Derby? Když jsem hrál první, čuměl jsem, směje se Filip Pavlík

Na závěr základní části vás čekalo třaskavé derby, navíc se hrálo o přímý postup do play-off. Co se vám před duelem honilo hlavou?
Měli jsme to ve svých rukou a jak jsme se k tomu postavili, podařilo se nám to. Chtěli jsme samozřejmě vyhrát a nenechat nic náhodě, to ani nejde. Šli jsme do toho, navíc se hrálo derby a o to větší tam byl náboj a zápal do hry. I pro diváka to musel být fajn zápas.

Vy osobně jste pod Bílou věží už šestým rokem, jak vlastně derby prožíváte?
Pardubice jsou velmi kvalitním soupeřem, dominanci potvrzovaly celou sezonu a vyhrály základní část. Je to kvalitní soupeř a na derby se navíc vždycky hrozně těšíme. Když jsem ho hrál poprvé, čuměl jsem (usmívá se). Všude jsou nějaká derby, nějaká rivalita klubů, ale tady to platí obzvlášť. O derby se tady mluví dlouho před i po. Je to specifický zápas pro nás jako pro kabinu, stejně tak i pro fanoušky v hledišti.

Tenhle byl navíc o to specifičtější, že si v něm celá hala připomínala desátou sezonu Mountfieldu HK v extralize. K tomu patřily třeba i „retro“ dresy z prvního ročníku, jak se vám líbily?
Moc nás tu není, co ty dresy zažili, ale samozřejmě jsou hezké. Mají svého ducha, protože se v nich hrála první sezona, a myslím, že památka byla uctěna hezky. Navíc jsme to završili výhrou v derby.

Na zápas dorazili do Hradce i někteří jeho bývalí hráči, kteří zmiňovanou první sezo nu pamatují, mezi nimi i Jiří Šimánek a René Vydarený. S těmi jste se v barvách hradeckého klubu stihl potkat i vy, jak na ně vzpomínáte?
Teď jsem se s nimi ještě neviděl, nebyl na to bohužel prostor, ale rok jsem s nimi strávil v kabině, oba jsou to super kluci. Šimi byl pořád srandista a usměvavý, Renda byl prostě Renda (usmívá se) – defenzivní obránce, který uměl přitvrdit muziku. V paměti je mám oba dva.

Zpátky ale k samotnému duelu. Začátek byl možná trochu nervóznější, pak jste Hradci vnesl trochu klidu na hokejky úvodním gólem utkání. Co bylo pro udržení náskoku klíčové?
Nastoupili v dobrém tempu, vlítli na nás a začátek byl trochu opatrnější. Pak jsme ale hráli naši hru, a to se nám dařilo. Po kontaktním gólu bylo důležité neodstupovat od plánu, který jsme máme, co hrajeme a za čím si jdeme. Prostě hrát pořád stejný styl.

V závěrečných minutách jste klání ještě trochu zdramatizovali, po vyloučení jste bránili dvoubrankový náskok ve čtyřech proti šesti…
To k tomu patří, prostě se udělal faul. I když je to šest na čtyři nebo šest na tři, takový je hokej. Chyby se dělají, a i proto padají góly.

Tříbodová výhra 3:1 přinesla mimo jiného také čtvrté místo a přímý postup do čtvrtfinále. Přemýšleli jste už v kabině, kdo by vám mohl v play-off připadnout?
Tabulka se teď zkompletovala a uvidíme, kdo z toho kde vyplave. V předkole má každý stejnou šanci uspět, dvojice pro čtvrtfinále nejsou vůbec dané. Uvidíme, kdo nás vyjde. Máme teď chvíli volno, což je určitě plus, protože ti, kdo mají nějaké bolístky, mají čas na doléčení. Můžeme se pak vrátit v ještě silnější sestavě.