Aleš Kmoníček o týmu: Zatím jsme spokojení, ale ne uspokojení

Pane Kmoníčku, zůstaňme nejprve u aktuálních událostí. Jak jste si užil vítězné derby v Pardubicích?
Zápas se musel všem fanouškům líbit, včetně výsledku. Já osobně derby nemám úplně nejraději, protože sleduji i vše ostatní okolo a ta rivalita mi občas přijde až přehnaná a chování některých fanoušků je někdy za hranou. Když budu brát sportovní stránku věci, tak mě samozřejmě potěšil konečný výsledek, ale i způsob, jakým jsme k němu došli a jak jsme se celý zápas prezentovali. Vyjma pěti, sedmi minut v první třetině jsme hráli velmi dobře a myslím, že jsme byli lepší a zaslouženě vyhráli.

Zažil jste někdy podobný obrat, kdy tým vstřelil dva góly v power-play?
Obratů jsme zažili více, ale takový, jaký jsme předvedli v derby, je opravdu málo vídaný a o to je pro nás cennější. Ale znovu říkám, že tento výsledek nepřeceňuji. Je fajn, že při takto sledovaném derby v Pardubicích jsme vyhráli. Nic víc, nic míň.

Co taková otočka vypovídá o hradeckém týmu?
V první řadě to ukazuje, že mančaft je na tom relativně slušně fyzicky, protože na něco takového je potřeba síla. Měli jsme i štěstí, to je taky potřeba přiznat. Rovněž je vidět, že kluci dobře fungují v kabině, že to tam zatím šlape, což se ukazuje na týmovosti a na tom, jak se mužstvo prezentuje. Z toho všeho mám radost. Nás ale prověří hlavně období, kdy se třeba nebude tolik dařit a kdy se nám nepovede zápasy takto otáčet.

Jste ve vedení spokojení s dosavadními výsledky a předváděnou hrou?
Výkony jsou relativně dobré, na naši hru se dá koukat a ještě k tomu vyhráváme, takže v tomto ohledu může panovat spokojenost. I z mé strany.

Musíte na druhou stranu s hráči pracovat tak, aby nelétali v oblacích?
I kdyby byl tým uvědomělý a plný správných kluků, tyto věci se týmu musí neustále zdůrazňovat. U většiny sportovců přijde určité uspokojení a možná i ztráta koncentrace v období, kdy se jim začne dařit a nějakou dobu to trvá. Na tom pracují s hráči především trenéři. Stojíme nohama pevně na zemi. Chceme být i nadále pokorní, hrát kvalitní hokej a bojovat o každý bod. Určitě máme i co vylepšit. Zatím jsme spokojení, ale rozhodně ne uspokojení. Do takové fáze se dostat nechceme.

Co je třeba udělat, aby toto vítězné období pokračovalo i nadále?
Musíme tvrdě pracovat a jít si za svým. O trenéry strach nemám, ti přesně vědí, co mají dělat. Je potřeba, aby hráči nadále poslouchali jejich pokyny a dělali to i na ledě. Myslím, že pochopili, že když dodržují to, co jim ukládají trenéři, může to přinést úspěch. Je to o tvrdé práci, pokoře a respektu jednoho k druhému.

Často se zdůrazňuje důležitost atmosféry a party v kabině. Letošní tým už se několikrát společně sešel i mimo stadion, ve svém volném čase. To svědčí o tom, že vztahy v kabině jsou nadstandardní, že?
Podle mě to začalo ještě před tím, než kluci vyjeli na led, kdy měli stmelovací akci na horách. To se dříve myslím nedělo, aby se ještě v létě všichni sebrali a chtěli se důkladně seznamovat. Příjemně mě to překvapilo a hráče jsem v tomto podporoval. Další akce v průběhu sezóny, samozřejmě jen když se to hodí, jen potvrzují, že chemie v týmu je dobrá. A já doufám, že to vydrží co nejdéle. Je fajn mít rozdílové hráče, ale mnohdy je parta víc než mít jednu nebo dvě individuality. Když budou kluci bojovat jeden za druhého, může to vynahradit absenci velkých hvězd. Vše dohromady svědčí o tom, že parta by měla být letos ještě lepší než v minulých letech.

