Příběh dvojčat #1: Kevin a Kelly Klímové si podmaňují Hradec
V hradeckém týmu poprvé v historii hrají dvojčata! V letní pauze totiž Kevina Klímu doplnil jeho bratr Kelly. Jaké je pozadí příchodu šikovného praváka pod Bílou věž? A jaké je vyrůstat s otcem, jenž je hokejovou legendou? To vše a nejenom to vyzradila hradecká dvojka ve velkém rozhovoru. V prvním díle jim věnovanému speciálu se sourozenci představí sami, ve druhém o nich povypráví jejich trenér Vladimír Růžička a otec Petr Klíma.
Když Kevin Klíma podepisoval novou smlouvu s Mountfieldem HK, tak už možná tušil, že by se v týmu mohl opět setkat se svým bratrem a dvojčetem Kellym, jehož možný přesun pod Bílou věž proběhl hlavou nejednoho fanouška Mountfieldu. „Určitou roli jsem v Kellyho přestupu hrál, prodloužil jsem tu smlouvu a moc se mi tu líbilo,“ tvrdí hradecká čtyřiatřicítka.
„A když jsme se o tomhle místě bavili, tak jsem říkal, že je tu všechno dobré. Fajn město, dobří spoluhráči a kvalitní organizace, takže jsem Kellymu říkal, že by měl zvážit příchod sem,“ prozrazuje a pokračuje tím, že porovnává Hradec Králové s americkými městy. „Je to tady takové víc v klidu, můžeš všude dojít pěšky a nechat auto doma. Jsou tady krásné parky, sady a tak. Můžeš tam jít se psem, úplně v klidu. Všechno, co člověk potřebuje, se dá zařídit pěšky. V Americe je zase všechno daleko,“ míní.
Kevin, mimochodem o čtyři minuty starší z dvojčat, tedy Kellyho dokázal do svého působiště nalákat. A co jejich otec, slavný hokejista Petr Klíma? Jakou on měl roli v přesunu Kellyho do Mountfieldu? „Ani ne moc velkou, o přestupu jsem se více bavil spíše s Kevinem. On věděl více, protože tu hrál. Takže jsem měl informace o všem, o trenérech, městě,“ vysvětluje Kelly, kterého čeká první sezóna v české extralize a v Evropě vůbec.
„Někdy máš puk a neslyšíš ani svoje myšlenky, jak jsou fanoušci hlasití.“
Rychlonohý levák hradeckého týmu, který nastupuje se svítivě bílou hokejkou, tedy Kevin, tak mohl svému dvojčeti a bratrovi Kellymu nastínit, jaký herní rozdíl ho v evropském hokeji čeká. Přece jenom je tu už o dvě sezóny déle. „Hraje se tu spíše takový taktičtější hokej, ale i tady se hodně bruslí. A i nahrává. Hraje se tady více techničtěji než tam,“ porovnává Kevin.
Nalákat do Hradce mohli Kellyho Klímu také fanoušci. O těch už se totiž ví i daleko za českými hranicemi, naposledy na ně pěli chválu příznivci i hráči Frölundy. A i o fandech se Kelly od Kevina dozvěděl. „Taky jsem mu říkal, že když hrajeme doma a není tedy koronavirus, tak je plný staďák. Někdy máš puk a neslyšíš ani svoje myšlenky, jak jsou fanoušci hlasití,“ glosuje Kevin, který zároveň porovnává fanoušky v Čechách a v zámoří. „Tady fanoušci fandí celé zápasy, v Americe, mi přijde, že diváci někdy ani nějak moc nesledují hru a nefandí. Tady fandí všichni celý zápas.“
Jaká byla dvojčata jako děti? „Hodně jsme se sázeli, třeba o to, kdo uklidí nádobí a tak,“ smějí se. A když se nedohodli, tak došlo i na nějaké to kočkování. „Jo, to víte, že jsme se občas prali. A kdo vyhrával? To bylo jak kdy,“ vypráví Kelly, novic v hradeckém kádru. Ale když něco, tatínek si své kluky dokázal srovnat. „Byl přísný a hodně striktní, když jsme byli malí. Museli jsme poslouchat a dělat, co bylo naplánováno. Nejdůležitější věc každý den bylo pracovat na sto procent,“ vrací se zase k hokejovému tématu Kevin Klíma.
