Musíme víc využívat šance, velí po prohře se Spartou Lukáš Vopelka
Skóroval podruhé ve dvou zápasech, tentokrát ale jeho trefa k výhře nepomohla. Lukáš Vopelka se poprvé prosadil na domácím ledě, oslavy gólu ale utlumila porážka 2:3. Východočeši sice se Spartou sehráli vyrovnané klání, na jeho konci však nestál ani bod. „V každém zápase jsme zatím dostali první gól. To prostě nemůžeme, obzvlášť když hrajeme s takovýmhle týmem,“ je si vědom mladý hráč.
Lukáši, se Spartou jste sehráli vyrovnané klání, bohužel ale bez zisku bodů. Není to po průběhu zápasu trochu hořký výsledek?
Byl to vyrovnaný zápas. Bohužel jsme dostali góly, kterým jsme mohli zabránit, a to rozhodlo. V každém zápase, který jsme zatím letos hráli, jsme dostali první gól. To prostě nemůžeme, obzvlášť když hrajeme s takovýmhle týmem. Dokázali jsme vývoj otočit, ale bohužel to dopadlo, jak to dopadlo.
Čím to podle vás je, že v začátcích zápasů „zaspíte“ a inkasujete jako první?
Já si nemyslím, že bychom nějak zaspali. Ten samý gól, co dali oni, jsme mohli dát my. Doufám, že příště se štěstí otočí v náš prospěch. Musíme víc využívat šance, do kterých se dostáváme. To je zatím kámen úrazu.
Ve druhé třetině se vám povedlo skóre otočit, vy sám jste dával branku na 2:1. Kudy puk do sítě propadl?
Kuko (Roman Kukumberg) mi zpoza brány výborně nahrál, mně ale v první moment puk sjel. To asi trošku zmátlo brankáře a já se pak snažil vystřelit nad rameno. Naštěstí to vyšlo.
Deset vteřin před druhou přestávkou se ale Pražanům povedlo srovnat. Jak moc vás tato situace poznamenala psychicky?
Gól do šatny je vždycky nepříjemný, s tím bychom se měli srovnat líp. Do třetí třetiny jsme šli s tím, že je to nerozhodně. Věděli jsme, že to bude o jedné brance a chtěli jsme ji dát my. Dali ji ale oni. My jsme se pak ještě snažili zápas zvrátit, bohužel už to ale nevyšlo.
I přes porážku jste ale nepředvedli špatný výkon. Bruslili, hráli tvrdě do těla...
To sice ano, ale hrálo se v Hradci a Hradec prohrál, to není úplně ideální. Hokej ale byl atraktivní.
Sparta před duelem s vámi týden nehrála. Myslíte, že měla díky tomu ke konci zápasu více sil?
Taky je to možné, ale tohle nemůže rozhodovat. Jdeme do zápasu tak, jak to je a na takovéhle věci vůbec nemůžeme brát ohled.
V posledních zápasech jste nejčastěji nastoupil po boku Romana Kukumberga a Bedřicha Köhlera. Jak si s nimi rozumíte?
V Hradci se mi hraje parádně, ale je těžké to hodnotit, když jsme prohráli. Kuko i Béda jsou výborní hráči a já jsem šťastný, že mezi nimi můžu hrát. Moje úloha v téhle lajně je hlavně bruslit, vytvářet prostor a dostávat se s nimi do kombinací.