Hráči remcali, takže příprava byla dobrá, usmívá se Petr Svoboda
V pátek 2. července skončila A-týmu dlouhá letní příprava, hráče nyní čekají zasloužené dva týdny volna. Oddechne si také trenérská sestava, která už na začátku srpna povede Mountfield do prvních přípravných utkání. Po boku Tomáše Martince letos na střídačce znovu stane Petr Svoboda, který se podobně jako hlavní trenér vrátil k extraligovým seniorům po roční odmlce.
Trenére, po delší době vás čeká zasloužené volno. Jaké jsou vaše plány na nadcházející týdny?
Musím říct, že na volno jsem se těšil. Strávím ho s rodinou někde v Čechách a budeme výletovat. Zatím máme vymyšlené výlety pro děti, takže Mirákulum, dinopark a podobné věci, kde se děti zabaví. Máme rádi moře, ale letos je to náročné. Byla zvláštní sezóna i školní rok, navíc máme tři děti ve věku dvou, deseti a osmnácti let, a ono to dá docela zabrat (usmívá se).
Obecně preferujete odpočinek u moře nebo aktivní dovolenou v horách?
Nevadí mi ani jedno. Dovolenou radši strávím u moře, ale po horách se taky rád projdu. Pěkné výhledy a panoramata mám taky rád.
Letní příprava není u hráčů příliš oblíbená, jak byste ji zhodnotil vy z pohledu trenéra?
Myslím si, že byla kvalitní. Pokud hráči ramcají, tak je vždycky dobrá. A myslím, že letos remcali hodně. Proběhlo to bez nějakých větších zranění, což je dobře.
Přípravu měl na starost hlavně kondiční trenér Michal Tvrdík, jaká byla vaše role?
Michal to celé vedl, to je pravda. My s ním konzultovali tréninky nebo náplň týdenního plánu, byli jsme spíše něco jako dozor. Chodili se dívat a popřípadě řešili věci, které jsme potřebovali.
„Defenzíva se mi hodně zamlouvá, je tu spousta kvalitních hráčů.“
Stihli jste se s kolegy už rozkoukat a probrat stěžejní věci?
Je to tak. Řešili jsme hlavně playbook, tedy jakým stylem bychom chtěli hrát, dávali jsme to do kupy. Sháněli videa, která chceme hráčům pustit v průběhu přípravy, a samozřejmě jsme se hodně bavili o hokeji. Řešíme hráče, příchody i odchody, hodně jsme řešili i věci s partnerským Kolínem. Jaké tam bude složení kádru, kdo tam všechno je a bude. Hodně jsme se s tím vším seznamovali.
Vy byste měl mít na starost primárně hradeckou defenzívu. Jak jste spokojen s jejím složením?
Defenzíva se mi zamlouvá hodně. Máme tady osm výborných beků a přišly posily, například Graeme McCormack. Jérémieho Blaina úplně neznám, toho jsem viděl jen když hrál proti nám za Spartu. Ale musím říct, že s obranou na papíře jsem spokojený. Je tu spousta kvalitních hráčů a myslím, že to bude fungovat.
Jaký bude hlavní úkol pro beky? Měli by kromě jiného výrazně podporovat ofenzívu?
Určitě budeme chtít, aby byli aktivní. Myslím, že to máme dobře vyvážené. Jsou tam hodně ofenzivní kluci i takoví, kteří mají spíše defenzivní schopnosti. Zároveň máme v každé obranné dvojici praváka. Všichni naši beci zkrátka dokážou podpořit útok i kvalitně bránit.
Během přípravy jste měli příležitost chodit na led, k čemu jste ho využili?
Hodně jsme se věnovali dovednostem a samozřejmě hře. Byly to dovednosti, které se týkaly útoku i obrany – pohyb v útočném pásmu, hodně zakončení. Během hry kluci nabírali kondici, takže to bylo většinou tři na tři na celé hřiště, kde se hodně bruslí a kde se člověk neschová.