Dvojčata Kelly s Kevinem pokračují v rodinné tradici, chomutovskou legendou byl jejich dědeček Josef Klíma, tatínek si zase zahrál i NHL. „Hokej byl vlastně hned číslo jedna. Hráli jsme jen tak ze srandy basket, ale ne za žádné týmy,“ vysvětluje Kevin. Mimochodem i v Hradci můžete třiadvacetileté hokejisty potkat, jak hází na koš. A jak je odlišíte? Kelly má tetování na pravé ruce, Kevin na levé. Pokračování se však minimálně prozatím nechystá. „Zatím máme pauzu. Symboliku to má. Ale já to neříkám, nechávám si to pro sebe,“ prozrazuje Kevin. A proč má každý tetování na jiné ruce? Náhoda. „Já mám silnější pravou ruku, tak jsem si to dal na pravou,“ vysvětluje Kelly.
Petr Klíma, který už se před několika lety z Ameriky vrátil zpět do Čech, kde vlastní a trénuje prvoligovou Kadaň, se i přes málo času, který má, snaží sledovat výkony svých synů. „Pořád se chodí dívat na zápasy a pořád nám dává nějaké tipy a rady. Další den po zápase si třeba napíšeme a tak. Je důležitý, pořád se snaží zlepšit naši hru. Ale hlavně je to náš táta,“ shodují se mladí útočníci. „Táta nám vždycky říkal, že až dáme dohromady tři sta gólů v NHL, tak už ho nemusíme poslouchat,“ smějí se shodně stejně vysocí sourozenci, které ve hře prezentuje hlavně jedno slovo. Rychlost.
Čím se ale sourozenci herně liší? „Hlavní je, že já hraju na křídle a brácha je centr. To je během hry hodně odlišné. Kevin rád nabere rychlost a projíždí středem, já zase naberu rychlost po mantinelu, dostanu puk a zase přihraju,“ porovnává Kelly. A čím se liší dvojčata v civilu? „Jsme stejní. Opravdu si myslím, že ve většině věcí stejní. Není mezi námi moc rozdílů,“ myslí si Kelly, kterého doplňuje také Kevin. „Řekl bych, že jsme oba to samé,“ shodují se dvojčata, která se opět setkávají v jednom dresu.
Když Kevin odešel z Ameriky do Evropy, bylo to úplně poprvé, co se kariéry dvojčat rozdělily. „Myslím, že jsme to zvládli úplně v pohodě,“ tvrdí Kelly. I přes časový posun zůstávali v kontaktu. „Každý den ne, ale často jsme si psali,“ prozrazuje Kevin. Kelly v Americe zůstával o něco déle a snil o NHL. Avšak šance v elitní soutěži nepřišla. Rozhodně však českou extraligu nebere jako krok zpět. „Myslím si, že NHL je cíl každého. To, že jdeš do extraligy nebo do Evropy neznamená, že nechceš zpátky do NHL,“ shodují se oba.
„Myslím si, že je to tu s AHL takové podobné. Abys mohl hrát NHL, tak musíš být dobrý a myslím si, že je jedno, kde hraješ,“ tvrdí Kevin. „A jestli jsi dobrý a máš na to, tak oni to vidí a nevadí, kde hraješ. A to třeba Chajda ukázal,“ pokračuje s tím, že přesun spoluhráče Matěje Chalupy do Chicaga může být velkou motivací v cestě do NHL.
