Derby univerzit se povedlo! Sklidilo úspěch mezi hráči i fanoušky

Zápas doprovázela skvělá atmosféra, kterou vytvořily více než dvě tisícovky fanoušků obou měst – celá akce se tak vydařila na výbornou.

Brankář UHK Rudolf Bernart: Ukázali jsme, že jsme tým

Do hradecké svatyně se postavil brankář Rudolf Bernart, pro kterého derby rozhodně nebylo snadným utkáním. „Myslím, že to bylo pro brankáře těžké v tom, že jsme téměř celou první třetinu hráli v pásmu Pardubic. Oni pak měli dva tři brejky a z prvního nájezdu dali gól,“ objasňuje obtížnou situaci maskovaný muž.

„Gólman si potřebuje na puk z prvních dvou střel sáhnout, aby získal trochu jistotu. Tím, že jsem dostal hned z první střely branku, jsem trochu znejistěl. Naštěstí mě pak něco trefilo a měl jsem i štěstí, protože kotouč párkrát poskakoval před bránou a soupeř ho nedokázal dorazit,“ pokračuje hokejista a student v jedné osobě.

Do závěrečné dvacetiminutovky šli Hradečtí s jednogólovým mankem a není tak divu, že si domácí strážce svatyně pod vousy moc nevýskal. „Po druhé třetině jsem byl hodně psychicky dole, protože jsem dostal tři góly a všechny byly takové slepené,“ hodnotí situaci, jež nastala po obdržených brankách.

Pro reprezentanty hradecké univerzity měl ale nakonec zápas šťastný závěr. „Hrozně děkuju klukům, že utkání dokázali otočit. Ukázali jsme, že jsme tým. Jako pokaždé, když s tímhle mužstvem jedeme na nějakou akci, jsme táhli za jeden provaz a jsem hrozně rád, že jsme zápas dotáhli do vítězného konce,“ oceňuje týmovou práci Rudolf Bernart.

Proběhla gólmanovi hradecké univerzity po vyrovnání hlavou myšlenka, že by mohlo dojít až na samostatné nájezdy? „Ano, myslel jsem na ně. Já mám totiž na ně takové štěstí. Když hraju prodloužení, snad nikdy nepadne branka a utkání dojde až do nájezdů,“ líčí odchovanec pardubického klubu.

„Abych se přiznal, začínal jsem být trochu nervózní, protože Pardubice mají neuvěřitelně šikovné hráče, navíc hokejisty, kteří mě znají z mládežnických kategorií a pardubický gólman je výborný. My máme taky šikovné hráče, ale přál jsem si, aby náš gól padl už v prodloužení. A splnilo se mi to,“ je rád student pedagogické fakulty.

Za Univerzitu hraju hrozně rád, jsme jedna velká rodina

Jelikož se Rudolf zná se spoustou hráčů Pardubic, před zápasem nechybělo hecování. „To k tomu patří. Se spoustou hráčů udržuju docela blízký kontakt, všichni jsme se na duel těšili, ale všechno proběhlo ve zdravých mezích. Žádné nenávisti nebo nepřejícné věci, všechno proběhlo v mezích a derby jsme si užili,“ vypráví mladý brankář.

V čem vidí královéhradecký strážce svatyně největší rozdíl mezi minulým a letošním ročníkem akce zvané Univerzitní derby? „Někdo to může brát tak, že si jde zahrát za školu a třeba se mu ani nechce. Jsem ale přesvědčený, že u nás v týmu nikdo takový není. Loňský ročník byl rozdílný v tom, že nikdo pořádně nevěděl, do čeho jde. Letos propagace a medializace byla větší a příprava na utkání byla delší. Člověk tak věděl už delší dobu dopředu, že se zápas blíží.“

Již podruhé za sebou se vlády nad východními Čechami ujala UHK a této skutečnosti si váží i její reprezentant. „Pro mě je vítězství nesmírně cenné. Jsou to pro mě obrovské zápasy, hraju za Univerzitu hrozně rád. Podle mě pro každého z našeho týmu je to jako reprezentovat Česko. Jsme jedna velká rodina a jsem strašně rád, že jsme derby podruhé vyhráli. I když tentokrát to bylo o hodně vyrovnanější než vloni,“ je si vědom vyrovnanosti obou celků maskovaný muž.

Divácká kulisa byla skvělá, pochvaluje si ji i dvaadvacetiletý brankář. „Atmosféra byla super. Rozdíl mezi takovýmhle zápasem a extraligou je v tom, že na extraligovém utkání je dost lidí a fandí kotel – teda zrovna v Hradci fandí celý zimák. Na univerzitním klání je třeba míň lidí, ale tím, že to jsou většinou už trošku podnapilí studenti, tak dělají randál, každý řve, k tomu má ještě plácátko a na ledě není slyšet vůbec nic,“ popisuje závěrem s úsměvem na tváři náladu na stadionu Rudolf Bernart.

Univerzitní derby si pochvalují i fanoušci

Derby mezi dvěma východočeskými univerzitami si užili nejen hokejisté, ale i návštěvníci duelu. Ti po celou dobu hlasitě podporovali svou univerzitu, ať už pomocí hlasivek či vuvuzel. „Netušil jsem, že tady bude tolik zápalu pro hru. Z lidí byla úplně cítit energie a nadšení, všichni žili daným okamžikem,“ říká o atmosféře na studentském utkání hradecký fanoušek Petr.

I když obyvatelé obou východočeských měst patří mezi odvěké rivaly, na jednom se shodují: Derby dopadlo na jedničku. „Povedlo se to, čekal jsem mnohem míň lidí,“ je spokojen pardubický fanoušek Martin. „Hokej byl na docela dobré úrovni, řekl bych tak druhá liga. Rozhodně to nebyla extraligová úroveň, ale vůbec nehráli špatně, dalo se na to koukat,“ dodává jeho spolužák Adam.