočníky a Martina Nečase, nemrzelo vás, že nečekali na vás?
„Hráli jsme play off a tak jsem to bral. Pro každého hráče NHL je prioritní cíl vyhrát Stanley Cup, a když to nevyjde, může jet na mistrovství světa. Letos se hrálo doma, takže určitě chtěl přijet každý. Já měl možnost v minulých letech, předloni jsme získali bronz. Teď se to nesešlo. Asi to tak mělo být.“

Právě vás to o to víc musí mrzet, ne?
„Jasně, že bych chtěl být u toho. Zvlášť pokud vypadnete z play off a jen o pár dní to nedáte. Ale za kluky jsem rád, hráli dobře a zlato si zaslouženě uhráli. Myslím, že jim hodně pomohli i fanoušci, vytvořili správný blázinec. Super pro všechny. Já zažil něco trochu podobného v Bratislavě 2019, ta byla super. Lidi nás tlačili, hrozně dobře jsem si tam s klukama zahrál, moc mě to bavilo. Předváděli jsme hezký hokej. Z mého pohledu určitě nejlepší mistrovství v tom směru, jaký hokej jsme hráli. Dávali jsme hodně gólů.“

A to i díky vám, v deseti utkáních jste pobral 11 bodů, což je na beka úctyhodná bilance.
„Ale hlavně jsme měli jen dva zápasy za celý turnaj, kdy jsme se střelecky neprosadili. Ve skupině s Rusáky a pak v semifinále. Jinak nám to lepilo.“

Vzhledem k novému kontraktu, budete cítit větší tlak na sebe v příští sezoně?
„Možná od novinářů… (usmívá se) Ale jo, patří to k tomu. O mně se asi ví, že mediální pozornost zrovna nevyhledávám, chápu ovšem, že k tomu patří. Je to součást spo / Příspěvěk byl moc dlouhý a proto byl uříznut.

Podškrábnout se, zapálit doutník a dát si nohy nahoru? Kontrakt na 1,33 miliardy korun by k tomu celkem vybízel. Ale nepřekvapí vás, když se s jeho čerstvým vlastníkem Filipem Hronkem potkáte v posilovně. Ráno po osmé hodině. „Začínat pak od nuly je nejhorší, nemám to rád,“ vysvětlí vám v rozhovoru pro iSport Premium 26letý obránce, proč nedokáže zahálet.
Tento týden se udál historický moment. Vznikl nejtučnější kontrakt pro českého zadáka v hokejové historii: osmiletá úmluva na 58 milionu dolarů. Filip Hronek si ji zajistil danou reputací a klíčovým razítkem v poslední sezoně, v níž s parťákem Quinnem Hughesem vytvořil jeden z nejlepších defenzivních tandemů světové ligy. Americkou hvězdu vytáhl k 92 bodům, sám jich jako dispečer tandemu pobral výborných 48 (5+43). „Hokej vedle něj jsem si hrozně užíval. Když se uvolníte, víte, že vám nahraje. Byla to zkrátka zábava,“ popisuje Hronek.

Filipe, vypadá to, že oslavujete prací, nebo se pletu?
(usmívá se) „Musím se hýbat. Nejhorší by bylo nic nedělat, protože pak se do toho strašně těžko dostáváte. Jakmile si dáte delší pauzu a pak se teprve vrhnete do tréninku, celé tělo bolí, nechce se mu. Mám ověřené, že je lepší dělat možná trochu míň nebo pomalu, zato se pořád udržovat v pohybu. Začínat pak od nuly je nejhorší, nemám to rád.“

Smlouva snů je na světě, jak jste prožíval její tvoření? Byl jste lehce nervózní, anebo zcela bez nervů?
„Nechával jsem to hlavně na agentovi Allanu Walshovi. Jasně, že jsem to docela prožíval, zároveň jsem doufal, že se dohodneme před draftem, který je příští týden. Kdyby to nevyšlo, mohlo se klidně stát , že by mě Vancouver vyměnil. Takže mě potěšilo, že se to rozseklo takhle brzy. Spal jsem normálně.“ (usmívá se)

