Očima mládeže #7: Jídlo, zdravá výživa. A jak umí hráči vařit?

Jaký máte vztah k jídlu? Co je vaším oblíbeným pokrmem? Jak se v běžný den stravujete?

OtakarBeran

obránce
16 let

Otakar Beran: Dobré jídlo mám rád a patřím k jeho milovníkům, vyloženě za gurmána se ale nepovažuji. Oblíbených jídel mám víc, ale číslo jedna je u mě tatarák od mamky, nepohrdnu ani kuřecím řízkem. Během dne se běžně stravuji na intru a ve školní jídelně, to však mé chuťové buňky ne vždy úplně oslovuje.

Kryštof Červenka: Miluji jídlo! Dokonce si troufám tvrdit, že otázka „Mami, co bude k jídlu, já mám hlad?“ patří k té nejčastěji kladené při konverzaci doma. Pravda je, že večer už se mamka chytá za hlavu a zaznívá často, že je lepší mě šatit než živit… Ale mamka už za ty roky přesně ví, že skladba denního jídla musí být pestrá a vyvážená a že i když většinou vaří má oblíbená jídla, musím jíst i ta nepopulární, protože jako sportovec je pro svůj vývoj potřebuji.

Ráno mám spíše raději mléčné výrobky, ale často místo nich mám ovesné kaše s trochou ovoce a oříšky. Nepohrdnu ani vajíčky na všemožný způsob a o víkendu přichází řada i na oblíbené tousty se šunkou a sýrem a zeleninou. Během dopoledne si rád mixuji ovocné smoothie. Oběd bývá většinou maso s přílohou a zeleninou. Velmi oblíbenou mám indickou kuchyni, takže tomu své vaření mamka také přizpůsobila a často mi vaří různé směsi na kari nebo tikka masala s rýží, těstovinami nebo kuskusem.

Jakub Tichý: Patřím mezi milovníky jídla, myslím si ale, že se to na mě moc neprojevuje, jelikož to nedávám nijak najevo. Nejradši mám, asi jako každý chlap, pořádný steak. Také rád ochutnávám i nová jídla z jiných zemí, mezi má nejoblíbenější jídla taky patří segendínský guláš. Nějaké typické speciální jídlo doma nemáme, mamka se snaží vařit vždy něco jiného. Maximálně mě napadá třeba vánoční oběd nebo u dalších svátečních příležitostí klasická speciální jídla, která jsou u dalších rodin stejná. Snažím se jíst pravidelně asi šestkrát denně. Začíná to kvalitní snídaní, kterou si dám ráno před školou okolo šesté, dále mě čeká o velké přestávce svačina, třeba banán nebo sušenka, následuje oběd ve školní jídelně, což znamená žádný fast food, ale klasické české jídlo. Poté nějaká pestrá svačina před tréninkem a na závěr dne večeře.

Jan Trejbal: Patřím určitě k milovníkům jídla, ale za gurmána se rozhodně nepovažuji, prostě sním, co je. Moje nejoblíbenější jídlo jsou asi špagety nebo nudlová polévka od babičky. Normálně se stravuji asi ve školní jídelně, ale kolikrát si radši zajdu do nějaké restaurace. Nemyslím si, že bychom měli nějaké speciální rodinné jídlo, asi jenom takové ty klasiky jako třeba na Vánoce kapra.

Umíte vařit? Jak vypadaly vaše kuchařské začátky? A co vaříte nejlépe?

KryštofČervenka

obránce
17 let

Otakar Beran: Vařit neumím. Sice rád jím, ale kdybych si měl uvařit, tak raději budu o hladu, poživatelný by asi můj výtvor nebyl. Jednou mě ale mamka vlastně donutila usmažit míchaná vajíčka, abych prý aspoň něco uměl, ale bylo to pod jejím přísným dohledem. Nedávno jsem se bavil s babičkou, a ta mi říkala, že jsem měl jako čtyřletý jednou chuť vařit palačinky, ale dopadlo to nevalně… Uvařit tedy nic neumím, ale na druhou stranu to zase pro lidi kolem mě musí být výhra.

Kryštof Červenka: Já osobně se nepovažuji za někoho, kdo umí vařit, ale je pravdou, že kuře bych asi upekl a naučil jsem se připravovat Caesar salát, ten si dělám často. Umím si taky připravit mug cake do hrníčku jako svačinu před zápasem nebo před těžším tréninkem. Baví mě i s tátou grilovat a tomu samozřejmě předchází příprava dobré marinády na maso. Fastfoodum se také nevyhýbám, ale moc často to není, mám raději spíše restaurace – steaky a k tomu zeleninu. Jinak si doma rád připravuji tvaroh s ovocem a čokoládou nebo naslano. A tím jsem asi skončil, víc bych nezvládl. Nikdy jsem k vaření netíhnul, bavilo mě jenom pomáhat péct cukroví, ale déle než hodinu jsem u toho nevydržel.

