Technologii neustále zlepšujeme, líčí videotrenér Patrik Stehno

Patriku, jak moc se vlastně v Hradci využívá video?
Používá se dost. I vzhledem k vývoji technologie i větším požadavkům na hru. Vstupují do toho také pravidla hry – coach challenge a takové věci. Video se ale používá hodně. Myslím si, že je z něj nedílná součást sportu jako takového.

Jak probíhá příprava na jednotlivé soupeře? To je asi velká část vaší práce, že?
Jsou různé části mé práce, kterou dělám. Jedna z nich je právě příprava na soupeře, kdy se snažíme získat na protivníka co nejvíce materiálů a informací. A pak je předat trenérům i hráčům tak, aby měli dost dat a záběrů. Snažíme se soupeře rozebrat dopodrobna, a to nejenom z hlediska jejich hry. Celkově se jedná o založení hry, střední pásmo, forček, signály na buly a jiná další specifika jejich hry. Ale třeba také zjišťujeme informace o střelcích pro gólmana – z jakých míst a pozic střílí.

Jaké jsou další součásti vaší práce?
Další velká část téhle práce jsou rozbory po utkání, kdy vlastně rozpitváme utkání, co se nám líbilo a co se nám naopak nelíbilo. Co můžeme použít dál do budoucna a z toho pak vycházejí týmové porady. Případně nějaké individuální meetingy přímo s hráči.

Videotrenérem A-týmu je rovněž Michal Tvrdík. Jak máte mezi sebou rozdělené role?
Michal mi pomáhá s přípravou na soupeře. Svými zkušenostmi, ať už od videa nebo hráčskými, přidává další vjem do utkání, protože soupeře vidí moc dobře. Myslím, že jsme si sedli velmi dobře, dokážeme najít společnou cestu a rozumíme si. Vycházíme si vstříc a za mě spolupráce funguje kvalitně.

A jak vypadají takové porady? Postřehy předáváte rovnou hráčům vy, nebo jdete za trenéry a ti už si pak informace hráčům zprostředkují?
Pokud daný hráč po mně něco chce, že by se na něco sám chtěl podívat, tak ano – pustím jim to. Ale jinak všechny věci dělám jako servis pro trenéry. Tudíž všechno si komunikují sami trenéři. My jim připravíme záběry a poradu, kterou zpracujeme a nastavíme, jak bude vypadat. Dále si to řídí trenéři.

Jakým způsobem komunikuje lavička přímo s videotrenéry na tribuně? | foto: Stanislav Souček

U vaší práce si člověk musí porozumět s technikou, viďte?
Postupem času je to čím dál náročnější. Zároveň ale pokud chceme zkvalitňovat práci s videem, je to potřeba. Možnosti práce s videem jsou rozsáhlé, takže se každý rok snažíme posouvat dál a dál. A technologicky? Pokud se s tím člověk naučí, tak je důležité si najít i nějaký svůj režim, aby práce byla co nejefektivnější. Aby byly technologie využity nejlépe, jak to jde.

V zámoří už je to samozřejmost: Mít na střídačce k dispozici tablety se všemi možnými záběry. Jak je to v Hradci Králové?
Zhruba před třemi roky jsme vymysleli základní variantu, kdy jsme se snažili nabídnout trenérům servis na střídačku z hlediska tabletů. Pro letošek jsme zase technologii zlepšili, takže trenéři budou mít na střídačce více záběrů, víc kamer a celkově budou mít věci více do detailu. I tablet na střídačce může pomoci k výsledku zápasu. Trenér může kupříkladu vidět určitý signál daného soupeře a může na to nějak zareagovat.

S trenéry jste ale ve spojení i během zápasu přímo z tribuny. Jak tohle probíhá?
Komunikujeme, už to tak máme delší dobu. Máme vysílačky, s trenérem Petrem Svobodou jsme v přímém kontaktu. Bavíme se o věcech, které trenéři chtějí vidět nejenom na střídačce. A třeba i během přestávky, když jdu do šatny, tak mám informaci o tom, co chtějí trenéři vidět, na co se chtějí zaměřit. Případně to můžeme pustit hráčům rovnou během přestávky v šatně, abychom na hru mohli nějak reagovat. A zároveň trenérům předávám také různé statistické informace: Jak jsou na tom naši hráči s úspěšností na buly, nebo jak je na tom soupeř. Aby třeba pro finální fázi zápasu měli informace a věděli, který hráč má v daném zápase dobrou úspěšnost, a tak třeba půjde na rozhodující buly a podobně.

Dá se vůbec soupeř v extralize nějak překvapit? Hrajete proti sobě často, znáte se. Rozeberete se u videa…
Ano, věci se napříč extraligou hodně opakují. I ostatní týmy viděly před zápasem naše utkání a video o nás. Jsou na vás připravení, stejně my na ně. Takže je těžké říct, že se snažíme překvapit soupeře. Pokud ale tým dobře pracuje, stejně tak kvalitně pracuje i systémově, tak dokáže zápasy dotlačit do vítězného konce. Ale je třeba říct, že během sezony u týmů proběhne hodně změn. Ať už v nějakých signálech nebo v přesilových hrách a oslabeních, což jsou stěžejní body toho utkání. A na to se musíme hodně připravovat. Snažíme se tedy, abychom dokázali soupeře překvapit my a on nepřekvapil nás.

