Loučící se Marek Mazanec: Do Hradce se budu vždycky těšit
I když to dlouho vypadalo, že by hradečtí hokejisté ještě vrátili sérii do Liberce a play off by si minimálně o jeden zápas prodloužili, bohužel se tak nestalo. Blesková otočka Tygrů ve třetí třetině ukončila Lvům sezónu oproti očekávání předčasně. Stejně jako pro všechny hráče, i pro Marka Mazance to bylo smutné loučení s ročníkem 2020/21. Avšak pro něj o to smutnější, že v hradeckém dresu odchytal na nějakou dobu poslední utkání. V rozhovoru tak hodnotí kromě neúspěšného čtvrtfinále i svoje angažmá pod Bílou věží.
Skončila vám sezóna ve čtvrtfinále, pojďme to vzít od konce zápasu. Bylo vidět, že tým to chce opravdu prodloužit a dával do toho všechno. Vnímal jste to z pozice brankáře stejně?
Určitě, nemůžu jim nic vytknout, bylo tam od kluků všechno. Jsem na ně hrdý a chci jim poděkovat za to, že se na to nikdo nevyflákl a dali do toho všechno, co měli.
Byla série částečně ovlivněná hned prvním zápasem, tou otočkou Liberce?
Nejsem zastánce toho, že by to ovlivnilo celou sérii. Liberec byl prostě lepší, mají větší zkušenosti v play off a umí si s tím poradit. Stav série 0:4 zkrátka není náhoda, ale jak jsem říkal, jsem na tým hrdý – předvedli jsme, co jsme uměli.
Někdy se stane, že rozhodne sérii jeden moment. Nebylo to vyloženě o úterním zápase, ale Grígerova teč v něm devět minut před koncem, tam už musí gólman cítit, že s tím nemůže nic dělat. Je to tak?
Byla tam bezmoc, když dostanete takovou branku z ničeho. To si pak člověk říká, že mu to není souzeno postoupit dále. Zkoušeli jsme, rvali se, tlačili, ale už to zkrátka nešlo.
„Bylo to smutné, hnaly se mi slzy do očí, i když těch lidí tu nebylo tolik.“
Po návratu ze zámoří končí vaše angažmá zde v Hradci. Jak byste zhodnotil ty dvě sezóny?
Parádní dva roky. Když to vezmu od začátku, byla tam Liga mistrů, což byla úžasná jízda... Říkám tomu etapy a tahle nám toho taky spoustu dala. Narodil se nám v Hradci syn, poznali jsme spoustu nových lidí, novou organizaci, jako člověk i hokejista jsem se posunul zase někam dál. Jak to tak v hokeji bývá, přišla nová smlouva někde jinde a tam se zase posunu dále.
Mrzí to, že s Hradcem nepřišel výraznější úspěch v extralize? Finále Ligy mistrů se bude ale hodnotit kladně i v příštích letech.
Mrzí to hodně, kvůli tomu si mě sem Hradec bral, abych pomohl týmu k úspěchu. Z mého hlediska je to osobní zklamání, že jsem nedokázal pomoct týmu více.
Byly po posledním zápase série vaše emoce o to větší, že jste v Hradci chytal naposledy?
Bylo to smutné, hnaly se mi slzy do očí, i když těch lidí tu nebylo tolik. Kdyby byl plný stadion, tak by to bylo jiné. Ale i tak to bylo smutné, vidět těch několik lidí, co nám v hale fandili. Spousta dalších jich pak byla u televizních obrazovek, drželi nám palce. Končí tahle etapa, alespoň prozatím. Nemůžu říct, že se třeba jednou nevrátím, možné je všechno. Život jde dál, hokej jde dál, tak to zkrátka chodí.
Asi bude fajn se nějakým způsobem rozloučit s diváky, až přijedete v dresu soupeře a budou tu fanoušci, je to tak?
Určitě, doufám, že fanoušci na mě budou vzpomínat jenom v dobrém, stejně jako já na ně. Do Hradce se budu vždycky těšit.