Jde do tuhého. Nutně potřebujeme tři body, hlásí Radovan Pavlík
Je mu sice teprve sedmnáct let, ale Tipsport extraligu poznává už druhým rokem. Vloni do ní pouze nakoukl, letos se představil už ve třinácti zápasech. Řeč je o hradeckém benjamínkovi Radovanu Pavlíkovi, který sice na svůj první bod v seniorské nejvyšší soutěži čeká, ale na ledě je během zápasů hodně vidět. Naposledy proti Chomutovu naskočil jen k pěti střídáním, stihl si ale vypracovat dvě velmi dobré šance.
V neděli jste počtvrté za sebou prohráli, co bylo podle vás klíčové v bitvě s Chomutovem? Klíčový byl nejspíš první gól, který jsme poněkolikáté v řadě dostali my. Sice jsme pak bojovali, makali a byli ve druhé a třetí třetině lepší, ale chybí nám i trochu štěstí, protože ve střelbě jsme produktivní. Asi jsme tu štěstěnu někde urazili a doufáme, že k nám zase přijde.
Proti Pirátům jste odehrál jen pět střídání, ve kterých jste se ale dostal ke dvěma slibným šancím. Jak jste je viděl ze svého pohledu? Při té první jsem zkoušel kličku do bekhendu, kterou mi brankář vystihl. Tu druhou mi krásně připravil Karel Pilař, který mi předložil puk na prkna. Snažil jsem se vystřelit brankářovi na teploměr. Sice to gólmanovi vypadlo a my se snažili dorážet, ale bohužel z toho gól nebyl.
Od prvního listopadu Mountfield nezískal tři body. Pociťujete nějakou změnu nálady v kabině? Myslím si, že nálada v kabině je pořád stejná. Už jde ale docela do tuhého, nutně potřebujeme urvat tři body a udržet se na nejvyšších příčkách tabulky.
Nejvíce mi radí Jarda Kudrna a Ruda Červený
Kromě A-týmu nastupujete také za juniory. Hrát seniorskou extraligu, to je z pohledu atmosféry během zápasu úplně něco jiného, že? Rozdíl je to samozřejmě obrovský. Na "áčko" je plná hala a na juniorku chodí sto padesát lidí. Nedá se to srovnat.
Nemáte problém s motivací před menším publikem? Vůbec ne. Chci hrát to nejlepší, co umím i v juniorce, abych ukázal trenérům, že mohu nastupovat v A-mužstvu.
Když jste byl úplný novic v seniorském týmu, byl tam pro vás někdo jako mentor, který se o vás staral, radil a pomáhal v adaptaci? Byl tam Michal Tvrdík, který mi velmi pomáhal na začátku. Teď se už se všemi znám déle, takže je to v pohodě. Nejvíce mi teď radí asi Jarda Kudrna a Ruda Červený.
Na turnaj do Kanady se těším hodně
Pomáhá vám, že je v týmu i Filip Hronek, který je pouze o pár měsíců starší? Je to určitě lepší. Dost se bavíme a pomáháme si se sbíráním puků, lahví a podobně (usmívá se).
Nedávno jste dostal pozvánku na turnaj reprezentace do 18 let v Kanadě, těšíte se? Samozřejmě se těším, bude to zase něco trochu jiného. Takto silně obsazený turnaj v Kanadě – co víc si přát? Těším se opravdu hodně.
Jste nějak svázaný tím, že se vám doposud nepodařilo získat svůj první kanadský bod v extralize, nebo to neřešíte? Tohle vůbec neřeším a nekoukám na to. Chci pomoct klukům hlavně herně. Je mi sedmnáct let, takže nemohu čekat žádné zázraky, ale samozřejmě doufám, že mi to tam někdy padne.