Derby je naše! Junioři vyválčili výhru 2:1
Derby, které mělo úplně všechno. Tak přesně takové bylo k vidění v ČPP Aréně ve čtvrtek večer, kdy se hradečtí junioři utkali se svým odvěkým rivalem. Mountfield v první třetině dostal do vedení Adam Novotný, jenže ve druhé části Dynamo srovnalo. To však domácím nemuselo příliš vadit, jelikož ve vyhecované třetí části vystřelil Hradci výhru Matěj Beneš. Svěřenci Martina Vágnera tak svého soka na třetí pokus přeci jen porazili.
Úvod třetího letošního derby z počátku příliš hokejové krásy nenabídl. Na obou celcích byla znát obrovská vůle po vítězství, která ale svazovala hokejky obou týmů. Co však rozhodně svázané nebylo, bylo tělo Valdise Dommerse, které pořádalo zážitkové letecké dny pro hned čtveřici hostí, dva z nich si ptačí chvilku užili zároveň. „Je to démon. On je svou hrou specifický, ale týmu to ohromně pomůže,“ říká na adresu lotyšského spoluhráče Jaroslav Prášek. První větší šanci si připravilo Dynamo, kdy Kalužík hledal Bartoně, který měl před sebou poodkrytou branku, ale Mrázek mu otevření skóre sebral lapačkou.
Poté už se hra rozjela, i zásluhou hradecké přesilovky. „Už vloni mi kluci o derby říkali, jaké to je. Teď se na všechny z nich těším,“ hlásí odchovanec Havlíčkova Brodu. Nejprve Matěj Beneš napálil spojnici za Tuláčkem, následně už se ale Lvi radovali. Jaroslav Prášek se prodral až před gólmana, který puk neudržel a došlo na řadu dorážek, ta Adama Novotného zapadla za čáru. „Vůbec nevím, kdo to doklepl. Myslím si, že já, Novas zase říká, že on, ale hlavně, že to tam padlo,“ říká s úsměvem na rtech rychlé křídlo. Ve zbytku třetiny ještě ujíždělo samo na gólmana, Tuláček ale pardubické akcie udržel.
Do druhé třetiny nastoupili svěřenci Jakuba Vence úplně jiným způsobem a přebrali otěže utkání. Na Vojtěch Mrázka se valila jedna střela za druhou a třeba Burdově dorážce chybělo jen pár centimetrů. „Do druhé třetiny jsme šli s náskokem a mysleli si, že to asi půjde samo. Pardubice na nás ale vlétly a my jsme se s tím chvilku vypořádávali,“ hledá příčiny forvard s číslem 10. Nakonec z pramenícího tlaku vzešla početní výhoda Dynama a také vyrovnání. Tadeáš Kalužík šikovnou zadovkou zpoza branky překvapil všechny včetně Mrázka a Jan Helikar otevřel skóre pro svůj tým.
Po polovině základní hráči doby přeci jen domácí, podpoření kotlem o dvaceti příznivcích, Hradečtí zavřeli hosty v jejich obranném pásmu na dobré dvě minuty a rozjeli kolotoč, obrana nevěděla, kam dřív skočit. Několikrát pálil Novotný, ale skórem nepohnul, stejně jako v přesilovce na modré čáře aktivní Pinkas. „Fanouškům děkujeme za veškerou podporu, i když jsme hráli v Pardubicích, tak nás přijeli podpořit. Vážíme si toho,“ cení si příznivců.
Třetí třetina se hrála nahoru dolů a k vidění byly šance na obou stranách. V prvních minutách třetiny byly blíže gólu Pardubice, paradoxně z nenápadné situace napálil kotouč Rájek a puk se zastavil na pravé tyči. Po chybě Pinkase poté hořel led u domácího brankoviště, ale fantastický Vojtěch Mrázek odolal. Hrdina Mountfieldu měl tentokrát také velmi dobře postavené tyče, když mu rovněž Kalužík při brejku trefil břevno. Následně se začali osmělovat také Hradečtí a hned z toho byla vedoucí branka. Adam Novotný táhl puk podél mantinelu a nahrál Matěji Benešovi, který nadvakrát dostal touš za Tuláčka. „Rozhodovala jedna chyba, tu udělaly Pardubice a my jsme toho využili,“ pochvaluje si „Benyho“ spoluhráč z formace.
Závěr byl pak z říše vypjatých. Nejprve po skrumáží na brankovišti, kdy se už Dynamo dovolávalo gólu, bylo nařízeno trestné střílení, Fialu však Mrázek vychytal vyrážečkou. „Já jsem jen viděl, jak sudí rozpažil a nařídil nájezd, který potom Mráza perfektně chytil,“ chválí svého maskovaného muže. V závěrečných minutách se na domácí kasu valila obrovská síla a gólman skončil několikrát zavalen, puk už ale za čáru neprošel a mač skončil 2:1 pro Mountfield. Po závěrečném hvizdu se ještě strhla slovní přestřelka mezi oběma gólmany. „Bylo to strašně vyhecované a gólmani si spolu popovídali, ale to k tomu patří,“ uzavírá spokojený „Práša“.
Ohlasy k utkání
Řekl bych, že jsme viděli dobrý zápas, který byl vyrovnaný od začátku do konce se spoustou šancí na obou stranách. Klukům do kabiny patří velká gratulace a poděkování, protože vůle po vítězství byla z naší strany větší. I když měly Pardubice tlak, tak jsme závěr dokázali ubránit a dotáhnout do vítězného konce.
Do zápasu jsme vstoupili dobře, byli jsme více na puku a diktovali jsme jeho začátek. Ale nevytvořili jsme si tam něco více nebezpečného, vyjma jedné šance, ze které jsme nic moc nevymysleli. Soupeř nám odskočil, podařilo se nám srovnat na 1:1 a paradoxně tím gólem jsme vypadli ze hry. Soupeř zbytek druhé třetiny ovládl a v té třetí už to bylo nahoru-dolů. Duel se fakticky lámal za stavu, kdy jsme jeli třikrát dva na jednoho a nedali si nahrávku, respektive ani nevytěžili střelu do branky. Samozřejmě patří moje gratulace Hradci, my prohráli po sedmi zápasech a je to nějaká facka do kabiny. Vrátíme se na zem a začneme zase fárat.