Byli jsme blízko, mrzí Eeta Laurikainena. Co říká na Hradec?
Nastavení je pro Lvy v posledních mačích často osudným. V Brně nedotáhli slibně rozehraný mač a v závěrečných minutách domácí srovnali. Když pak prodloužení rozsekl Flek, museli se hosté spokojit opět jen s bodem. Blízko první výhry za klub byl brankář Eetu Laurikainen, V čem se musí Hradečtí zlepšit? A jak se finskému gólmanovi zatím líbí na východě Čech?
Hradec měl utkání na ledě Komety skvěle rozehrané a ještě v čase 56:10 vedl 2:0 po brankách Jordanna Perreta a Jana Eberleho. Pak ale přišlo bleskové srovnání soupeře a Lvy čekalo šesté prodloužení v řadě. V něm je chytil do „Csaplárovy pasti“ Jakub Flek a rozjásal Winning Group Arenu. „Teď je to těžké, musíme se přes to dostat a najít jinou cestu, jak uspět. Nevím, proč se to nepovedlo,“ mrzí Eetu Laurikainena.
Pro Mountfield se nastavení a potažmo nájezdy staly v posledních mačích tradicí a nejinak tomu bylo v pátek večer na jihu Moravy. Když v něm pak opět ztratil utkání a další dva body, bolí to samozřejmě o to více. „Hráli jsme dobře, posledních deset minut bylo pro nás těžkých. Neměli bychom se nechat vyloučit pár minut před koncem,“ je si vědom finský gólman.
Ten si rozděluje zápasovou porci s kolegou Janem Lukášem a proti Brnu byl blízko nejen úvodní výhry v hradeckých barvách, ale rovnou mohl dosáhnout i na čisté konto. První radost mu překazil v prodloužení ranou po ledě Flek, druhou už na startu 57. minuty Kristián Pospíšil. „Samozřejmě to mrzí, už několikrát po sobě jsme byli blízko. Ale ono to přijde,“ nevěší hlavu nedávná posila Lvů.
Ve 22. minutě měla Kometa přesilovou hru a velkou šanci, kdy se skoro trefil Daniel Gazda. „Viděl jsem tam prostor za bránou, že bych mohl přihrávat a odklidit puk. Nepovedlo se to, ale naštěstí z toho nebyl gól. Během komerční přestávky se pak snažím vždy uklidnit, kdy stojím před brankou. Je to pro mě vítaná pauza během třetiny,“ komentuje své počínání hradecká #41.
Druhá část se pak natáhla kvůli problémům s hrací plochou. Nemohl to být jeden z aspektů, které hosty vyvedl z tempa? „Prostě jsem to vzal tak, jak to je. Hrálo se déle, ale jen asi o čtyři minuty, takže to šlo. Pak byla normálně pauza. Už jsem to jednou nebo dvakrát zažil, ale s tím nic nenaděláte,“ je nad věcí rodák z finského města Jyväskylä.
Ten se s Východočechy dohodl na kontraktu do konce sezóny. Jak se mu zatím líbí pod Bílou věží? „Hradec je moc pěkné město a rodině se tady líbí, což je pro mě důležité. Mám čas i na procházky, chodíme s rodinou často. Bydlíme kousek od Velkého náměstí, to je pěkná část města,“ pochvaluje si salon republiky Eetu Laurikainen.