Pracovní zátiší Patrika Stehna – hodiny strávené u záznamů z utkání | foto: Jan Vavřina

Jak se aktuálně liší příprava na Ligu mistrů?
Tím, že máme materiály i o týmech napříč mezinárodní scénou, tak je příprava dost podobná jako na extraligu. My soupeře máme nakoukaného, ale zase v tuhle chvíli je teprve začátek sezony a my se potřebujeme hodně zaměřovat na vlastní tým, na vlastní hru. A celkově je během startu sezony velká část videorozboru a příprav o našem týmu. Nejenom o soupeři.

Co je nejdůležitější na přípravě před zápasem?
Hodně zkoumáme náš tým, ale o soupeři se snažíme vytáhnout stěžejní body jejich hry. Gró jsou hlavně přesilovky, oslabení. Další důležité věci jsou způsob jejich forčeku, bránění středního pásma, případně hra v ofenzivní a defenzivní zóně.

Dokáže i videopříprava výrazně ovlivnit zápas? Do jaké míry?
Pro mě je třeba úžasný pocit, když dokážeme zareagovat na nějaký signál soupeře a dát z něj gól. Nebo když mu signál překazíme. Občas to vnímám i jako svůj úspěch. A když zároveň vyhrajeme utkání, ve kterém se častokrát objeví věci, které byly řečeny a bylo na ně upozorňováno na poradě před zápasem, tak to má pak videotrenér dobrý pocit. Je fajn vidět, že ta mravenčí práce má smysl. Je to jeden z nástrojů, který může týmu výraznou měrou pomoci k úspěchu.

Jak vlastně sesbíráte materiály o soupeři? Skrze různé aplikace jako je třeba InStat?
Ano, InStat je jedna z věcí, kterou používáme. Ale je to i nakoukávání jejich několika zápasů, sledování plynulosti hry a podobně. Co se týká rozebírání našeho zápasu, tak sedíme s Michalem Tvrdíkem na tribuně a v reálu zpracováváme utkání, které se snažíme rozdrobit na malé detaily, každou sekvenci. A následně si z toho děláme vlastní rozbor.

Tablety na střídačce mají k trenéři k dispozici, od nové sezony navíc i s lepšími záběry | foto: Stanislav Souček

Zrovna Frölunda je hodně známá tím, že výrazně používá video k fungování A-týmu. Bylo to ve Švédsku znát?
Bylo to vidět, poskytnutý servis v rámci videa byl nadstandartní. Dostali jsme komplet přístup, kvalitní místo i perfektní záběry. S takovým materiálem se pracuje mnohem lépe než třeba v extralize, kde tohle ještě není úplně všude na takové úrovni.

Dalo se i nějak lépe připravit na přesilovky Frölundy? Protože na ně je opravdu radost pohledět.
Každý soupeř má nějaké signály, na které se dá připravit. Můžeme si je ukázat a přichystat se na ně. Ale ve finále je to hodně o hráčích na ledě. Když ale zmiňujete Frölundu, tak její hráči jsou dovednostně na tak vysoké úrovni, že dokážou během chvilky změnit obraz hry v přesilovce a zahrát i něco, co standardně v signálech nemají. Oni dokáží reagovat a dát z toho gól.

Dokáže CHL být i směrem k videopřípravě řekněme oči otevírající? Že lze vidět, že se určité věci dají řešit i nějak jinak…
Stoprocentně ano, je to mezinárodní zkušenost. Frölunda je za mě jeden z nejlepších klubů v Evropě. Každý takový zápas na mezinárodní scéně je pro nás obrovská zkušenost. A je jen dobře, že máme možnost hrát Ligu mistrů a poznávat různé soupeře napříč Evropou. I když jsme měli nyní Frölundu, tak i Grenoble byl pro nás obrovským přínosem v tom, že jsme viděli soupeře z jiného státu a s jiným stylem hry.

Když odskočíme k vám, může mít u takhle rychle se rozvíjející práce člověk i nějaké cíle do budoucna?
U A-týmu začínám pátou sezonu a jsem moc rád, že mám možnost působit v extralize. Když jsem byl malý, tak jsem hrál hokej a vždycky si chtěl zahrát extraligu. V té době nebyla hokejová Liga mistrů, tu jsem znal akorát z fotbalu. A tak i přes to, že to pro mě hokejově nevyšlo, tak jsem nadšený, že s klukama můžu svým způsobem hrát extraligu nebo Champions Hockey League. Že mám stříbro z CHL, že jsem součástí týmu, který vyhrál Prezidentský pohár. Pro mě je cílem zdokonalovat se, vidět hru co nejlépe a tak, abych servis mohl trenérům podávat co nejlepší. A dál? Jsem Hradečák a chci být v Hradci.

Patrik Stehno spolu s Michalem Tvrdíkem tvoří duo, které se stará o videopřípravu A-týmu | foto: Jan Vavřina