Mládežnické hvězdy měsíce ledna: Štěpán Havránek, Patrik Hidveghy, Petr Poppel

Štěpán Havránek: Být v A-týmu je ohromný zážitek

Nejlepším hokejistou za leden byl v kategorii juniorů zvolen Štěpán Havránek. „Vážím si toho určitě, je to velká zásluha, když v týmu je hodně dobrých a kvalitních hráčů,“ říká bek, jenž se dokonce poprvé objevil i v zápase seniorského A-týmu.

Jak si své působení u něj užíval? „Když si vezmu první zápas, tak jsem koukal. Přišel jsem do kabiny a bylo to k neuvěření. Byl tam Bedýnka, Kudrnka, Šimi – velký zážitek. Od mala, když jsem začínal, jsem na ně koukal v televizi, a teď můžu přijít do kabiny a rovnou jim tykat. Ohromný zážitek v mém životě,“ popisuje talentovaný obránce.

Ten si v duelech proti Olomouci i Liberci, ve kterých naskočil na led, mohl hned užít vítězných ovací. „Když si vezmu, jak jezdíme kolečko kolem celého ledu, tak někteří fanoušci jsou stejně staří nebo starší než já a podávají ruce, chtějí si na mě sáhnout. Člověk na to sice není zvyklý, ale zvykne si hodně rychle,“ říká s úsměvem hráč juniorky.

A právě tam bude zřejmě jeho hlavní role po zbytek sezóny. „Základní část chceme skončit na co nejlepší příčce, abychom měli, dá se říct, nějakého jednoduššího soupeře do play off. Takže chceme být co nejblíže prvnímu místu,“ předkládá cíle východočeský hokejista.

Což se juniorům v poslední době zase daří. V důležitém zápase s Brnem, kterému na Hradec chybělo jen pár bodů, smetli svěřenci trenéra Krátošky Kometu 7:0. Jaký to byl zápas? „Ubojovaný (směje se). Byl to urputný zápas. Kometa hodně bojovala. Spíš než o taktice to bylo hodně fyzické, zkrátka kdo víc vydrží,“ dodává Štěpán Havránek.

Patrik Hidveghy: Soupeře přehráváme, ale nepadá nám to tam

Co znamení ocenění a získání statusu hvězdy mládeže pro staršího dorostence? „Moc jsem to nečekal. Myslím si, že podávám pořád stejné výkony. Někdy mi tam něco spadne, někdy ne. To je taky o štěstí,“ říká Patrik Hidveghy.

Ten spolu se starším dorostem prožívá těžkou nadstavbu. Přestože tým už má jistotu play off, dosavadní bilance dvanácti zápasů a osmi proher mu moc nepřidá. „Myslím, že podáváme dobré výkony, ale bohužel nám to tam někdy málo padá. Soupeře přehráváme, přestřílíme ho, jsme lepší, ale on párkrát ujede a dá gól. Nám se to pak blbě dotahuje. Hlavně, když dostaneme branku na začátku. Je to pak těžší, než když člověk vede. Chtělo by to se víc tlačit do brány a asi trochu štěstí,“ vykládá hráč, se kterým však trenér Jiří Slabý aktuálně počítat nemůže.

V nakonec vítězném duelu proti Slavii totiž zažil nepříjemný moment. „Blokoval jsem střelu a trefili mě pukem přímo do prstu, který se zlomil. Teď mám mít čtyři až šest týdnů klid. Na led a bruslit můžu, ale bez hokejky. Podle mého by mi za týden mohli udělat speciální dlahu, abych mohl hrát. Uvidíme, jestli mě to bude bolet, nebo ne. Myslím, že play off ale určitě stihnu,“ doufá útočník staršího dorostu.

Když už je řeč o vyřazovací části, mají Hradečtí stanoveny nějaké konkrétní cíle? „V play off se chceme dostat co nejdál, to je jasné. Ostatní týmy šly do nadstavby s velkým bodovým náskokem, nám se ze začátku moc nedařilo. Teď nějaké výhry máme, ale docela to střídáme s prohrami. Nejlepší by bylo začít play off doma, ale to chce každý,“ má jasno Patrik Hidveghy.

Petr Poppel: Dědovy rady přijímám a pak je zkouším

Mladší dorostenci prošli bez potíží základní částí, proti moravským celkům se jim v nadstavbě ale zatím daří méně. „Na Moravě se hraje jiný styl hokeje, hraje se víc kombinačně. Hráči k nám rychle přistupují, v základní části nám dávali čas na rozehrávku. Zase ale bruslíme rychleji a máme lepší přechod do útočného pásma. Hrát hokej s moravskými týmy je zkrátka jiné,“ popisuje rozdíl Petr Poppel.

Ten moc dobře ví, že tým i přes několik aktuálních výher má ještě na víc. „Hranici bychom ještě chtěli posunout, je v nás víc, umíme hrát líp. Třeba proti Třinci jsme hráli dobře, přejeli jsme ho (8:0). Kdybychom takhle hráli každý zápas, tak jsme na čele tabulky a nemusíme se trápit na čtvrtém místě,“ říká talentovaný útočník.

V loňském roce nyní už svěřenec trenéra Karla Soudka nastupoval za osmou třídu. Jak osobně pociťuje přechod do vyšší kategorie? „Je to velký rozdíl. Minulý rok jsem si pár zápasů za mladší dorost vyzkoušel, je to přestupová kategorie. Hokej má větší kvalitu, dá se na něj více koukat. Vše je rychlejší,“ tvrdí východočeský hokejista, který se může pyšnit solidními čísly.

Vždyť se dostal v součtu celého ročníku skoro na hodnotu bodu na zápas. I tak by to ale prý mohlo být lepší. „Posledních pár zápasů jsem hrál špatně, nejsem spokojený. Musím do toho dát víc, abych zase měl bod na zápas. Spoluhráči jsou ale výborní,“ nachází pro mužstvo slova chvály.

Petr Poppel se navíc může těšit z rad svého dědy Miroslava Řeháka, který aktuálně působí na pozici asistenta trenéra juniorů. „Řekne mi, když hraju špatně, poradí mi tak, abych na tom byl líp. Jeho rady si beru a pak je zkouším. Snažím se neustále a pak se mi daří. Je výhoda, když má zkušenosti, může mi radit, jak mám co udělat a co do toho dát,“ dodává na závěr forvard mladšího dorostu.