Martin Štohanzl po prvním gólu: Doufám, že dám i nějaký normální

Martine, máte za sebou duel proti Motoru, který byl tradičně velmi vyhrocený. Jak jste utkání viděl?
Byl to určitě těžký zápas. Víme, že Budějovice jsou výborný soupeř. Přijeli jsme sem pro tři body a ty se nám podařilo získat, za což jsme samozřejmě rádi. Teď máme nějakou sérii, která se nám podařila ještě natáhnout.

Jak specifický byl moment s opravou ledu, kvůli kterému se poté hrálo 26 minut v kuse?
Člověk je zvyklý hrát třetiny furt stejně a když se to něčím pokazí, tak jde určitě o něco nového. Ale zvládli jsme to dobře. Neřekl bych, že jsme byli unavení, ale je znát, když se hraje takto dlouho v kuse.

Asi je vám jasné, že ve druhé kabině musí být obrovské zklamání?
Určitě. Oni si dali vesměs dva góly sami, zase na druhou stranu si myslím, že jsme ubránili jejich přesilovky, což bylo také důležité, protože jich měli docela dost. Hokej je o detailech a tyto malé věci o něm rozhodují. Někdy se štěstí přikloní na vaši stranu a musíte tomu jít trošku naproti.

Když jste šli do kabiny, tak padlo, že výhra 3:2 je lepší než 7:0...
Nevím jestli je lepší. Ten průběh by byl určitě pohodovější, takto jsme se klepali až do konce, kdy tam 20 vteřin před sirénou měly Budějovice ještě gólovku. Takže jsme určitě rádi za tři body a na konci dne je nám trošku jedno, jakým to bylo způsobem.

Výhrou jste poskočili o tři příčky nahoru. Byla pro vás možnost posunu motivací?
Víme, že prostředek tabulky je strašně natřískaný. Jednou vyhrajete, posunete se o dvě místa, prohrajete a spadnete o tři, takže jsme rádi za výhru a máme jen nejvyšší cíle. Neřekl bych, že páté místo je vysněné. My chceme hrát co nejlépe, abychom skončili co nejvýš. Ale furt víme, že máme dost zraněných hráčů, takže čekáme, až se všichni kluci uzdraví a budeme moci vyběhnout v plné sestavě.

Ukazují dva ušmudlané góly na vaši pohodu? Protože kdybyste měli čtyři porážky v řadě, tak tam asi nepadnou…
O něčem to svědčí. Občas se nám takto odráží puky. Jak říkáte, asi tam nějaká pohoda bude, ale chceme pokračovat dál a neuspokojit se.

Můžete prosím popsat váš poněkud netradiční vítězný gól?
Snil jsem o první trefě v extralize, že tam nějakým způsobem padne, ale že bude taková, jsem určitě nečekal. Šel jsem do souboje v rohu, trošku jsem posunul puk Jordimu (Jordann Perret), ale k němu se ani nedostal, bek zametal puk směrem k bráně, kde trefil vlastního gólmana a přes nůž se mu převalil do brány. Určitě je to nezvyk, ale gól beru a budu se na něj snažit navázat.

Věděl jste okamžitě, že to byl váš gól, nebo jste se o něm dozvídal postupně?
Spíš postupně. Já jsem čekal, že Jordi ještě tečoval, protože se zdálo, že to šlo přes něj.

Vzpomenete si, kdy jste dal naposledy gól?
Bylo to v Lize mistrů. Paradoxně taky takovým šťastným způsobem, když jsem vystřelil od červené a gólman si puk do branky srazil sám, takže letos mám na takové góly štěstí. Musím zaklepat a doufám, že už dám nějaký normální (usmívá se). Ten jsem dal naposledy vloni v play off za Kolín v Prostějově.

Je pro vás úleva, že spoluhráči přestanou mít narážky, že jste ještě neskóroval?
Jsem rád, že už si ze mě kluci nebudou dělat takovou srandu. Třeba Lvíček (Jakub Lev) posledních dvacet zápasů vypisoval prémie do kasy za to, že dám gól, takže on sám mi to zaplatí (usmívá se). Tentokrát se shodou náhod všichni kluci domluvili, že když to tam padne, tak každý něco přispěje. Jsem hodně štědrý, ale ne ze svého (směje se).

V neděli vás čeká duel s Brnem a poté reprepauza. Jak se těšíte?
Pauza určitě přijde vhod. Většina kluků, kteří byli zranění, tak se bude vracet, takže se těšíme. Tuto část sezony chceme zakončit výhrou. Brno je také těžký soupeř, strašně zkušený tým, ale my budeme chtít vyhrát.