Zapojujete se do organizace podobných mimohokejových akcí i vy jako zástupci vedení?
Ne, nezapojujeme. My pochopitelně žádné dýchánky organizovat nebudeme. Že to kluci dělají v rozumné míře, sami z vlastní vůle a sami to chtějí, je důkaz toho, že parta je fajn. Jsme jednoznačně pro, aby si hráči něco podobného zorganizovali, pokud je to ve vhodný moment a nijak to nenaruší tréninkový proces a chod týmu.

Jak jste spokojení s hráči, kteří se k týmu připojili před sezónou? Vypadá to, že všem posilám se daří.
Nechci dělat nějaké závěry, protože nás ještě čeká ta delší část sezóny. Ale podle zápasů, které jsme odehráli, a podle toho, jak jsme se v nich prezentovali, můžeme říct, že příchody se nám povedly. Ať už je to nová trenérská trojice nebo samotní příchozí hráči. U nikoho z nich nejsme vyloženě zklamaní, malý otazník visí možná nad Patrikem Lamperem. Ten ještě zdaleka nemohl ukázat to, co v něm je a proč jsme si ho přivedli, zejména proto, že je bohužel často zraněný. Platí to i teď, kdy se zotavuje po dalším zranění, které si přivodil na tréninku.

Ale celkově jsou pro mě příchody příjemným překvapením a je to důkaz toho, že jsme vybírali dobře a že jsme v tomto směru odvedli poměrně dobrou práci. Pochopitelně se vše ukáže zejména v době, kdy se nám nebude dařit, ale v tomto ohledu zatím můžeme být spokojení. Nešlápli jsme vyloženě vedle a žádného hráče, kterého jsme přivedli, se nemusíme zbavovat jenom proto, že jsme vybrali špatně nebo že hráč nezapadl do kabiny lidsky. I na tento aspekt dáváme velký důraz a hráče jsme si v tomto směru předem proklepli. Ale jak už jsem uvedl, nechci říkat, že jsme se vším spokojení, že hrajeme dobře a že vše je sluníčkové... Já i trenéři vidíme spoustu věcí, ve kterých bychom se mohli zlepšit. Budeme nároční, budeme se chtít ještě zlepšit a zdokonalit, aby naše kvalitní výkony byly co možná nejvíce samozřejmostí.

Prováděli jste při skautingu letos něco jinak?
Dělali jsme to tentokrát s Tomášem Martincem sami, Tomáš to samozřejmě ještě později konzultoval s asistenty. Tomáš je v tomto ohledu velmi pečlivý a pracovitý, navíc jsme k tomu zapojili i naše spolupracující skauty z Rakouska a Slovenska. Důležité bylo, že jsme věděli, do jakého herního systému chceme hráče přivést. Tomáš má jasnou vizi, ví přesně, co chce hrát, a podle toho jsme hráče vybírali. Nešlo nám primárně o to přivést nutně hvězdy. Chtěli jsme, aby hráč byl pracovitý, aby na tom byl dobře fyzicky a aby dobře zapadl do systému, který chceme hrát. Bylo na Tomášovi, aby si o hráčích udělal obrázek. Párkrát jsme se byli podívat na Slovensku, odkud se řada našich hráčů rekrutovala. Koukali jsme se na videa, proběhla spousta telefonátů s lidmi, kteří hráče znali a kteří mají podobnou filozofii jako my. Zkrátka klasická skautská činnost.

