Děláme strašné chyby, kaje se Lukáš Cingel

Lukáši, v poslední době jste hradeckým hokejovým fandům mnoho radosti neudělali. Byla motivace na zápas s Litvínovem o to větší?
Samozřejmě, stále věříme, že se to otočí, ale je to jen o nás. Děláme strašné chyby. Konečně jsme po třech, čtyřech zápasech měli dobrý začátek, vedli jsme a nemuseli dotahovat. A pak jsme si to takhle nechali sebrat, vlastními chybami. Nemyslím, že bychom odehráli špatný zápas, ale byly tam dvouminutové pasáže, kdy jsme úplně přestali hrát a oni se dostávali do šancí.

Tři předchozí duely jste odehráli na kluzištích soupeře, vyhlíželi jste už návrat pod Bílou věž?
Jasně, těšili jsme se. Chtěli jsme to s Litvínovem zlomit a ukázat fanouškům, že dokážeme vyhrát.

Jak už jste řekl, začátek byl dobrý. Byl to plán? Vlítnout na Vervu a ukázat jí, kdo je tu doma?
Ano, hlavně po těch utkáních, kde jsme měli výpadky, na starty zápasů jsme nebyli vůbec připravení. Tentokrát to bylo jinak. A… (dlouze se odmlčí a smutně vydechne) bohužel no, po našich chybách jsme to ztratili.

Vy sám jste otevřel skóre duelu, jak se celá situace seběhla?
Řekli jsme si, jak chceme do jednotlivých třetin vstupovat. Myslím, že Miška (Patrik Miškář) tam dobře vletěl, hodil jsem mu to na manťák, on mi to suprově vrátil a já už se snažil jen vystřelit z první a hlavně to tlačit nahoru.

V druhém dějství se zdálo, že máte duel pod kontrolou, když dvacet vteřin před sirénou soupeř udeřil. Byl to první varovný signál?
Určitě jsme se z toho nechtěli podělat. Naopak, do třetí třetiny jsme opět vstoupili dobře, dali gól. No a pak...pak zase, drobný faul, nebo nevím, smůla, něco se tam zase stalo a… Mazimu (brankáři Marku Mazancovi) jsme vůbec nepomohli, ty branky mu nemůžeme vyčítat, buďto nic neviděl, nebo byli sami před bránou. To se nám nesmí stávat.

Sám jste byl na ledě hodně vidět. Například jste mstil spoluhráče Čápa, když ho Ščotka před bránou nesmyslně strhl za hlavu k ledu...
To bylo jen takové lehké strkání před bránou, nic osobního (pousměje se). Samozřejmě jsou v utkání velké emoce, nebylo tam potom ani žádné další velké dohrání, takže to bylo jen takové malé, chvilkové.

Ve druhé třetině jste parádně nabíjel v nepřehledné situaci Šaldovi, který bohužel promáchl. Věděl jste hned, co budete dělat?
Chvilku jsem počkal, bylo to po střele, která se po mantinelu vracela ke mně. Já to zachytil na modré, zpracoval a zjistil, že po mně nikdo nejde. Prostor pro přihrávku na něj se mi pak otevřel, ale myslím, že to měl poměrně složité, jelikož puk viděl až na poslední chvíli a moje přihrávka byla dost prudká.

Šanci na další branku jste měl na konci prodloužení, chtěl jste střílet mezi betony, které měl Janus sevřené včas?
Ne, chtěl jsem to zvednout nahoru, ale Jaro tam skvěle vyjel, stál dva metry před bránou. Já to pak trefil doprostřed, myslím, že by to šlo víc nahoru, kdyby nebyl tak vyjetý. Ale každopádně to byl od něj super zákrok.

Co se stalo u vašeho nájezdu, puk ideálně nepřilnul na čepel?
Ne, prostě jsem netrefil bránu. Byl jsem už moc blízko, měl jsem to udělat dřív, chtěl jsem to tlačit pod vyrážečku, ale bohužel se to nepovedlo.

Vyhlížíte už v tabulce soupeře pro případné vyřazovací boje?
To asi ještě ne, tabulka je nabitá, každý zápas a gól bude rozhodovat. My se teď snažíme nějakým způsobem upravit naši hru, abychom dokázali odehrát dobrých šedesát minut za zápas. Musíme si udělat jasno v tom, že takhle chceme hrát a pak se musíme připravit na play off. Čas se krátí a my si musíme dát do hlav, že na prvním místě je koncentrace na celé utkání.

Jsou tam nějaké další hlavní atributy, které je potřeba výrazně zlepšit?
Je to hlavně o tom, že musíme hrát to, co si domluvíme. Když někdo začne vymýšlet něco jiného než to, co si řekneme, tak ti další hráči najednou neví, co mají dělat. Z toho pak vznikají chyby a fauly, taky šance soupeře. Play off pak bude o těchto maličkostech, kde stačí, že si někdo něco sám zkouší a další čtyři neví, co se děje. Musíme se naučit hrát hokej zodpovědně, přesně tak, jak si řekneme.

Co říkáte na reakci fanoušků po konci třetí třetiny? Takový pískot jsme v ČPP Aréně dlouho neslyšeli...
Samozřejmě to není příjemné. Jistěže chceme vyhrát, rozhodně si nemyslím, že bychom to dělali naschvál, odevzdávali soupeřům body, ale prostě nám to nejde a musíme se o to ještě porvat. Sezóna vůbec není ztracená, nesmíme se vzdát a naopak musíme dál bojovat. Horší by bylo, kdybychom na sebe začali řvát a dělali z toho nějakou paniku. Musíme stále věřit a makat. Co si povíme v šatně, musíme dodržet. Ty zápasy ztrácíme kvůli našim výpadkům.