Jak vám zní, že jste se stal nejlépe odměněným českým obráncem všech dob? Pěkné uznání, ne?
„Není to tak, že bych to bral jako vrchol kariéry, určitě to však zní hezky. Zvlášť, pokud si vezmu, jakou řadu vynikajících obránců jsme v NHL měli. Takže mi to přijde celkem zvláštní. Tipoval bych, že Tomáš Kaberle nebo Roman Hamrlík si přišli navíc, ale v jejich době byly určitě nižší platové stropy. Tak asi proto to dopadlo na mě.“

Krásně se to sešlo. Výborný rok v období, kdy vám zrovna končil kontrakt, platové stropy jdou nahoru. Ideální načasování, že?
„Načasování dobrý… (usmívá se) Potřebujete být ve správném čase na správném místě. Jen je důležité nemyslet na to, že zrovna letos potřebujete hrát dobře. Soustředil jsem se vyloženě na hokej, věci ohledně smlouvy řešil Allan. Pokud byl čas a potřeba něco podstatného řešit, zavolal mi, probrali jsme to, jinak jsem si jel svoje.“

Hezky se to říká – soustředit se na hokej – ale jak to vytěsnit z hlavy, jde totiž o dost velké peníze a budoucnost?
„Je jasné, že to máte v hlavě, ale nesmí vás to ovládnout a dostat do stresu. Bavil jsem se o tom v tomhle duchu i se Sívou (agentem Michalem Sivkem). Nic jsme nelámali přes koleno, nechávali jsme to plynout vedle hokeje.“

Každá velká dohoda je kompromisem obou stran, kanadské zdroje líčí, že jste si měl říci o 8 milionů dolarů, Canucks mluvili o maximálně šestileté smlouvě. Nakonec jste se střetli někde uprostřed, souhlasíte?
„Já jsem naprosto spokojený. Hlavně s tím, že jsem zůstal ve Vancouveru, kde se mi hodně zalíbilo. Krásné město, které jsem měl rád už při venkovních tripech. Určitě jedno z míst, kam jsem s Detroitem jezdil nejradši. Loňský trejd do Vancouveru vyšel perfektně, kluci v týmu jsou fajn, máme fakt dobrou partu. Rychle jsem se mezi ně začlenil, což bylo super.“

Navíc jste součástí zajímavého progresu Canucks, což je taky důležité, viďte?
„Určitě. Naši fanoušci byli úžasní, krásně se chytli. Hodně tomu pomohl povedený start do sezony, všechno vyvrcholilo během play off, kdy panovala neskutečná atmosféra.“

Detroit je známý Hockeytown, jenže Vancouver je Kanada. Je znát rozdíl ve prospěch města z Britské Kolumbie?
„Myslím, že jo. Kanada hokej fakt žere, play off bylo neuvěřitelný. Škoda, že jsme neprošli přes Edmonton, věřili jsme si. Vedli jsme 3:2 v sérii, v základní části jsme je hned na začátku dvakrát porazili, ačkoli nám proti nim nikdo nevěřil. Na druhou stranu, v šestém zápase jsme dostali u nich 1:5, bylo to jednoznačný. Doma jsme pak dostali tři góly a dohánět je bylo nad naše síly. Oilers prokázali zkušenosti, v play off párkrát byli, pro náš tým to byla nová věc.“

Co vy a Connor McDavid?
„Rychlej, šikovnej… (usmívá se) Ale zrovna proti nám to neměl jednoduchý a neměl kdovíjakou sérii. Myslím, že proti nám Edmonton nechtěl hrát, moc jsme jim neseděli. Mám pocit, že McDavid měl s námi snad jen tři body při pět na pět, zvládli jsme ho docela dobře. Něco jiného je jejich přesilovka samozřejmě…“

Ale to podobné se dá říci o té vaší. Anebo vůbec o souhře s Quinnem Hughesem. Asi je velká paráda mít k sobě takového kulera, co? Nakone / Příspěvěk byl moc dlouhý a proto byl uříznut.

Třeba měli připraveno 10mega na oslavy a díky nevyužití je ztráta nižší