Jaké je kouzlo správného výběru hráčů? Vždycky se to totiž nepovede.
Každý rok to můžete dělat stejně a nemusíte mít takovou úspěšnost. Hráč může přijít a potýkat se s poklesem formy nebo se na delší dobu zraní a už se do toho nedostane. Taky se může stát něco v rodině, jako třeba u Coltona Hargrova. Na něj jsem se strašně těšil, ale přišla rodinná událost, která mu změnila život. Najednou změnil pohled na věc a hokej hrát nechtěl. Zkrátka je to souhra náhod a když do sebe vše zapadne, je to skvělé. Ale nestane se to vždycky a není to jen o tom dobře vybrat.

V posledních týdnech je nejvýraznější z posil rozhodně Ahti Oksanen. Jak před sezónou probíhal boj o hráče takového formátu?
Člověk vždy chce mít co nejlepší přehled o tom, co je k dispozici na trhu. Na rovinu říkám, a řekl by to každý manažer, že před sezónou se od všech různých agentů objevovaly desítky jmen. Z toho je třeba si vyselektovat hráče, kteří jsou pro váš tým nějakým způsobem zajímaví. A nemusí to být nutně hráči, kteří mají spousty kanadských bodů, navíc těch moc na trhu nebývá. Může to být hráč, který má už něco za sebou, někde hrál, může to být o fyzických parametrech nebo o tom, jestli hráč je dobrý člověk do party. Ze všech těchto hráčů jsme si některé vybrali a pak si vytvořili pořadník a určili si priority. Ahti byl v těchto prioritách velmi vysoko. Minulá sezóna mu vyšla a samozřejmě jsme si toho nevšimli jenom my, takže od agenta vím, že nabídek měl víc. Využili jsme tedy určitých informací, které jsme se o něm dozvěděli k tomu, abychom ho přesvědčili, že Hradec je pro něj správná volba a že pro něj bude dobré, když změní zemi a půjde působit do české extraligy. A jak sám Ahti v posledních dnech ukazuje, tato volba byla správná.

Můžete trochu nastínit, jaké byly vaše hlavní zbraně a páky k tomu, jak ho přesvědčit?
Jeden z faktorů, který dodal plusové body k jeho příchodu, bylo určitě angažování jeho krajana Henriho Kiviaha. Důležité bylo taky to, že ač měl úspěšnou sezónu, sám nebyl spokojený se svou rolí v týmu a s vytížením. My jsme mu takovou roli nabídli, i když opět zdůrazňuji, že vždy záleží na tom, jak hráč bude hrát a jak se bude prezentovat. Nikdo nemá místo v sestavě jisté a my nikomu první lajnu neslibujeme. Nicméně jsme řekli, že podle jeho předpokladů by opravdu mohl dostat obrovský prostor a mohl by být naším klíčovým hráčem, což se pomalinku stává. Také jsme věděli, že má možnost k nám odletět i s přítelkyní, protože často je i z rodinného hlediska důležité, aby hráč netrávil volný čas sám a aby jeho rodina nebyla na druhém konci Evropy. Důležité bylo i to, že je v týmu více cizinců. Kdyby byl v mužstvu třeba jen jeden další cizinec, pro hráče ze zahraničí by to nebylo ideální. Pochopitelně hraje důležitou roli i to, že Hradec je dobré město na život a hráči si to mezi sebou řeknou.

Všechny tyto dílky jsme poskládali do sebe a samozřejmě jsme mu také museli dát finanční nabídku, která by odpovídala jeho parametrům. To se nám povedlo a je dobře, že nejen Hradec, ale i jiné týmy z extraligy můžou svou nabídkou konkurovat finské nebo švédské lize. Ale myslím si, že finance nakonec nebyly tím rozhodujícím faktorem, rozhodně jsme mu nedali takovou nabídku, kterou by nemohl odmítnout. Šlo hlavně o další věci, které jsme k tomu naskládali a které do sebe zapadly.

