Junioři a dorostenci mají před sebou 10 zápasů pravdy
Do konce základní části mládežnických extralig zbývá deset kol a oba hradecké týmy se nacházejí na pozicích na hraně play-off a skupiny o udržení. Zatímco junioři se po dobrém startu na svou pozici propadli, dorostenci prozatím stoupají tabulkou k pozicím, které zajišťují extraligovou příslušnost i pro příští sezónu. Trenéři Jiří Seidl i Pavel Táborský se shodují na tom, že ve zbytku základní části chtějí nasbírat co nejvíce bodů. Jestli to bude stačit na play-off, či budou muset bojovat o záchranu ve skupině o udržení, nechávají v rukou osudu.
Junioři
Juniorský tým má na sestupovou pozici k dobru pět bodů a na play-off ztrácí stejnou porci. S čím půjdou junioři do finiše základní části, objasnil trenér týmu Jiří Seidl. „Do závěrečných zápasů jdeme s tím, že chceme nasbírat co nejvíce bodů. Jestli to bude stačit na play-off nebo ne, to ukáže čas a výsledky ostatních celků. Pokud by nevyšlo play-off, stejně potřebujeme nahrát co nejvíce bodů do bojů o udržení, abychom si udrželi ten náskok na naše soupeře, případně ho ještě navýšili.“
Juniorům se start do soutěže povedl, ale pak přišel výsledkový propad a pád na současné pozice. „My si dali před sezónou takový tajný cíl a to pohybovat se v klidných vodách tabulky. Vyhnout se tak boji o udržení, jako tomu bylo v loňské sezóně. Ze začátku se nám to dařilo plnit, ale pak nás zasáhlo něco, co jsem nezažil ani ve své hráčské kariéře. Tolik dlouhodobě zraněných hráčů a ještě ke všemu v jednu dobu, to byla situace, se kterou jsme se nedokázali vypořádat. Nechci se na to vymlouvat, jelikož se musí počítat s tím, že se občas někdo zraní, ale to co postihlo nás, to byl skutečně extrém.“
Nejdelší absence postihla oporu zadních řad Štěpána Spudila. „Štěpán už teď nastoupil, i když to bylo ještě neplánovaně. Zase si to ale vynutila zranění spoluhráčů. Po té dlouhé pauze odehrál utkání na dobré úrovni, i když to pro něj muselo být ohromně těžké. Postupem času se do toho dostane a jistě nám pomůže v boji o udržení nebo snad i v play-off.“
Trenér Seidl vede juniory již druhým rokem a tak může porovnávat oba týmy. „To je dost neporovnatelné. Nechtěl bych to hodnotit výkonnostně, ale podle toho jak se ten tým skládal. Minulý rok jsme to dali do nějaké formace sotva týden před začátkem soutěže a v průběhu září a října se tým doplňoval. Navíc v tom týmu bylo asi pět lidí s nějakou extraligovou zkušeností a to je hodně málo. Letos to bylo jiné a ta práce byla příjemnější. Věděli jsme, s jakým kádrem budeme pracovat a až na dvě, tři výjimky, kdy se to doplnilo je ten tým pohromadě. Takže to je největší rozdíl v té práci vloni a letos.“
Zajímavou změnou si prošel hradecký tým v listopadu, kdy se změnil kapitán. „Ano, toto byla zajímavá situace. Tým si v létě zvolil kapitána Petra Pospíšila, jenže ten se dostal do herní krize a měl nějaké problémy i v osobním životě. V kabině to vůbec nefungovalo. Proto byla jediná možnost, a to změnit kapitána. Tím se stal Jirka Šimoníček. Myslím, že to byla změna k lepšímu a v týmu to teď funguje daleko lépe.“
Hradecký trenér již několik zápasů vede tým osamocen. „Je to nepříjemné, že je na to člověk sám. Tomáš Luštinec měl zdravotní problémy, ale každým dnem by se měl k týmu připojit. Byl se tu dnes na nás podívat a i když mu stále není příliš dobře, tak všichni věříme, že v dohledné době budeme zase kompletní.“
Hradecký lodivod se také vyjádřil k systému soutěže a k počtu týmů, který je spoustou odborníků kritizován. „Tohle je těžká otázka a není lehké na ní odpovědět. Jestli je toto dobrý formát soutěže ukáže až čas. Pravdou však je, že některá utkání postrádají kvalitu. Zase na druhou stranu více týmů bojuje o play-off, takže to má zase jiný náboj. Po sezóně se jistě vše vyhodnotí a určí se nějaký závěr, jak se bude pokračovat v dalších sezónách. Navrhovat řešení si ale netroufám,“ uzavřel hodnocení průběhu sezóny trenér hradeckých juniorů.
