Chceme se ještě vrátit do Hradce, hlásí Matej Paulovič
Ve třetím zápase čtvrtfinálové série s Brnem byli Hradečtí zatím nejblíže ukořistění bodu, jejich vyhlídky ale zhatil proměněným trestným střílením šest minut před koncem Peter Mueller. Mountfield opět narazil hlavně při vlastních přesilovkách, zatímco soupeř dva hradecké prohřešky nekompromisně potrestal. Lvům nezbývá, než sebrat poslední zbytky sil, hrábnout si až na dno a pokusit se z beznadějně vyhlížejícího stavu 0:3 nějak vybruslit. Matej Paulovič věří, že se extraliga letos na hradecký zimní stadion ještě vrátí.
Mateji, měli jste dva dny volna na přípravu, zaměřovali jste se na něco speciálně? Nacvičili jsme si přesilovky a mluvili jsme také o tom, jak bránit oslabení. Nemůžeme totiž ve dvou zápasech dostat čtyři góly v oslabení, navíc v podstatě z toho stejného místa. To je úplný nesmysl, nechápu, jak se nám to mohlo stát.
Dnes ale opět v jedné ze soupeřových početních výhod zůstal jeden z hráčů úplně sám a skóroval. Jak je to možné? Bohužel, někde se stala chyba, Mueller tam zůstal sám a trefil to. Je to velmi specifický hráč s dobrou střelou, on se z této pozice umí trefit.
Zbytek zápasu nebyl z vaší strany špatný, podobně jako v prvních dvou duelech. První třetina byla z obou stran opatrná. Do druhé třetiny vstoupil lépe soupeř a dal nám gól z přesilovky. Podařilo se nám ale vyrovnat a myslím, že zápas byl celkově vyrovnaný. Škoda, že z tlaku na začátku třetí třetiny nám tam něco nepadlo, tam jsme měli dobré šance a přečíslení dva na jednoho. Bohužel jsme prohráli, je to 0:3 na zápasy a v sobotu máme poslední šanci s tím něco udělat. Doufám, že nám to vyjde, a vrátíme se ještě zpátky do Hradce.
Ve druhé třetině jste poprvé v sérii alespoň vyrovnali, nakoplo vás to do dalšího průběhu zápasu? Určitě, vyrovnali jsme na 1:1, což se nám v sérii vlastně ještě nepovedlo. Měli jsme tam pak i pár dalších dobrých šancí, bohužel nám to tam nepadlo. Šest minut před koncem jsme dostali gól z trestného střílení a dopadlo to, jak to dopadlo.
„Je škoda, že jsme první gól nedali my, mohlo to být úplně jiné.“
Opět jste jako první inkasovali, vypadlo to ale, že vás to nepoložilo. Jak bylo složité si nepřipouštět ten tlak? Hokej se hraje na šedesát minut a my nemůžeme přestat hrát, když prohráváme 0:1. To vůbec nepřipadalo v úvahu. Musíme hrát celých šedesát minut a snažit se vstřelit gól. Je škoda, že jsme ten první nedali my, možná by to bylo úplně jiné. Teď už se ale nedá nic dělat a my se musíme hlavně dobře připravit na další zápas.
Ve třetí třetině jste soupeře tlačili, kdyby tam padl gól, mohlo být hotovo. Myslím, že ano. Bylo to o tom, kdo dá druhý gól, bohužel ho dali oni. Teď už s tím nic neuděláme, v sobotu máme poslední šanci na to, abychom vrátili sérii zpět do Hradce.
Jaroslav Pavelka nastoupil poprvé v letošním play off a v zápase měl některé parádní zákroky. Držel nás celý zápas. Dvě chyby, které jsme udělali, soupeř potrestal, ale z naší strany jich bylo samozřejmě víc a Jarda byl celý zápas dobrou oporou a podržel nás. My jsme ale bohužel své šance nevyužili.
Byla změna v brance před zápasem i pro vás ostatní takovým impulsem? Možná že ano, těžko říct. Já sám se nesoustředím na to, kdo jde do brány, protože každý se musíme soustředit především sám na sebe. Nechtěli jsme se se soupeři bít, jít do šarvátek nebo si s nimi zbytečně povídat. Chtěli jsme hlavně hrát hokej a ne si s někým vyprávět.
V druhém brankovišti exceluje Marek Čiliak, je pro vás velkou překážkou? To si nemyslím. Samozřejmě je to kvalitní gólman, ale nikdo není Bůh, aby chytil každou střelu. Nesmíme se dívat na to, kdo proti nám chytá. Musíme stát před ním, sebrat mu oči a buď beci nebo my útočníci to musíme trefit. Je třeba se ještě víc tlačit do brány a vytvořit na brankáře tlak.
Půjdete do čtvrtého zápasu s tím, že chcete dát první gól stůj co stůj a získat tak výhodu? Šli jsme s tím do každého zápasu. Měli jsme na to i šance, dokonce i přesilovky na začátku domácích zápasů. Ty nám ale celý rok nejdou a to se pak vyhrává těžko.