Jaroslav Kudrna rozhodl šlágr kola: 500 bodů? Hlavně že jsme vyhráli!
V neděli večer to byla na hradeckém zimním stadionu skvělá podívaná. Souboj první Sparty s druhým Hradcem nabídl více než pěti tisícům divákům utkání hodno finále play-off. Mountfield v zápase dvakrát prohrával, ale vždy se dokázal oklepat a v přesilovkách srovnal stav zápasu. U první branky asistoval Jaroslav Kudrna, který si tak připsal 500. bod v české nejvyšší soutěži, v nájezdech pak dokonce jako jediný úspěšný střelec pečetil výhru Hradce Králové!
Jardo, zaznamenal jste svýj pětistý bod v extralize, pak jste navíc rozhodl zápas. Super mač, ne?
Vzhledem k výsledku ano! Jsme rádi, že máme bod navíc. Ale ta hra... V první třetině jsme lítali jako hadr na koštěti, trošku nás přebrušovali. Naštěstí jsme se ve druhé třetině nějakými přesilovkami dostali do hry, oni tam udělali asi tři vyhození. Gól na 1:1 nás trošku srovnal a pak si myslím, že už to bylo vyrovnané. Chvílemi jsme měli navrch, ale byl to vyrovnaný zápas, v penaltách jsme byli šťastnější.
Spartu jste na konci druhé třetiny a ve třetí dokázali přehrát. To se v sezóně zatím málokomu povedlo...
Určitě. První třetina vypadala z naší strany dost hrozivě, oni lítali, jak kdyby byli na motorek. Měli jsme velké problémy, ale ve druhé třetině nám pomohla jejich oslabení. Tím jsme se dostali do hry a sebevědomí pak šlo nahoru. Dovolovali jsme si tam věci, už jsme měli lehčí nohy a začalo to jezdit.
Před nájezdy to vypadalo, že vám Jiří Kučera gestikuluje, co máte udělat, a nejradši by šel na nájezd sám...
Ne, to ne. Já bych ho tam nepustil (směje se). Viděl jsem ho v tom pětaosmdesátým na nájezdech a to bych asi nedovolil (pokračuje ve smíchu).
Ale něco vám tam říkal, ne?
Ne, on mi do toho nemluvil. Jen jsme se tak nějak bavili. Už jsem chtěl naznačit ramenem, čekal jsem do poslední chvíle, ale on hodně zajel, a otevřelo se to mezi nohama, tak jsem to tam dal.
Věřil jste si na nájezd?
Trenér mi věřil, a to je důležitý (usmívá se).
Pětistý bod – je to nějaký milník, který člověku dojde?
Já nevím, jestli je to spočítané dobře (opět se směje). V Liberci to bylo jinak a pak i tady jinak, takže nevím (zamyslí se). Nebral jsem to, spíš jsem chtěl, abychom vyhráli. Kluci mi samozřejmě připomínali, že Šimi (Jiří Šimánek) dá dvacátý gól a já tady asi 385. bod, že to tady vyhlašují, takže z toho trošku mají srandu v kabině (zase se směje). Samozřejmě jsem za to rád, pro mě je ale důležitější, že jsme vyhráli a že tým zase šlape.
Po zranění jste se až neskutečně zvedli a válíte jako dříve, asi budete spokojeni.
Přispějeme nějakým bodem, chodíme na přesilovky a od toho tam jsme. Jsme dostatečně zkušení na to, abychom tam ty góly dávali. Ale máme určitě na čem pracovat, fyzička je zatím znát, Šimi je zase po zápase "dobitej". Teď se do pauzy musíme dát fyzicky do kupy, abychom pak byli připraveni.
Jak moc chyběl Spartě Petr Ton, který musel odstoupit pro zranění?
To se asi musíte zeptat jich. Určitě má ale super sezónu, hraje skvěle, tak mohl chybět. Ale jsou tam skvělí hráči všichni, což ukázali první třetinu, jak jsme s nimi měli problémy. Asi ale chyběl.
Co říkáte na výkon Ondry Kacetla?
Káca poslední dva zápasy chytal úplně fantasticky a jsem rád, že zastoupil Kantyho a že tým podržel.