Loučení řízného obránce. Slza ukápla, přiznává Bohumil Jank
Sedm let strávil Bohumil Jank pod Bílou věží. Na ledě urputně bránil, nevypustil jediný souboj a srdnatě bojoval za hradecký klub. Dařilo se mu také v soukromém životě, se svojí ženou založil v Hradci Králové rodinu. Teď už ale stálici v hradecké defenzivě čeká další životní kapitola, když se podruhé v kariéře rozhodl opustit hradeckou metropoli. „V Hradci jsem strávil půlku kariéry, bylo to při loučení hodně emotivní,“ popisuje svůj konec důrazný obránce.
Vstup do letošní sezony neměl Bobby Jank vůbec lehký. V loňské semifinálové sérii s Vítkovicemi si totiž přivodil zranění kolene a po finálové bitvě s Třincem musel na operaci. „Z mého pohledu nebyla sezona vůbec jednoduchá, jelikož jsem se vracel z nejhoršího zranění, které jsem v kariéře měl. Musím strašně poděkovat klukům, kteří se mnou pracovali a odvedli fantastickou práci. Ať už to byli fyzioterapeuti Kuba Dudek a Radovan Sakaláš, nebo lékař Honza Vícha, který mi koleno operoval,“ děkuje rodák z Písku realizačnímu týmu.
Do startu sezony se však tvrdý zadák stihl naplno zotavit a naskočil s týmem již od prvního kola. „V posilovně na progres navázal kondiční trenér Míša Tvrdík a na ledě zase trenéři,“ je vděčný mnohonásobný mládežnický reprezentant. A jak by hráč s číslem 72 zhodnotil sezonu? „Bylo velmi těžké se dostat zpátky na led, ale sezona potom nebyla úplně špatná. Chyběla tomu tečka v play off, což je pro mě hodně hořké a dost mě to mrzí,“ svěřuje se borec se 45 starty v letošní sezoně.
V té době už Bobby věděl, že pod Bílou věží nebude pokračovat. Při loučení s týmem tak šly veškeré emoce na povrch. „Slzy jsem měl po konci sezony na krajíčku. Padlo to na mě až v šatně, když jsme se s kluky loučili. Bylo to hodně emotivní a nějaká slza u toho ukápla,“ přiznává bek s 91 kanadskými body v extralize. Na návrat na hradecký led se už ale odchovanec Českých Budějovic těší. „Zápasy s Hradcem pro mě budou speciální a zároveň velmi těžké. V Hradci jsem odehrál půlku kariéry, ale na zápasy se těším, protože fanoušci a atmosféra v Hradci je vždycky fantastická,“ říká rekordman v počtu zblokovaných střel v extraligovém zápase.
Druhé působení v hradeckém dresu zanechalo na autora 36 extraligových branek spoustu vzpomínek. Jaká byla ta nejvýraznější? „Nejvíce jsem si užil loňskou sezonu a naši účast ve finále. Před play off jsme se hrozně rozjeli, vyhráli deset zápasů po sobě za tři body a stanovili nový klubový rekord. Potom jsme došli až do finále a jízda to byla neskutečná. Atmosféra byla neuvěřitelná a strhlo to celé město. Myslím si, že na to budu vzpomínat i po kariéře. Jsem rád, že nějaký úspěch přišel zrovna během mého působení,“ sděluje zadák se 17 starty v národním týmu.
Prostoru na vzpomínání bude mít poctivý bek během delšího volna spoustu. Po náročné sezoně se už ale nemůže dočkat na odměnu v podobě volného času s rodinou. „Těším se, že teď můžu s rodinou odpočívat. Během sezony moc času doma netrávím, teď se jim to naopak snažím vracet plnými doušky, abychom jeli na nějaké výlety a menší dovolenou. Chci, aby si mě děti a manželka víc užily. Během léta na to čas je, během sezony zase skoro vůbec,“ říká 31letý tvrďák.
Po sedmi strávených sezonách v dresu hradeckého Mountfieldu si Bobby vybudoval silný vztah k městu, klubu i fanouškům. Co mu bude při dalším působení nejvíce scházet? „Bude mi chybět celý klub. Vztahuje se to především na lidi, ať už to je od lidí na vrátnici až po posledního člověku ve vedení klubu. Opravdu se tady v Hradci cítím jako doma a vazba na lidi je tady užší než kdekoliv jinde, kde jsem působil. Doufám, že v kontaktu s místními lidmi budu, a když opět přijedu, tak se s nimi moc rád uvidím,“ uzavírá Bohumil Jank svou druhou kapitolu v Hradci Králové.