Jsou na pořadu dne nějaké trejdy v A-týmu? Během sezóny se mluvilo třeba o Radimu Šaldovi.
Situace se pořád vyvíjí. Zrovna Radim Šalda svou nelichotivou situaci a pozici zvládl. Dostal se sice zpátky do sestavy nejprve do útoku, ale tím, jak makal a jak pracoval, trenéry přesvědčil o tom, že je ten správný čas ho vrátit na místo, na které je zvyklý. Neříkám, že všechny zápasy z jeho strany byly podle našich představ, ale myslím, že to zvládl dobře. V tuto chvíli nechceme zásadním způsobem vstupovat do týmu a narušit kabinu, která funguje. Situaci ale stále sledujeme a máme nabídky na některé naše hráče, abychom je někam pustili. Platí to hlavně u těch, kteří nemají takové herní vytížení. V tuto chvíli ale zřejmě nepřivedeme žádnou hvězdu nebo hráče, který by nám výrazněji pomohl, jelikož na trhu není. Naopak si můžete jakýmkoliv příchodem v dobře fungující partě udělat zlo, což nechceme. Ale netvrdím, že kdokoliv, kdo nebude plnit naše pokyny nebo se zhorší jeho výkonost, která nebude odpovídat tomu, co od něj čekáme, nemůže být vyměněn. Víme, kdo je na trhu a kdo je z ostatních klubů nabízen. Trejd pak může přijít hodně rychle, klidně během pár dní. Uvidíme, do konce přestupního období zbývá ještě dost času.

V rámci Chance ligy spolupracuje Hradec s Kolínem. Jak se vám momentálně tato kooperace a výkony Kozlů líbí?
Sportovní výsledky Kolína jsou určitě za očekáváním. Na druhou stranu dobře vím, že s kolegou Lubošem Fromem děláme maximum možného, stejně jako všichni další lidi v Kolíně a v naší organizaci. Je to adresa a klub, který pro nás má velký význam. I proto jsme do klubu vstoupili i majetkově. Kolín byl vždycky malý klub, který si dělal věci po svém a dělal je dobře, protože postoupil do Chance ligy. Na druhou stranu spousta činností tam probíhala amatérsky, protože většina lidí je dělala po práci ve volném čase. A bohužel se ukazuje, že v Chance lize jakožto v profesionální soutěži to takto fungovat nemůže. Tyto profesionální parametry se snažíme hlavně s Kolíňany postupně nastavit, protože to nejde okamžitě.

Zaprvé na to nejsou finance, abychom vše zprofesionalizovali a najednou vytvořili šest, sedm dalších placených pozic. Druhá věc, která hraje proti nám, je fakt, že v letošní sezóně hodně klubů padá. Všechny kluby se na to připravily a všechny týmy posílily. Společně s kolínským klubem a městem děláme maximum, sháníme partnery, abychom mohli navýšit rozpočet. Další věcí je samozřejmě nový trenér a i s jeho pomocí se snažíme některé zažité zvyklosti změnit. Je to složitá práce, ale pořád si myslím, že je dost času na to, abychom se dostali do klidnějších vod. I proto jsme přivedli ještě Patrika Miškáře a Luku Zorka, kteří by tomu měli pomoct. Myslím si, že mančaft jmény na soupisce určitě nepatří tam, kde se v tabulce momentálně nachází. Pokud to půjde legislativně, budeme se v našem klubu snažit pomoct a poslat do Kolína některé hráče i v dalším průběhu sezóny.

Před časem se v médiích řešilo převzetí extraligy ze strany Asociace profesionálních klubů (APK), ve kterém jste zainteresován jako šéf pracovní skupiny. Jaká je aktuální situace v tomto ohledu?
Chceme, aby se APK LH, jakožto sdružení všech extraligových klubů, stala společností, která bude řídit extraligu. I z tohoto důvodu převedly kluby svá marketingová práva na APK od roku 2023 a APK je na základě svého výběru marketingového partnera převedla od zmíněného roku na BPA Sport Marketing. Naše přípravy v rámci APK vrcholí. Momentálně jsme s kolegy z pracovní skupiny ve velmi intenzivním jednání se svazem a s jeho činovníky. Řešíme to, jakým způsobem extraligu převzít a jak se svazem nastavit takovou spolupráci, která bude fungovat i v budoucnu. Extraliga je provázána s Chance ligou i s juniorskými soutěžemi a v neposlední řadě s reprezentacemi. Je snahou všech klubů extraligu převzít a momentálně ladíme podmínky, za kterých ji jako APK převezmeme. Chceme a vlastně i musíme některé věci ze svazu převzít. Třeba různé systémy, které fungují a bez kterých extraligu hrát nemůžeme. Další velkou otázkou je fungování rozhodčích a komise rozhodčích.

