Trenér David Kočí o sezóně juniorů: Kluci to zvládli perfektně
Má za sebou první sezónu pod Bílou věží, která nejen pro jeho tým skončila předčasně. Trenér David Kočí dotáhl juniory Mountfieldu HK až do play off, ke kterému však kvůli zdravotní situaci v zemi vůbec nedošlo. Hradečtí mladíci přesto získali trofej pro vítěze Poháru DHL a z nového DHL Superpoháru postoupili do vyřazovacích bojů z druhého místa. I proto mohl jejich kouč hodnotit ročník jako úspěšný.
Pane trenére, máte za sebou první sezónu v Hradci. S čím jste do ní šel a jakým stylem jste chtěl, aby se tým prezentoval?
Do sezóny jsme šli s tím, abychom se prezentovali rychlým, jednoduchým a přímočarým hokejem, abychom se zařadili mezi top mančafty v republice a byli nepříjemným týmem pro naše soupeře. Myslím, že se nám tohle docela povedlo.
Do ročníku jste však vstoupili trochu rozpačitě a zprvu hodně ztráceli body. Trvalo mužstvu o něco déle, než se rozkoukalo?
Ano, trvalo. Začátek se nám moc nevydařil. Byli jsme ale trpěliví a drželi se nastaveného kurzu. Ze začátku dělala týmu problémy obrana, hlavně backcheck a hra v obranném pásmu. Dopředu jsme měli chuť, ale dozadu se nám už moc nechtělo. Jakmile jsme tyto nedostatky odstranili, výsledky se okamžitě dostavily.
Jinak jste ale první částí ročníku prošli bez obtíží. Vybavíte si vůbec nějakou pasáž, kdy jste nebyl s hrou spokojen?
Těch pasáží bylo několik. Plynuly většinou z toho, že se hráči upokojili výsledky a hra pak byla slabší. Těžko jsme se ale mohli na tým zlobit, protože pokaždé když se lámal chléb a přišly těžké zápasy, tak je zvládl. Charakter týmu byl na vysoké úrovni.
„Hráči zvládli perfektně všechny těžké a klíčové duely.“
V Superpoháru jste dostali poměrně těžkou skupinu… Jaké jste měli vyhlídky?
Každý tým měl jednoznačný cíl postoupit do play off. Pohár DHL jsme ovládli o šest bodů a tři kola do konce jsme už o nic nehráli. Tyto poslední tři zápasy jsme neodehráli v takovém tempu a nasazení, což se samozřejmě projevilo na začátku nového Superpoháru. Do něj jsme tak nepřišli hladoví, a ze začátku jsme s tím měli trošičku problémy. Hra byla jiná, ale tým se zase během osmi zápasů zlepšoval, zvykl si na jiné tempo zápasů a skvělým finišem se nám podařilo postoupit.
Pomohl vám tedy fakt, že se začínalo opět od nuly?
Co se týče myšlenek na postup, tak nám to nepomohlo vůbec a spíš uškodilo úplně nejvíc ze všech celků. Ale pomohlo to klukům ve vývoji – museli začít zase nanovo, zvednout se a šlapat, aby šli dál. Všechno to byla v podstatě play off utkání nadoraz a hráči to zvládli perfektně, tak jako všechny těžké a klíčové duely po celou sezónu.
Mrzí vás hodně, že před vyřazovacími boji skončil ročník takto předčasně?
Samozřejmě mě to mrzí, stejně jako každého, ale bohužel se s tím nedá nic dělat. Tak to prostě je. Když se na to koukám z pozitivního hlediska, tým prožil dobrou sezónu, ale pořád nebyla dokončená. Alespoň má před sebou nějakou metu pro příští rok. Nemyslím si však, že to může mít nějaký negativní vliv na hráče, zápasů v play off by bylo stejně málo a bylo by to rychlé. Každá série by byla na dva vítězné zápasy a trvala by jeden týden.
Kdybyste se měl ohlédnout, je vítězství Poháru DHL dostatečný úspěch v kombinaci s tím, že se hráči zase někam posunuli?
Ať si říká kdo chce co chce, každý trenér touží vyhrávat, získat nějakou trofej a vždycky se ohlíží po nejvyšších příčkách. Takže s tím rozhodně musím být spokojen, to ani jinak nejde. Ale ještě více mě těší, že tým dokázal vyhrávat klíčové těžké zápasy. Kdybych to měl vzít od konce – Jihlavu jsme porazili 5:0, Třinec 1:0, Olomouc 2:0, po Novém roce Plzeň 5:1 a Vary 2:0. Na začátku sezóny, když jsme se začali zvedat, jsme vyhráli venku se Spartou 2:1. V těchto utkáních se mužstvo dokázalo semknout a vyhrát je třeba jen o gól. To je velká síla a obrovsky mě těšil charakter mančaftu.
„Hradec je kvalitní organizace, zájem pokračovat mám.“
Do něj jste zapojil také několik dorostenců… To je pro ně určitě skvělá zkušenost, že?
Myslím si, že to pro ně bylo dobré. Všichni hráči, kteří za nás nastupovali, měli na to hrát ve třech lajnách. Těžké na tom bylo to, že někdy je tam starší hokejisté svými dobrými výkony nepustili. S trenéry jsme se o tom kolikrát bavili, že ti dorostenci na to měli, ale z juniorů nikdo nehrál špatně a někdy pro ně nebylo místo, aby odehráli více utkání.
Jaká je aktuální situace? Dostali kluci třeba nějaké tréninkové plány?
Ta negativa, která ze situace plynou, přišla pro hráče "v nejlepší možné době", protože stejně měl být konec sezóny. Pauzu opravdu využijí k regeneraci a odpočinku; jak fyzickému, tak mentálnímu. Doufejme, že to nebude trvat déle než třeba měsíc, abychom mohli začít v květnu trénovat – tak, jak jsme původně plánovali. Kdyby to trvalo déle, není to samozřejmě nic příjemného, ale na druhou stranu na tom všechny týmy budou stejně.
A co se týče vaší budoucnosti?
Pokud jde o mě, mám určitě zájem pokračovat dál. Celá situace se však bude odvíjet odshora dolů, tedy od toho, co se bude dít v áčku a jaké tam bude složení trenérského štábu. Podle toho bude vypadat složení koučů dalších kategorií, takže zatím čekám, jak se to vyvine. Ale z mé strany zájem je, Hradec je kvalitní organizace. Navíc jsem tady poznal kolegy, se kterými byla v průběhu celé sezóny výborná spolupráce.