Jakub Tichý: Nejsem nějaký velký kuchař, ale myslím, že ta klasická, jednoduchá jídla bych zvládl udělat. Když jsem byl malý, tak jsem přikládal ruku k dílu, ale moc si na to nevzpomínám. V kolika letech jsem něco poprvé uvařil, to si fakt nepamatuji, ale co si vzpomínám, tak prvním jídlem, které jsem zvládl udělat, byly palačinky. Co vařím nejlépe nedokážu posoudit, to by musel posoudit někdo, kdo by to ochutnal. Nejčastěji ale dělám ty palačinky, zvládl bych však udělat klidně i nějaký ten oběd – batáty se steakem a podobně.

Jan Trejbal: Moc vařit neumím, protože vždycky zapomenu, jak se co vaří a jak dlouho se co vaří. A ani mě to nějak moc nebaví. Jako malý jsem v kuchyni pomáhal, nebo jsem spíš sem tam něco zakousl, ale vždycky jsem obaloval řízky a pekl perníčky. První věc, kterou jsem uvařil, byly asi nějaké těstoviny nebo vajíčka, to mi mohlo být tak deset. Nejlíp umím nejspíš právě ty těstoviny, ale vařím je hodně zřídka.

Co si představujete pod pojmem zdravá výživa? Stravujete se vy osobně zdravě?

JakubTichý

brankář
17 let

Otakar Beran: Znamená to pro mě hlavně jíst pravidelně, což je u mě problém, jelikož jsem líný a jím, až když mám hlad. Snažím se jíst zdravě, preferuji maso a zařazuji i zeleninu a ovoce, bohužel u mě je však problém s tou pravidelností – vím, že bych měl jíst pětkrát denně, ale většinou jsem rád, když to stihnu čtyřikrát. Ani nevím, kdy jsem nějakou zdravou výživu začal vnímat. Vždy jsem byl vysoký a těžší než ostatní a kolikrát si myslím, že přibírám, když se jen na jídlo podívám. Jinak u nás je to s typem kuchyně asi půl na půl, jíme hlavně maso doplněné zeleninovou oblohou, ale česká klasika taky nechybí.

Kryštof Červenka: Na to, jak se stravuji, se samozřejmě nejde nesoustředit. Mám štěstí, že se stravuji většinou doma a mamka přesně ví, jak mi jídlo poskládat a v jaké části dne je potřeba více sacharidů, kdy bílkoviny, kdy si dopřát tuky, třeba ve formě oříšků nebo sýrů, a kdy ovoce a zeleninu. Pokud se stravuji mimo domov a dám si něco těžšího, mívám pak k tomu přizpůsobenou večeři i druhou večeři. Jím opravdu často, šestkrát denně. Mým problémem asi je, že nemám rád ryby v žádné podobě. Tím musím víc myslet, jak je nahradit, takže mám zvýšený příjem omega-3 mastných kyselin, avokáda nebo třeba používáme lněný olej při vaření.

Jakub Tichý: Je to strava založená na zdravých jídlech, která nejsou nijak extra upravována a jsou podávána v přírodní verzi. Snažím se jíst zdravě, ale určitě si dopřeju někdy i takové ty „prasečinky“, ale to podle mě každý. Do tohoto stádia stravování jsem dospěl nejspíš okolo šestnáctého roku přechodem do dorostu, kde začínají být už těžší tréninky a špatná strava by k tomu nebyla úplně vhodná. Doma se ale i tak snažíme vařit především českou kuchyni, klasická česká jídla.

Jan Trejbal: Pod zdravou stravou si představím nějakou zeleninu, ovoce, sýry a podobně. Občas zahřeším, ale jinak podle mě nejím nijak strašně. Jím minimálně pětkrát denně, což si myslím, že je správně, ale občas tam je něco navíc a někdy zase něco nestíhám, tak vynechám. Odjakživa mně vštěpovali do hlavy, že bych měl jíst zdravě a že je to pro mě dobré. U nás se to se stylem vaření tak střídá, ale poslední dobou se mamka snaží vařit víc zdravě, ale zase to není nějak často.

Jaký význam má podle vás zdravá výživa ve sportu? A jak vy ji coby sportovci aplikujete?

