Eetu Laurikainen

Rodák z finského města Jyväskylä hokejově rostl právě v rodném JYP, kde prošel mládežnickými kategoriemi a takřka vždy patři k těm nejzajímavějším jménům na soupisce a také těm hráčům, kteří všeljak přeskakovali kategorie. V sezoně 2010/11 přispěl tehdy mladičký Eetu k zisku mistrovského titulu svému juniorskému týmu JYP. Před startem ročníku 2012/13 se ale finský mladík vydal do zámořské juniorky – WHL.

V týmu Swift Current Broncos pak úspěšně chytal po dvě sezony, během kterých se setkal třeba s ex-hradeckým Richardem Nedomlelem. Jeho brankářským kolegou byl kladenský Landon Bow, kterého mrštný Fin výrazně přechytával a jako import patřil k oporám svého týmu. Jako třetí gólman také nechyběl na mistrovství světa juniorů v roce 2013 – finskou bránu tehdy střežil Jonas Korpisalo, dnes gólman Ottawy.

Po návratu do Finska se ale Eetu Laurikainen stal objevem Liigy. V dnes již zaniklém klubu Espoo Blues patřil k nejmladším jedničkám celé finské soutěže. Jeho výkony upoutaly i v zámoří – dvouletým kontraktem ho následně odměnila slavná organizace Edmonton Oilers. Do NHL to Laurikainen nedotáhl, ale cenné zkušenosti nasbíral v AHL a ECHL. Následně se vrátil do Finska, kde se stal na tři roky jedničkou mateřského JYP, díky svým kvalitním výkonům nakoukl i do reprezentace. Ostatně si zachytal v rámci Euro Hockey Tour i proti české reprezentaci. V ročníku 2017/18 se JYP dokonce narušil nadvládu Frölundy v rámci Champions Hockey League.

Po dvouletém působení v HPK Hämeenlinna, kde dostával přednost i před dnešním finským reprezentantem Emilem Larmim, se následně znovu vrátil do JYP. V klubu svého srdce ale neměl již tolik prostoru – byl spíš dvojka, a tak se rozhodl pro změnu – vydal se do atraktivní švýcarské nejvyšší soutěže, kde hájil barvy Lausanne, která má mimochodem českého majitele. Po návratu do rodné země avšak opět nedostával výraznou minutáž, a tak se rozhodl pro další zahraniční štaci. S královéhradeckým Mountfieldem se dohodl na kontraktu do konce sezony 2023/24.