„Maďar“ Miroslav Vybíral nejen o inline hokeji

Už druhým rokem jste byl u toho, když se maďarská reprezentace pokoušela postoupit mezi světovou elitu. Byl to letos skutečně váš jednoznačný cíl?
Cílem byla jakákoliv medaile. S jídlem ale samozřejmě roste chuť a ve chvíli postupu do finále ho chcete vyhrát a zkusit si Top divizi.

Šampionátem jste kráčeli bez prohry, až ve finále jste nestačili na Slovensko těsně 4:5...
Slovensko bylo v naší divizi absolutně nejlepší, ale přesto bylo pro můj tým za předpokladu dodržení všech taktických pokynů hratelným soupeřem. Bohužel jsme tento zápas nezvládli hlavně v jeho první polovině.

Jak se Vám jinak na mistrovství v Ingolstadtu líbilo?
Všechno okolo šampionátu ve mě zanechalo ten nejlepší dojem. Organizace a přístup všech pořadatelů byly příkladné. V porovnání s posledním mistrovstvím v Pardubicích vidím největší rozdíl v připravenosti i na ty nejmenší maličkosti, které si fanoušci, hráči nebo realizační týmy mohou přát. Co se týká návštěvnosti, ta byla srovnatelná.

Našel jste si také čas popovídat s hráči českého týmu?
Samozřejmě, bydleli jsme ve stejném hotelu. Nejvíce jsme se bavili s Luďkem Brožem a Zdeňkem Kubicou, hecování proběhlo i s asistentem trenéra Honzou Procházkou.

Maďarský tým na mistrovství světa v Ingolstadtu

Z Hradce jsme odjeli s těmi nejlepšími pocity

Můžete připomenout, jak jste na loňském šampionátu v Pardubicích k trénování maďarské reprezentace dostal?
Měl jsem u Maďarů pracovat jako team host. Přijeli o čtyři dny dříve a když jsme zašli na pivo, jak to tak první večer bývá, řekl jsem jim, že v hokeji i inlinu dělám trenéra. Poté mě požádali o pomoc, protože jejich hlavní trenér měl dorazit až se začátkem mistrovství světa. No a na lavičce už jsem zůstal.

Byl jste v kontaktu s týmem i přes zimní sezónu?
Pouze s generálním manažerem a některými hráči. Přes mail jsme řešili možnosti složení týmu a výběr nových hráčů, samozřejmě jsme došli i k tomu, že je nutné sehrát kvalitní přípravná utkání. K tomu byla poloha Hradce Králové více než vhodná.

Ano, soustředění před MS jste měli právě ve východočeské metropoli. Asi to bylo právě Vaší zásluhou...
Byla to moje myšlenka, ale projekt by nebyl realizovatelný bez podpory a spolupráce s HC VCES Hradec Králové v čele s generálním manažerem Alešem Kmoníčkem a sportovním ředitelem Milošem Říhou a také zástupcem ILHK VCES Hradec Králové Jaroslavem Zákravským. Oni byli těmi, kdo poskytl zázemí a pomohl vytvořit příjemné a přátelské prostředí na zimním stadionu. Maďarský tým tak odjel z Hradce Králové s těmi nejlepšími pocity.

V Hradci jste v rámci přípravy sehráli vyrovnaná utkání s extraligovými týmy. Je tedy úroveň 1. divize MS a české extraligy srovnatelná?
Myslím, že bych srovnával nesrovnatelné. V České republice je více inlinových ploch než ve všech zemích, které se účastní 1. divize MS, dohromady. Nicméně úroveň se rok od roku zlepšuje. Rovnocenná utkání by dle mého názoru mohla odehrát pouze mužstva Rakouska, Chorvatska, Austrálie, Maďarska a postupujícího Slovenska.

Společné foto maďarského výběru a hokejistů ILHK VCES Hradec Králové

O víkendu na Final Four

V extralize působíte u inlinového týmu Pardubic. Kromě pozice trenéra se ale také někdy dostanete přímo na soupisku. Co Vás baví víc – hrát, nebo trénovat?
Obě možnosti jsou pro mě stále aktuální. S hlavním trenérem Milošem Říhou ale máme velmi kvalitní kádr plný zvučných jmen, a tak je moje role v pozici hráče aktuální, spíše když je tým potřeba početně doplnit.

Byl to případ i čtvrtfinálových zápasů play-off, které jste odehráli minulý víkend?
Ve čtvrtfinálové sérii s Uherským Brodem jsem byl na střídačce v roli asistenta trenéra, ale po prohře na hřišti soupeře 3:4 jsme se dohodli, že je potřeba dát našemu týmu nějaký impulz. Já jsem se tak zapojil jako hráč, ale moje role spočívala v tom, že jsem kluky neustále hecoval. Snad jsem tím alespoň trochu napomohl k obratu v sérii.

Nakonec jste tedy po výsledku 2:1 na zápasy postoupili na závěrečný turnaj Final Four, který se o tomto víkendu odehraje právě v Pardubicích. Věříte si na titul?
Samozřejmě že věříme, ale rozhodně nás nečeká nic snadného.

Zkuste na víkend pozvat také hradecké příznivce. V akci se představí hned několik známých jmen...
Hradecké fanoušky bych mohl pozvat na kvalitní zápasy, ve kterých se představí špičkoví hokejisté. Mimo jiné současní i bývalí hráči HC VCES Hradec Králové – Luděk Brož, Martin Koudelka, nadějný junior Michal Mahdal nebo odchovanec hradeckého hokeje Jan Buchtele. Asi největším tahákem je hráč Edmontonu Oilers a české reprezentace v ledním hokeji Aleš Hemský.

Miroslav Vybíral na loňském šampionátu v Pardubicích

Práce? Sen, který se stal skutečností

V hradeckém klubu budete i v nadcházející sezóně působit jako hlavní trenér sedmáků, navíc budete asistentem u nižších kategorií. Práce s dětmi Vás tedy baví a naplňuje?
Ano, je to tak. Jen bych poopravil slovo práce – když se sen stane skutečností, nemůžete tomu takhle říkat.

Jak probíhá příprava Vaší kategorie?
Letní příprava probíhá dle plánu a v souladu s jednotnou metodikou klubu. Zaměřujeme se hlavně na rozvoj rychlostních schopností, dále na koordinaci celého pohybového aparátu a zdokonalení reakčních schopností ve hře na malém prostoru.

Chystáte na prázdniny týmové soustředění mimo Hradec?
Máme na programu soustředění v České Lípě, kde budou hráči každý den absolvovat dvě tréninkové jednotky na ledě a dvě v tělocvičně. Budeme mít k dipozici také prostory pro regeneraci, jako bazén, páru, vířivku. O kluky bude postaráno po všech stránkách.

Přemýšlel jste už o trénování v seniorské kategorii?
Samozřejmě bych se tomu nebránil, ale myslím, že můj čas ještě nepřišel.

Minulý pátek jste se účastnil náborové akce hradeckého klubu na Dni Labe. Měla úspěch?
Myslím, že měla. Největším lákadlem pro děti samotné byl asi náš maskot Mechováček.

Foto: Stanislav Souček, Gábor Pap