Desetiminutový výpadek nás stál zápas, mrzí Lukáše Cingela
Lukáš Cingel naskočil pod Ještědem do první letky s Jakubem Orsavou a Radkem Smoleňákem a nejen on po úvodní třetině jistě věřil v lepší vývoj mače. Hradec totiž vedl 1:0, Liberec však ve druhé periodě zabral a otočil stav. Ani tři střely a solidní úspěšnost slovenského forvarda na buly s tím ale nic nenadělaly a Lvi ze severu Čech nakonec odvezli porážku 1:4.
Hráči Mountfieldu HK se na horké liberecké půdě nezalekli a aktivitou se vyrovnali soupeři. A dokonce ho i předčili, v zajímavé úvodní periodě totiž působili o něco lepším dojmem a zaslouženě brzy vedli, když se po průniku Jakuba Lva prosadil Kevin Klíma. Hradečtí přestříleli Tygry 14:11 a vzadu je jistil Marek Mazanec. Jak tuto část hry viděl Lukáš Cingel? „Myslím si, že první třetinu jsme měli dobrou, drželi jsme se na puku a chodili jsme do toho. Hráli jsme to, co jsme chtěli,“ popisuje povedené dějství.
V tom druhém ale jako by Lvi polevili a hned zkraje přišla studená sprcha. Nejdříve si domácí vykoledovali přesilovku, v níž poprvé v utkání trestal Dávid Gríger. Stejný hráč se úspěšně trefil také o chvíli později a zlomovou periodu mače pečetil gólem Michal Birner. Byla to skutečně právě prostřední část, která rozhodla? „Asi ano, měli jsme takový desetiminutový výpadek a to nás víceméně stálo zápas,“ potvrzuje zjevný fakt rodák ze Žiliny.
„Když se hraje před diváky, je to samozřejmě lepší, pomohou nám. Ale teď to člověk ani nevnímá.“
Střetnutí se Severočechy bývají tradičně hodně napjatá, speciálně s účastí fanoušků na stadionu. Ta za aktuálních podmínek sice není možná, nicméně drobné i větší šarvátky byly k vidění i tentokrát, vždyť Radan Lenc i Kevin Klíma vyfasovali osobní trest. „Věděli jsme, do čeho jdeme. S Libercem je to vždy vyhecované, hraje se velmi fyzicky, nahoru-dolů, jezdí se a před oběma branami si nikdo nic nedaruje. Byli jsme na to připraveni,“ ujišťuje jediný Slovák v kádru Hradce.
Současná situace v zemi není snadná pro nikoho a profesionální sportovce alespoň může těšit skutečnost, že pro svou práci dostali výjimku. I duely Východočechů se však pochopitelně konají bez přítomnosti diváků, je tak aktuálně vůbec nějaký rozdíl mezi hraním doma a venku? „Těžko říct, spíš je to asi o cestování na zápas, ale na to jsme už zvyklí. Když se hraje před diváky, je to samozřejmě lepší, pomohou nám. Ale teď to člověk ani nevnímá,“ vysvětluje plejer se zkušenostmi z kanadské QMJHL.
Jelikož hluk na zimáku nemohou zařídit kluboví příznivci, snaží se o to v některých případech režie televizního přenosu anebo jako pod Ještědem organizátoři utkání, kteří do prázdných tribun pouští různé ruchy. „Abych pravdu řekl, ani jsem si to nijak neuvědomil. V zápase to člověk moc nevnímá,“ uzavírá své dojmy dvojnásobný finalista Champions Hockey League.