JanTrejbal

útočník
16 let

Otakar Beran: Zdravá výživa je pro sport všeobecně velmi důležitá, aby tělo získalo potřebnou energii, ale zároveň aby ho to nezatěžovalo. Dát si třeba nějaké těžké jídlo před tréninkem člověka určitě uspí. Každý je úplně jiný, takže si myslím, že ideální jídelníček neexistuje, ale pro mě je to jíst pětkrát denně menší dávky – hlavně maso, zelenina a ovoce. Snažím se přemýšlet o jídle jako sportovec, ale tím, že jsem trochu líný si vařit, je to pro mě těžké. Trenéři mi ale radí a snaží se mi pomoct se stravováním.

Kryštof Červenka: Jako sportovce mě strava ovlivňuje ve velké míře. Určitě si hlídám stravu hlavně v době zápasů. Potřebuji kvalitní potraviny v menších porcích, ale častěji a doplnit třeba po zápase dobrým proteinovým nápojem. V loňském roce jsem prodělal operaci prasklé chrupavky v koleni. Mimo to, že jsem se dlouho připravoval po sportovní stránce zpátky do formy, bylo potřeba ztrátu svalové hmoty doplňovat menším množstvím doplňků stravy, jako je právě proteinový nápoj po výkonu nebo BCAA a vitaminy.

Jakub Tichý: Myslím si, že u sportovce je zdravá výživa základ, jedno z jeho hlavních „pravidel“. Když nejí správně, sportovec je víc unavený a nedokáže podat takový výkon, jaký by měl. Strava by měla určitě obsahovat nějaké bílkoviny, sacharidy a proteiny, vše ale v určité míře. V klubu už jsme také měli nějaké přednášky o stravě, kdykoliv se taky můžeme zeptat trenérů nebo kondičního kouče, který nám poradí.

Jan Trejbal: Ve sportu je zdravá výživa hodně důležitá, abyste mohli podávat dobré výkony, musíte dobře jíst a spát. Určitě na tom závisí náš sportovní výkon. Podle mě by měl mít každý sportovec alespoň pět jídel denně a vždycky by tam mělo být nějaké ovoce nebo zelenina. Trenéři nás do zdravé výživy samozřejmě tlačí a já si myslím, že je to jenom dobře.

Jaké stravovací zvyky převládají v dnešním světě a jak ovlivňují zdraví lidí? A co říkáte na fastfoody?

Otakar Beran: Dnešní svět je uspěchaný, takže mu vládnou fastfoody a rychlé jídlo, ale už jsem začal sledovat, že na to reagují podnikatelé s krabičkovou zdravou stravou, takže zdravá strava začíná jít dopředu. Každý musí začít u sebe, jinak to ani nejde, každý na to musí přijít sám a hlavně chtít sám se stravovat lépe.

Kryštof Červenka: Říká se, že nejen vzorec chování, ale i vzorec stravování si každý nese z rodiny. Myslím, že to mám zatím nastavené vcelku optimálně, je ale potřeba, aby zdravé potraviny byly dostupné víc v přírodním stavu, což asi bude základ pro zdraví a vývoj, tím se zároveň snižuje riziko rozvoje srdečních chorob a různých nemocí. K těm patří i obezita, takže si myslím, že vedle kvalitního stravování je velmi důležitý pohyb. Často slýchám, že životní rytmus se oproti dřívější době několikanásobně zrychlil, proto lidé často sáhnou po možnosti jídla z fastfoodu, což je takové nutné zlo. Věc, které jsem si všimnul sám, je kvalita potravin v zemích, kam vyrážím za hokejem. Třeba ve Švédsku, Švýcarsku nebo v USA se zelenina, ovoce nebo maso těm v našich regálech ani zdaleka nepodobají. Každý sám asi může přispět tím, že si nastuduje aspoň základy dobrého stravování a dál je bude předávat v rodině.

Jakub Tichý: V Česku je mezi stravovacími návyky určitě maso, které jí spousta lidí. Je to správné kvůli energii, ale zase jen v určité míře. Fastfoody mně osobně nijak nevadí. Vím, že je to špatná strava, ale nemyslím si, že by to někdo extra dodržoval a nikdy fastfood nenavštívil.

Jan Trejbal: V dnešní době jsou různé fastfoody, kde jídlo není moc zdravé. Tam chodí hodně lidí, ale nemyslím si, že je to dobře, protože je to hodně tučné a mastné. Do fastfoodů moc nechodím, ale sem tam to zase neuškodí. Nesmí se to ale přehánět. Stravovací návyky samozřejmě můžou ovlivnit zdraví člověka, klidně ho i ohrozit na životě. Kdyby se zavřeli všechny fastfoody, tak by to mělo určitě veliký dopad na zdraví všech lidí, ale to se asi nestane, tak by mohl každý z nás začít jíst alespoň více ovoce a zeleniny.