Jak vůbec probíhal váš návrat zpátky do Hradce?
Hradec jsem samozřejmě sledoval, ale nabídka pro mě byla hodně nečekaná. S Tomášem Martincem jsme totiž pravidelně v kontaktu nebyli. Tomáš mi jednoho dne prostě zavolal a řekl, jestli bych neměl zájem to zase zkusit, že by se mnou rád spolupracoval. Já jsem souhlasil a takhle to vzniklo. Pak jsme se bavili o tom, kdo třetí by nás mohl doplnit. Ve hře bylo pár variant a nakonec to padlo na Láďu Čiháka, za což jsme oba rádi.
Před třemi lety vás telefon od Tomáše Martince zastihl v supermarketu. Kde to bylo tentokrát?
Myslím, že to bylo doma. Nějaké tušení nebo spíš přání jsem měl, když jsem se dozvěděl, že Vláďa Růžička končí a žezlo by měl převzít Tomáš Martinec. Bylo to moje velké přání a touha. Doufal jsem, že by nabídka mohla přijít a ono to vyšlo (usmívá se).
Změnil se Hradec nějak za dobu vaší nepřítomnosti?
Nemyslím si, že se toho za rok moc změnilo. V zázemí se klub snaží pořád něco zlepšovat a trochu posouvat. Samozřejmě by Hradci slušela ta přístavba zimního stadionu, o které se mluví už tak dlouho. Za to bychom byli strašně rádi. Ale nějaké velké změny nepozoruji.
A co Tomáš Martinec? Je pořád stejný jako před rokem?
Myslím, že se moc nezměnil. Určitě bude mít více zkušeností, protože přece jen působil u osmnáctky a čerpá poznatky, které tam nabral. I my jsme zkušenější, víme, do čeho jdeme. Doufám, že to bude dobrá sezóna.
Co říkáte na Ladislava Čiháka? K vašim klidnějším povahám působí trochu jako kontrast.
Láďa Čihák dlouho vedl Plzeň a byl dlouho hlavním trenérem. Pozice asistenta pro něj teď bude asi trochu jiná. Ale Tomáš nás všechny bere jako rovnocenné partnery. Láďa je trošku výbušnější, ale to je jenom ku prospěchu.
„Cíle mám ty nejvyšší. Bez velkých ambicí ani nemá cenu hokej dělat.“
S jakými cíli a očekáváními přicházíte pod Bílou věž?
Cíle mám ty nejvyšší. Bez velkých ambicí ani nemá cenu hokej dělat. Osobně doufám, že hráčům něco předám, zase se posuneme o kousek dál a budeme se posouvat neustále až ke kýženému vrcholu.
Budete se snažit herně navázat na sezónu, kterou jste u Áčka strávil ještě s Alešem Krátoškou?
Určitě, protože ta hra byla dobrá a všichni tři zřejmě takový hokej vyznáváme. K tomu budeme všechno uzpůsobovat. Budeme se snažit hráče posunout tak, aby to všechno klapalo a abychom vyhrávali.
V následujícím ročníku budete zapojen i do mládeže. Už máte představu, jak to bude fungovat?
Měl bych působit u dorostu i u juniorky. S klukama se známe již z mého dřívějšího působení, takže už probíráme naše pohledy. Konzultujeme všechny věci – styl hry, herní systémy, tréninky. Chodím se na ně koukat, takže v mládeži zapojený jsem a budu. Mám o ní přehled a ještě si ho vybuduji, co se týče nižších kategorií.
Mládež je nyní v Hradci těsně provázána s A-týmem. Jak se vám zamlouvá spolupráce s mladšími kategoriemi?
Vnímám to pozitivně, je to jenom dobře. Pokud se o hokeji budeme bavit, tak se můžeme všichni někam posunout a můžeme posunout i hradecký hokej. Takže je jen ku prospěchu, že se známe a nebojíme se konzultovat naše názory, když se nám něco nelíbí.