Extraliga? Už se těšíme, hlásí probuzený střelec Lukáš Květoň
Když naposledy poslal kotouč do soupeřovy svatyně, šlo o vítězný gól na ledě Plzně. Jakmile se do střelecké listiny zapsal znovu, opět po šedesáti minutách platilo skóre 5:2 ve prospěch hradeckého Mountfieldu! Lukáš Květoň byl v neděli dokonce u čtyř branek svého týmu, s útočným projevem mužstva ovšem stále spokojen není. „Musíme se víc tlačit do brány,“ nabádá jednatřicetiletý forvard před dvojzápasem proti rakouskému Salcburku.
Po čtyřech zápasech jste v Hamburku konečně zvítězili. Pomohlo vám to hlavně po psychické stránce?
Určitě. Sice to jsou pořád jen přípravné zápasy, ale výhra vždycky potěší a už bylo na čase nějaký výsledek udělat.
V čem byl rozdíl mezi dvěma zápasy na německé půdě? Ve vaší efektivitě?
Asi ano. Ani první zápas v Berlíně nebyl špatný, ale neměli jsme až tolik vyložených šancí. Zato v Hamburku nám to tam docela napadalo. Pořád to ale není takové, jaké by mělo, musíme se víc tlačit do brány, aby gólman neviděl.
Oba soupeři vás více než dvojnásobně přestříleli. Měl tedy i Hamburk o tolik větší tlak než vy?
To si nemyslím. Měl nějaké střely, ale spousta jich byla z dálky. Do tlaku jsme ho pustili, když jsme vedli a trochu polevili, jinak to byl zápas nahoru dolů. Vždycky také záleží, jak vám zachytá gólman, a nám Kanty (Pavel Kantor) zachytal supr. Když máte za zády brankáře, který vás drží, na výsledku se to pokaždé odrazí.
Sedm minut před koncem jste vedli 4:0 a vypadalo to, že si jdete pro jasnou výhru. Pak ale soupeř dvěma góly za minutu ještě zápas zdramatizoval...
Tohle by se v koncích zápasů určitě stávat nemělo. Nesmíme soupeře pustit do kontaktu, musíme si spíš hlídat obrannou hru, když už vedeme takovým rozdílem.
Můžete hradeckým příznivcům vylíčit, jaká panovala na německých stadionech atmosféra?
Vždycky je to tam super, fanoušci si hokej užívají. Když přijdete na zimák dvě hodiny před utkáním, oni už jsou nastoupení a těší se na zápas. Je to úplně něco jiného než v Čechách, možná bych to přirovnal k Brnu. Fanoušci to tam opravdu žerou.
V Hamburku jste dva góly připravil a dva sám vstřelil. Je to znamení, že si ve formaci s Michalem Tvrdíkem a Jakubem Langhammerem sedáte?
Určitě. S Tvrďou jsem dřív nehrál, s Lanýžem ano. Ale vždycky se může stát cokoli a lajna se může roztrhnout. Zatím si rozumíme, tak uvidíme, jak nám to bude šlapat dál.
V přípravě vám zbývají ještě dvě utkání. Budete v nich už pilovat konkrétní herní prvky na extraligu?
Už to k soutěži směřujeme. Nic speciálního cvičit nebudeme, ale budeme chtít hrát hokej, který bychom rádi předváděli i potom. Půjdeme to těch zápasů normálně a určitě budeme chtít vyhrát. Ale až to třináctého začne, bude to úplně něco jiného.
Co vůbec víte o rakouském Salcburku, s nímž se oproti ostatním soupeřům v European Trophy střetnete dvakrát?
Hráli jsme proti němu loni a je to pro nás známý soupeř. Zatím jsme se na něj ale nějak konkrétně nepřipravovali.
Nová sezóna v novém městě se už mílovými kroky blíží. Jaký pocit ve vás převažuje? Nervozita, natěšenost?
Je to takové očekávání, co bude a jak se soutěž rozeběhne. Musíme do ní vstoupit hodně dobře, abychom potěšili publikum a přilákali na stadion další lidi. Dobře si uvědomujeme, že na našich výsledcích hodně záleží. Teď už cítíme, že to brzy vypukne, a rozhodně se těšíme!