Základní kámen máme postavený, těší debutanta Jana Růžičku
Debut jako ze snu má za sebou jedna z letních posil Mountfieldu HK – brankář Jan Růžička. Ten naskočil do svého prvního zápasu se lvem na prsou, a hned na úvod si připsal čisté konto, když pochytal všech 25 střel soupeře. I díky jeho skvělému výkonu se tak Hradečtí mohli radovat z vítězství na turnaji Red Bulls Salute v rakouském Kitzbühelu, když ve finále porazili Salcburk 2:0.
Růžo, jaká byla vaše premiéra v hradeckém dresu?
Suprová. Vyhráli jsme zápas i celý turnaj, takže jsem nadšený, že jsme to zvládli. Myslím si, že premiéra to byla povedená. Jsem rád, že jsem tady tu štaci zahájil vítězně.
Není to trochu zvláštní naskočit do prvního zápasu a hned je to finále turnaje?
Je to trochu zvláštní, ale pořád to beru jako přípravu a je jedno, jestli jsem chytal první nebo druhý zápas. Jsem hlavně rád, že jsme to zvládli, že se v naší hře objevily věci, na kterých pracujeme v tréninku a už se můžeme jenom zlepšovat.
Gólmani mají většinou rádi, když jsou v permanenci, vy si asi nemůžete stěžovat na nedostatek práce, že?
Ne, musím říct že první dvě třetiny jsem měl práce dost a třetí třetinu jsme odehráli výborně takticky, nepouštěli jsme Salcburk do moc příležitostí. Takže velký dík patří klukům za to, jak se toho zhostili a jak jsme odehráli třetí třetinu.
„Byli jsme nějakých osm hodin od Hradce, a přesto sem přijelo mnoho našich fanoušků. Tímto bych jim chtěl poděkovat.“
Jak se vám vůbec za spoluhráči poprvé chytalo?
Samozřejmě zápas je trochu něco jiného než trénink… Myslím, že pořád budeme trochu dolaďovat komunikaci, protože všichni tady nejsou úplně česky mluvící, takže to budeme muset sladit. Ale myslím si, že na první nebo druhý zápas sezony to bylo super, moc jsem si to za klukama užil. A hlavně, byli jsme nějakých osm hodin od Hradce, a i přesto sem přijelo mnoho našich fanoušků, takže tímto bych jim chtěl poděkovat, že vážili takovou cestu za námi a přijeli nás podpořit. Vítězství v turnaji je i jejich zásluha.
Kdy v zápase vám bylo nejhůř?
Nejhorší to bylo asi ve druhé třetině, kdy jsme byli pod mírným tlakem. Tam nás soupeř párkrát zamknul, ale odehráli jsme to tak, že se nedostali do úplně vyložených šancí. Pro kluky to bylo fyzicky náročné, protože jsme měli střídačku daleko, a nemohli si vystřídat.
Hned v prvním zápase za Hradec jste dokázal udržet čisté konto, co pro vás nula znamená?
Nebudu lhát, že to není příjemné, ale já to beru spíš z týmového pohledu. Jsem hlavně strašně rád, že jsme vyhráli. Kdybychom vyhráli 8:7 a bylo to z naší strany pohledné, tak bych byl stejně rád, jako když jsem vychytal nulu. Nebudu ale zastírat, každý gólman má rád, když si připíše nulu na své konto. Lhal bych, kdybych řekl, že mě to netěší (usměje se).
„Myslím, že mi něco z účtu zmizí. Pokusím se to uhrát na co nejmenší částku.“
Už vám kluci připomínali, že vás nula bude něco stát? Přece jenom to bude asi docela drahý zápas – zápisné a ještě k tomu čisté konto…
Myslím, že mi asi něco z účtu zmizí… Nějaké připomínky už byly, ale pokusím se to uhrát na co nejmenší částku (směje se).
Trenéři chtějí v přípravě vidět spoustu nových taktických věci, je to důležité i pro brankáře?
Je to pro nás stejné jako pro trenéry, protože přece jenom, souhra gólman s obráncem je strašně důležitá. Jsem hrozně rád, že už se tam objevuje od prvních zápasů. Sice je ještě na čem pracovat, ale myslím si, že základní kámen máme postavený a už na to můžeme jenom navázat.
S ohledem na nadcházející zápasy, je pro vás výhra na turnaji stěžejní? Odehráli jste dvě utkání proti kvalitním týmům a obě jste zvládli velmi dobře…
Je to pro nás určitě důležité, protože letos máme jenom čtyři přáteláky, potom už hned skočíme do ostrých zápasů v Lize mistrů. Je super, že už se v naší hře objevují systémové věci, protože času není moc. Vlastně už za čtrnáct dní nám začnou soutěžní zápasy, na které se těšíme.