Společně hledáme kompromis a v jednáních jsme už poměrně daleko. Už jsme začali finalizovat smlouvu, kterou předložíme svazu. Pokud bude tato smlouva pro svaz akceptovatelná, do konce kalendářního roku musíme na základě memoranda, které už je uzavřené delší dobu, požádat svaz o to, že od 1. 5. 2022 chceme extraligu řídit. Věřím, že se nám podaří smlouvu finalizovat tak, abychom to opravdu do konce prosince zvládli. Je s tím spojeno hodně práce, ale mě tato činnost strašně baví. Vidím totiž, že má smysl, a proto ji pak dělá člověk rád.

V čem jsou hlavní výhody toho, že se řízení extraligy z rukou svazu dostane přímo klubům?
Asi největší výhodou vlastního řízení je skutečnost, že majitelé klubů si budou sami rozhodovat o tom, kam extraligu směřovat – budou si rozhodovat o nejdůležitějších otázkách spojených s extraligou. V tuto chvíli extraliga spadá pod Český svaz ledního hokeje, tudíž v některých otázkách rozhodoval Výkonný výbor ČSLH. My jako APK se domníváme, že to není v pořádku. V neposlední řadě bych dodal, že i sám svaz projevil ochotu nám extraligu předat. I když si myslím, že odvedl za posledních osm, devět let velký kus práce a extraligu řídil dobře. Spousta věcí se zaktualizovala a zrenovovala, ať to jsou třeba zmíněné systémy, které fungují skvěle a zabraňují třeba neoprávněným startům hráčů. A sám svaz má momentálně pocit, že když vše funguje dobře, je ten správný čas na to, aby extraligu převzala APK. Tak aby si kluby řídily extraligu samy a aby se svazu ulevilo a mohl se více věnovat především mládeži a dalším soutěžím, které řídí.

Je tedy reálné, že od příští sezóny opravdu bude řídit Tipsport extraligu APK?
Je to velmi reálné a je to vlastně naším cílem. V případě převzetí k tomu všemu musíme nabrat odborný aparát, který bude vše organizovat a řídit. Od 15. 10. 2021 máme nového manažera APK, kterým se stal Martin Loukota, jakožto bývalý pracovník mezinárodních transferů ČSLH. Ten se už plně zapojil do veškerých příprav a do dalších činností, které jsme my jako manažeři extraligových klubů nestíhali. Začali jsme tedy tím, že jsme najali prvního profesionálního pracovníka a chceme, aby se APK stala profesionálním a samostatným orgánem, který bude extraligu řídit, bude soběstačný a bude vystupovat suverénně.

Jak se stalo, že pozice šéfa této pracovní skupiny padla právě na vás?
Ani vlastně nevím. Byl jsem do této pozice navržen prezidentem APK a svými kolegy. Je to pro mě velká výzva. Někteří kolegové z ostatních klubů se pak sami přihlásili ke spolupráci a společně jsme poté vybrali pracovní skupinu, která je složená ze čtyř manažerů klubů a právníka APK. Jako zároveň člen představenstva APK jsem obě tyto skupiny propojil tak, aby práce v této záležitosti byla společná a všichni jsme věděli o všem. Jak se říká, víc hlav víc ví. Je to poměrně složitá a důležitá práce a já jsem rád, že kolegové se do toho ponořili stejně jako já. Nejvíc práce má momentálně samozřejmě náš právník, který na tom tráví hodiny a hodiny.