Fanoušky chci získat na svou stranu, říká nováček Oscar Eklund
V prvním venkovním extraligovém zápase nového kalendářního roku se představily i dvě nejčerstvější posily Mountfieldu HK. Jednou z nich byl švédský bek Oscar Eklund, který ve své premiéře naskočil hned v první obraně po boku Richarda Nedomlela. Ani jednatřicetiletý zadák ale nedokázal odvrátit těsnou porážku 0:2. Komu fandil v semifinále Ligy mistrů? A jak se mu hrálo v pověstné olomoucké mrazničce?
Oscare, Olomouc vám tentokrát v podstatě nic nepovolila. Co vám dělalo v utkání největší problémy?
Hrát proti Olomouci je hodně těžké. Jsou opravdu dobří v tom, co dělají. Hrají jednoduše, pořád si posouvají puky dopředu. Bohužel jsme se jim v tom nedokázali vyrovnat. Snažili jsme se, ale nevyšlo to.
Proti takovému týmu asi člověk nechce dostat gól po dvaceti vteřinách. Co se v prvním střídání stalo?
To opravdu není začátek, který byste si přáli. Bylo to pak hodně těžké, navíc to byla moje chyba. Podělal jsem to ve středním pásmu a soupeř ujel do přečíslení dva na jednoho. Puk se pak odrazil od mantinelu přímo před branku.
Oba týmy hrály velmi ukázněně, nechyběla vám v zápase přesilovka, která by nastartovala nějaký tlak?
Bylo by skvělé mít nějakou tu přesilovku a třeba z ní skórovat. Měli jsme jen jednu, dokonce jsme v ní dali gól, který ale nakonec nebyl uznaný kvůli kopnutí bruslí. To byla smůla.
Olomoucký zimák je nechvalně známý nízkou teplotou, jak se s tím hráč vyrovnává?
Už jsem tady hrál loni a je to vždy stejné, není vůbec lehké tady hrát. Když tady člověk sedí na střídačce, tak mu opravdu doslova mrznou prsty na nohou. Nic jednoduchého.
„Vše je pro mě nové, hlavně systém. Proto jsem udělal pár chyb a špatných rozhodnutí.“
Jak jste si užil svůj první zápas v hradeckém dresu?
Bavilo mě to, ale bylo to náročné. V první třetině jsem se cítil trochu ztracený, vše je pro mě v týmu nové. Hlavně systém, který se snažíme hrát. Udělal jsem pár chyb a špatných rozhodnutí. Ale byla to zábava.
Hrál jste první obranu, byl jste na přesilovce. To je pro nováčka dobrý start, ne?
Trenéři mi dali na ledě spoustu prostoru, ale myslím, že jsem s ním měl naložit trochu lépe a předvést toho víc. Hrál jsem s Richardem Nedomlelem, což je skvělý defenzivní obránce. Stále se tady učím a on dělal všechno pro to, aby mi pomohl a poradil.
Přišel jste z Pardubic, což je největší hradecký rival. Některým fanouškům tak asi bude chvíli trvat, než vás přijmou za svého.
Je to možné, s tím nic nenadělám. Budu se snažit hrát, jak nejlépe dovedu, makat na ledě a budu doufat a věřit, že si je získám na svou stranu.
Jak byste se hradeckým příznivcům představil jako hráč?
Jsem pohyblivý typ obránce s rychlou rozehrávkou. Snažím se dobře bruslit a využít svého pohybu při přihrávkách a při přechodu do útoku. A když se naskytne příležitost, rád vystřelím.
„Etxraliga je možná nejlepší liga v Evropě, co se dovedností týče.“
Hrál jste ve Švédsku, Finsku, Německu a loni v Česku. Stihl jste si už zvyknout na extraligu?
Každá liga je jiná, každá soutěž má svá specifika. Ale řekl bych, že už jsem si tady celkem zvykl. Je to opravdu kvalitní soutěž, všechny týmu jsou silné. Hraje tady spousta šikovných a talentovaných hráčů, je to možná nejlepší liga v Evropě, co se dovedností týče.
Je česká soutěž nebo český hokej obecně něčím specifický?
Určitě je to šikovnost. Češi jsou v tomhle podobní Rusům, mají skvělé individuální dovednosti a šikovné ruce. Je těžké proti nim hrát a nemůžete si dovolit na ledě nic vypustit nebo na chvíli zaspat. Oni toho hned využijí, předvedou něco s hokejkou a dají gól.
V úterním semifinále CHL vyzval Mountfield váš mateřský tým Djurgåden, komu jste fandil?
Byl jsem na místě a sledoval jsem ten zápas s celou svou rodinou. Kluci hráli opravdu skvěle, byl to parádní zápas. Samozřejmě jsem fandil Hradci! Rád bych, abychom celý turnaj vyhráli. Já bohužel finále hrát nemůžu, protože už na soupisku nemůžeme dopisovat další hráče.