A jaké kluby NHL sourozenci nejvíce sledují? „Mám rád asi tři kluby. Edmonton, kvůli McDavidovi, na kterého mě baví se dívat. Stejně tak se rád koukám na Barzala z New York Islanders. Toronto také celkem sleduju,“ povídá Kevin, na kterého navazuje také Kelly. „Toronto má dobrý tým, na který se také rád dívám. A taky na Colorado, MacKinnon s Rantanenem tam hrají fakt hodně dobře. A když jsem byl malý, tak jsem měl hodně rád Ovečkina, to byl můj nejoblíbenější hráč.“
Oba kluci bojovali o NHL, zahráli si na první i druhé farmě Arizony. Jaký byl rozdíl mezi AHL a ECHL, což jsou nižší zámořské soutěže, kam týmy z NHL posílají své hráče? „On tam byl déle. To bude vědět víc,“ hází Kevin otázku na svého sourozence. „V East Coast jsou pouze tři útočné formace, takže tam dostáváš mnohem větší icetime než v AHL. Ale když jsi v AHL, tak jsi o krok blíže k NHL, takže je to mnohem více srovnatelné. Takže je jasné, že jsi blíže ke snu než z ECHL. Z East Coast se snaží hráči dostat do AHL, aby pak mohli bojovat o NHL. V AHL se každý soustředí na sebe a snaží se posunout svoji hru. A jsi tam opravdu jeden krok od NHL, do které každý chce.“
NHL si ale zahrál jejich táta Petr, který se hodně proslavil tím, že vstřelil rozhodující branku v nejdelším finále o Stanleyův pohár. Podobně dlouhé utkání si zahráli i jeho synové. „V St. John´s, juniorské lize CHL, jsme hráli tuším asi třetí nebo čtvrté prodloužení,“ přemýšlí nahlas Kelly, kterého ale Kevin rychle opravuje. „Třetí? To bylo spíše pouze druhé. To bylo, když nám bylo asi osmnáct. Nejhorší je během toho ten hlad, protože když přijdeš ve tři, zápas máš v sedm. A pak hraješ jakoby dva zápasy. A během přestávky jsme nevečeřeli,“ vysvětluje úskalí nekonečných prodloužení.
„Tady je to pořád ještě pod kontrolou oproti Americe, kde je to hodně o politice.“
Další věc, kvůli které je tatínek Petr známý ve světě, je jeho emigrace v roce 1985. „Jednou nám ten příběh vyprávěl. Říkal, že nějak skákal do kufru. Byl někde v restauraci a řekl, že jde na záchod. Přijeli z Red Wings a on právě skočil do kufru. Ale úplně přesně si to nepamatuju, jak to bylo. Ale bylo to divoké,“ prozrazují synové slavného otce. A konali by v kůži Petra Klímy stejně? „Nedokážu si to představit, vůbec nevím. To se asi nedá takhle říct, v té situaci jsme nikdy nebyli. Opravdu nevím,“ pokračuje Kevin, kterému přikývává jeho brácha Kelly.
A nemůže chybět ani současné téma. Koronavirus. „Myslím, že tady je to pořád ještě pod kontrolou oproti Americe, kde je to hodně o politice. Když Trump řekne, ať si všichni vezmou roušku, tak někdo, kdo Trumpa nemá rád, si roušku prostě nevezme. A ti, kdo ho mají rádi, tak ho ve všem podporují. Je to katastrofa,“ popisuje Kelly. „Tady to podle mě je tak, že všichni hrají za jeden tým. Všichni mají jeden stejný cíl – bezpečnost. A dostat život zpátky do normálu.“ Kellyho však doplňuje Kevin. „Ale když by se situaci zhoršila, tak je rozhodně důležitější, aby lidi byli zdraví, než aby třeba chodili za každou cenu na hokej.“
Dvojčata tak zatím v nové extraligové sezoně mohou zazářit a třeba zaujmout skauty NHL. Jako táta.
Zdroje fotografií v článku: Soukromý archiv rodiny Petra Klímy, Moncton Wildcats