Dorost
Hradecký dorost má na sestupovou pozici náskok osmi bodů a na play-off ztrácí body dva. S čím půjdou do zbytku sezóny hradečtí dorostenci, to vysvětloval trenér Pavel Táborský. Kouč, který převzal tým po deseti kolech, kdy měl na svém kontě pouhé tři body. „Když jsem k týmu přišel, tak jsme měli poměrně značnou ztrátu. Nyní, v půlce ledna, máme naději i na play-off a to nás všechny těší. Když sledujete tabulku, tak je strašně vyrovnaná. Může se nám nepovést jeden víkend, což se nám stalo právě teď a zase na tom budeme úplně jinak. Prohráli jsme se Slávií, pak po prodloužení s Plzní a místo jedenácti bodů náskoku máme bodů osm. V tomhle tříbodovém systému je ta soutěž hrozně náročná. Nehledě na to, že teď začínáme poslední čtvrtinu, kde se utkáme s českou skupinou a ta je až na dvě, tři výjimky naskládaná na prvních deseti pozicích tabulky. Čekají nás tak duely se špičkovými. My stále pokračujeme s týmem, co tady byl na začátku sezóny. Až na dvě nebo tři výjimky. Soustředíme se zápas od zápasu. Já se přiznám, že ani tabulku moc nesleduji. Snažím se ty kluky na zápasy a jejich výkony připravit. Oni si dokázali, že můžou porazit i prvního a že můžou porazit všechny. Záleží jen na nich, jak se na daný zápas připraví. Čili nekoukáme kolem, ale koukáme jen na sebe a na to, kolik bodů nahrajeme. To jestli nám body dají na play-off nebo jestli půjdeme bojovat do skupiny o udržení, to budeme řešit až po skončení posledního utkání v základní části.“
Na vzestupu týmu má lví podíl právě trenér Táborský, který přesvědčil své svěřence a všechny lidi kolem týmu, že nejsou o nic horší než zbytek extraligového pole. Sám se však do hlubších rozborů minulosti logicky pouštět nehodlá. „Ono se to zpětně vše strašně těžce hodnotí. Byl tady trenér s nějakou filozofií a ta je diametrálně odlišná od té mé. To by chtělo daleko širší rozbor. Šel jsem do toho, převzal jsem tým se třemi body a konec,“ zdůrazňuje hradecký kouč. „Začal jsem pracovat podle sebe. To, že se kluci zvedli je možná tím, že si řadu věcí uvědomili. Třeba se mě je podařilo v něčem přesvědčit nebo je to třeba i má dobrá vizitka, ale já nemůžu a nebudu hodnotit sám sebe. Od toho jsou zde jiní. Klíčová pro nás asi byla prohra v Třinci, kde tým propadl a po zápase jsme vedli s klukama delší nepříjemný rozhovor. Tam bych řekl, že se podařilo probudit zdravé jádro týmu a určit nějaký směr. To jestli je ten směr správný a jestli nám pomůže k záchraně, to ukáže čas. Kluci se toho drží a až na utkání na Spartě, které se nám teda nepovedlo, to dodržují. Škoda, že to přišlo právě na Spartě, kde mě to mrzí dvojnásob.“
