Čtveřice hráčů Mountfieldu se zúčastnila besedy na ZŠ Pouchov
Pravidelně se hradecký klub a hráči A-týmu účastní zajímavých akcí pro veřejnost, návštěv dětských domovů nebo základních škol. Jednu takovou si pro žáky Základní školy Pouchov připravili hradečtí hokejisté ve středu, kdy se zúčastnili besedy s dětmi z tamní školy. Zvídávím otázkám čelila čtveřice hráčů ve složení Martin Pláněk, Mislav Rosandič, Jiří Šimánek a René Vydarený.
Besedy spojené s autogramiádou hráčů se zúčastnily tři stálice hradeckého kádru, které doplnila letní posila z bratislavského Slovanu Mislav Rosandič. A jak si besedu užili samotní aktéři? To prozradil zkušený matador René Vydarený. „Musím vyzdvihnout, jak dobře škola tuto besedu zorganizovala. Potěšilo mě, jak byly děti aktivní, padlo dost otázek. Myslím si, že to bylo přínosné pro obě strany,“ sděluje své dojmy slovenský obránce.
Otázek během dvouhodinové návštěvy padlo opravdu hodně. Hradečtí hokejisté ochotně odpovídali na všechny otázky zvědavých žáčků. „Tyhle akce vždycky probíhají zhruba podobně. Jsou to děti, takže mají hodně podobné otázky typu jaké další sporty nás baví, čím bychom byli, kdybychom nehráli hokej. Ti starší už mají trošku větší přehled a více se o to zajímají,“ přemítá hráč s třiadvacítkou na dresu.
Po besedě následovala autogramiáda hráčů, kteří měli připravené kartičky, jenž ochotně podepsali všem zájemcům. Kromě tradičních podpisů na kartičky však bylo k vidění i několik dalších zajímavých předmětů. „Je sranda, jak děti vždycky vytáhnou z tašky různé neobvyklé věci, které chtějí podepsat. Hodně si nechávají dát podpisy na ruce, co jsem si všiml, tak asi poslední dva roky i na telefony. Na téhle akci byla nějaká láhev, kniha, hokejové předměty, ale třeba i lapačka,“ s úsměvem vyjmenovaná strážce hradeckých obranných řad.
René Vydarený patří mezi hráče, kteří se ochotně účastní podobných akcí pro veřejnost. Jakožto otec uznává, že od dob, kdy mu přibyla role rodiče, bere tyto besedy malinko jinak. „Myslím si, že člověk s příchodem dětí bere spoustu věcí jinak. Trošku má jiné hodnoty, snaží se být správným rodičem. Alespoň tedy většina z nás. Z toho pak samozřejmě plyne, že i takovéhle akce vnímá trochu jinak,“ doplňuje závěrem.
