Bod z Vítkovic je málo, říká Rudolf Červený. Chce začít více střílet

Rudolfe, zápas jste měli v podstatě celou dobu pod kontrolou, soupeře jste jako obvykle přestříleli, není bod z Vítkovic málo?
Je to málo. Hokej se hraje na góly a my potřebujeme hlavně zvýšit důraz v předbrankovém prostoru a dávat góly po dorážkách. To se nám zatím moc nedaří.

Často míváte silné začátky, ale tentokrát byla z vaší strany nejlepší třetí třetina, kdy jste na soupeře vletěli hned z kabiny. Tam to asi chtělo rozhodnout, že?
Chtěli jsme dobře vstoupit do každé třetiny, ale v té třetí jsme věřili, že to převrátíme na naši stranu a dáme o ten gól navíc. Bohužel se nám to nepodařilo, ač jsme tam měli velké šance. Ale přišlo mi, že náš výkon byl celkem dobrý, teď je potřeba na naše nasazení navázat v dalších zápasech a mělo by to být dobré.

Na druhou stranu dostat venku dva rychlé góly, to asi není úplně ideální start.
Je pravda, že nám to moc nepřidalo. Takové zápasy jsou, my jsme se s tím dobře vypořádali a vrátili jsme se do zápasu. Všichni makali na sto procent.

Ukazuje to na dobrou morální sílu týmu? Takový začátek by leckoho položil.
Rozhodně. Kolektiv je tady suprový, jsou tu hráči, kteří chtějí vyhrávat. Proti Vítkovicím se to ukázalo alespoň v tom, že jsme se do zápasu vrátili a měli jsme ho ve svých rukou.

Na obou stranách padlo minimum trestů, na to se už asi každý tým speciálně zaměřuje, souhlasíte?
Určitě. Měli jsme jen jednu přesilovku 5 na 4 a pak jednu až na konci. Tam už byl ale hodně špatný led a my se báli si dát nahrávku na střelu z první, tak abychom soupeře rozhýbali. Navíc tam pak přišlo naše vyloučení, takže ta přesilovka ani nebyla moc dlouhá.

Dá se to brát pozitivně v tom, že si alespoň jednotlivé formace zahrály častěji pospolu a mohly se sehrát?
Je to lepší hlavně pro hráče ze třetí a čtvrté lajny, kteří nehrají přesilovky a oslabení. Jsou pak celý zápas v tempu a můžou ukázat svoje přednosti.

Zápasy následují v rychlém sledu, je to pro vás jako pro hráče lepší, že nemusíte čekat celý týden na soutěžní utkání?
Já to mám rozhodně raději, nejradši bych hrál třikrát v týdnu pořád. Když se v úterý nehraje, stejně tam máme dvoufázový trénink nebo něco podobného, takže jsme stejně v akci. A pak už je to jedno, jestli hrajeme nebo trénujeme.

Jak kabina přijala příchod nového trenéra?
My jsme to brali tak, že pan Růžička přišel, aby se naše výsledky ještě zlepšily. Je to uznávaný trenér, vyhrál všechno možné a jeho zkušenosti se nám budou určitě hodit. Jeho rady a zkušenosti, které k nám přinese, by měly pomoct každému hráči a také celému kolektivu k těm nejlepším výsledkům.

Stihl už vám předat nějaké pokyny před svým prvním zápasem a při prvním tréninku?
Na trénincích se ještě seznamoval s týmem a s jednotlivými hráči, ale při zápase už normálně trénoval tak, jak je jeho zvykem. Ale myslím, že časem se do toho dostane ještě víc.

Jak se po svém návratu do Hradce cítíte po osobní stránce?
Samozřejmě jsem čekal, že se mi bude dařit o něco víc, není to úplně ideální. V prvních šesti zápasech jsem měl tolik šancí, že jsem mohl vést bodování. Hlavní je ale to, jak hraje tým. Pohybujeme se pořád v horních patrech, všichni jsou na dohled a vše je o jednom zápasu. Věřím, že brzo budeme atakovat první čtyři příčky a pevně se na nich usadíme. Jde taky o to se sehrát, lajny se hodně mění. Všechno má svůj čas, většinou nikdy nic nefunguje hned.

Mají svůj čas také vaše góly? V sezóně před vaším odchodem jste jich nasázel 24, letos zatím spíše sbíráte asistence.
Je to pravda. V zápase jsem teď byl třeba sám před bránou, mohl jsem vystřelit, ale viděl jsem Rosu (Mislava Rosandiče), jak jede do prázdné brány. Nahrál jsem, bohužel to tam nějak skočilo a neskončilo to gólem. Budu muset být větší sobec, začít daleko víc střílet a nekoukat na nahrávky.