Co dostanu, to vystřelím, usmívá se dvougólový Lukáš Pajer
Vlakový výjezd do Berlína, výhra 7:3 a postup do play-off měl být hradeckým vrcholem základní skupiny CHL. Jenže poslední zápas může tomu zkraje října klidně konkurovat. Trenér Tomáš Martinec nechal odpočívat některé zkušenější hráče a mladá sestava zvládla utkání skvěle! Ve druhé lajně se představil devatenáctiletý Lukáš Pajer, který si v neděli na ledě Plzně připsal první gól za hradecké áčko. Proti Eisbären se mu taktéž dařilo. Nejprve vybídl ke skórování Radovana Pavlíka a pak dvěma přesilovkovými trefami pomohl k jasnému vítězství 8:2 a prvnímu místu ve skupině G.
Lukáši, asi nikdo, vzhledem k okleštěné sestavě, neočekával výsledek 8:2. Co na něj říkáte?
Řekl bych, že jsme měli skvělou sestavu tak jako tak. Nastoupili kluci z Kolína, ty starší jsme nechali odpočinout. Zápas jsme zvládli bravurně. První dvě třetiny to bylo nahoru dolů, pak jsme si něco řekli v kabině a ve třetí části jsme se zase rozstříleli. Padalo nám to z přesilovek i v pět na pět, což je dobře.
Ke konci zápasu jste už měli velkou psychickou výhodu. Odrazilo se to nějak na hře soupeře?
Hráči Berlína už byli nějakých šest, sedm minut před koncem zlomení a zbytečně to dohrávali. Říkali jsme si, že musíme dávat hlavy nahoru, ať se nám nikdo nezraní před pátečním zápasem. Měli jsme klid na hokejce. U takového zápasu je vždycky dobré, když dáte nějaké ty góly a máte manko navíc.
Dal jste dvě branky, které rozhodně nebyly náhodou. Byly to góly, jaké chcete dávat?
Určitě. Že to takhle padlo, to možná náhoda je (směje se). Ale chtěl jsem to. Prostě jsem dělal to, co mi trenér řekl – abych hrál jako v juniorce, potažmo v Kolíně. To znamená, že co dostanu, to vystřelím. To jsem taky udělal a dvakrát to tam spadlo.
„Ty střely by nechytil nikdo.“
Navíc jste v 8. minutě krásně nahrál Radovanu Pavlíkovi, potěšila vás tato asistence stejně jako dva góly?
Ano, potěšila. Já jsem Ráďu slyšel, věděl jsem, že tam je a že to bude mít skoro do prázdné brány. Tak jsem mu to dal.
Za Berlín se do branky postavil sedmnáctiletý Felix Noack. Bylo to znát, měl gólman pomalejší reflexy?
Já si myslím, že ty střely by nechytil nikdo (směje se). Ne, dělám si srandu. O tom gólmanovi jsem vůbec nevěděl.
V neděli jste v Plzni zaznamenal své první dva body. Čím to je, že se vám teď tak daří?
Těžko říct, prostě tam spadl jeden gól a pak další. Takhle jsem to měl vždycky, jak v Litoměřicích, tak v Kolíně, že musím dát jeden ušmudlaný gól a pak to tam postupně začne padat víc. Takže takhle to mám a jsem za to rád.
Díky pravidlu o vzájemných utkáních postupujete do play-off CHL z prvního místa. Jaký je to pocit?
Pocit je to krásný, teď bude hlavně záležet, koho dostaneme a jak se na to připravíme. Budeme chtít dojít co nejdál, potažmo celou Ligu mistrů vyhrát. To je náš cíl. CHL nám celkově dává možnost posbírat zkušenosti proti evropským soupeřům. I trenéři se podívají na protivníkův styl hry a něco si od nich třeba vezmeme. Hlavně od Frölundy, to je jeden z nejlepších týmů v Evropě.