Hradecký dorost obdržel nejméně gólů z týmů bojujících o udržení, ale zároveň ho trápí produktivita. Trenér Táborský o problému ví, ale nepřičítá ho systému hry. „Systémem hry to jistě není. Před mým příchodem se hrálo 1-4, teď hrajeme systém 2-1-2, což je vysoce útočné pojetí hokeje. Já tyhle kluky znám, spoustu jsem jich trénoval a vím, co v nich je. Dáváme málo gólů a máme obrovské problémy udělat vše v potřebné rychlosti. Zejména pak v té koncovce. Kluci jsou na nějaké herní úrovni a oni nestačí v té rychlosti vše udělat dostatečně. Čili přijmout přihrávku, dát hlavu nahoru, připravit se ke střelbě a ještě dát střele patřičnou razanci. To je pro nás obrovský problém. Musíme tedy vycházet z toho, že dáváme 1-2 góly za zápas a jen někdy uletíme a jsme třeba schopni někoho přestřílet. Střelci jsou ale problémem celorepublikovým, to se netýká jen hradeckého dorostu.“
Před příchodem trenéra Táborského byl jedničkou v brance Tomáš Kotrla. V poslední době však více dostává příležitost Tomáš Alexa. Trenér vše vysvětluje. „Já bych hlavně nechtěl říct, ten je jednička a ten dvojka. Já jsem přišel k týmu a bylo mě řečeno, že by měl chytat Kotrla, jelikož je lepší. Kotrla začal chytat, vyhrálo se a já ctím, že vítězná sestava se nemění. V té době byl Kotrla asi skutečně lepší. On nechytal špatně, i když se prohrálo. Já mám ale takové pravidlo, že hráč má dostat tři příležitosti a Kotrla tu svou porci vyčerpal. Do branky tedy šel Alexa a vyhrálo se v Plzni. Chytal dobře a ve svých výkonech pokračoval. Pak přišel zápas na Kladně, kde jsem ho musel střídat. Nechytal dobře, nevyjížděl, prostě neplnil tu svou funkci. Je možné, že byl unavený, ale já do jeho hlavy nevidím. Nepovedl se mu ale zápas na Spartě, a tak se Slávií šel chytat Kotrla. Ten pustil špatný druhý gól, který rozhodl o naší prohře a s Plzní chytal zase Alexa. Teď už ty kluky znám a půjdu s jejich nasazováním zápas od zápasu. Je třeba možné že v pátek bude chytat Pavelka. To je kluk ročník 93. Já jsem zásadně pro, aby i ten ročník 93 dostával šanci s výhledem na budoucnost. Je jasné, že to musí být s ohledem na situaci v tabulce. Každý si musí uvědomit, že tady nemá nic jistého, od brankářů až po útočníky.“
I trenér Táborský se vyjádřil k formátu mládežnických extralig. Narozdíl od trenéra Seidla má však jasno a systém považuje za špatný. „Tenhle systém je nešťastný a úroveň šla rapidně dolů. Nehledě na to, že teď to můžeme porovnat s mistrovstvím světa dvacítek, co tady bylo. Nikdo si nedovolí mít mládežnickou extraligu o takovém počtu jako my. Kde máme hledat hráče do těch týmů? Navíc se u juniorů zrušily výjimky. To znamená v každém týmu 3-4 hráče a to je dohromady kolem 70 hráčů, kteří teď chybí. V té kategorii to chodí tak, že tihle starší vychovávají ty mladé a teď to nemá kdo dělat. Úroveň šla dolů moc a já bych navrhoval snížení na osmnáct, maximálně dvacet týmů. Jistěže to nejde hned, ale vypsal bych to do nějakého horizontu třeba tří let, a ať se na to týmy připraví. Je nedostatek dětí, kvalitních hráčů a ta úroveň jde dolů. Pak se to odráží na výsledcích mládežnických výběrů.“