Mládežnické hvězdy měsíce března: Lukáš Nedvídek, Dominik Groh, Jaroslav Dvořák

Lukáš Nedvídek: Oslavy postupu byly zážitkem na celý život

Již od loňského jara věděli hradečtí junioři, jaký je jejich hlavní cíl – postup do extraligy. Těžký úkol však nakonec zvládli na výbornou, když v celé sezóně jen třikrát nestačili na soupeře. „Závěr sezóny s juniorským týmem nemohl dopadnout lépe. Od začátku play off to byla jedna velká famózní jízda až do posledního barážového zápasu s Jihlavou, kterou jsme přejeli a tím jsme splnili náš cíl a postoupili,“ vzpomíná Lukáš Nedvídek na poslední březnovou neděli, během níž se Hradec konečně dočkal vybojování juniorské extraligy; poprvé po sedmi letech.

Tomu odpovídaly i následné oslavy s diváky, kteří svým počtem vytvořili nový rekord na mládežnickém zápasu. Klání s Jihlavou přihlíželo celkem 1055 fanoušků. „Myslím si, že je to asi ta největší pecka, co jsem zatím zažil... protože když jsme pak oslavovali na ledě společně s fanoušky, byl to nádherný pocit a zážitek na celý život,“ vykládá nadšeně hráč, který během soutěžního ročník zasáhl i do bojů v A-týmu.

Forvardovi Mountfieldu, ani jeho spoluhráčům ale moc času na odpočinek nezbývá. Za několik málo dní se bude opět hlásit do letní přípravy „Ve volnu jsme společně s kluky oslavili postup a právě si užíváme relaxační pobyt ve Špindlu. Snažím se i odpočinout od hokeje, ať už je to s kamarády nebo přítelkyní, a pomalu se začnu připravovat na suchou přípravu, která za pár dnů začíná,“ uzavírá Lukáš Nedvídek.

Dominik Groh: Když se ohlédnu zpět, jsem na náš tým pyšný

Rozporuplné pocity nejspíše panovaly u svěřenců trenéra Slabého po posledním zápase vyřazovacích bojů. Po historicky nejlepším počinu staršího dorostu a postupu do poslední části play off přišla již v dubnu porážka, která odsoudila dorostence „jen“ ke stříbrným medailím. „Závěr sezóny bych zhodnotil jako velký úspěch a zároveň velkou porážku pro mě i náš tým. Byla škoda, že jsme nezvládli porazit i Třinec, ale teď, když se ohlédnu na to, jak jsme se na druhé místo dostali, na tu dřinu a spoustu důležitých zápasů, které jsme zvládli, jsem na náš tým pyšný,“ hodnotí nakonec přece jen pozitivně Dominik Groh.

Gólman Lvů byl pro svůj tým velkou oporou. V klíčové části sezóny se ve statistikách dostal na úspěšnost zásahů 94,77 %, průměr inkasovaných gólů na zápas činil 1,67. „Měl jsem v životě hodně úspěchů a příjemných překvapení, ale tahle sezóna byla jednoznačně mojí nejúspěšnější a vzpomínat se na ni bude dobře. Byl jsem hodně spokojený s tím, jak se mě i týmu daří, miloval jsem chytání v sezóně a myslím si, že jsem se díky šancím, které jsem v Hradci dostal, hodně zvednul jak fyzicky, tak psychicky,“ říká strážce brankoviště.

Ten má minimálně pro nejbližší dny jasný plán, což však neplatí pro další ročník. „Teď, když je trošička volna, tak bych se měl víc soustředit na školu, a to se taky snažím dělat, ale využívám volné víkendy k psychickému zklidnění v klidu v přírodě, to mi hodně pomáhá dostat se do vnitřního klidu. Pro další ročník bych se chtěl chytit v extralize juniorů, ovšem v jakém klubu, to zatím není jisté,“ uzavírá Dominik Groh.

Jaroslav Dvořák: Důležitým okamžikem bylo vyřazení Pardubic

Mládežnické mistrovství klubů pořádané v Hradci Králové. Obhajoba mistrovského titulu. Mohli členové mladšího dorostu chtít vůbec něco víc? „Závěr byl nejlepší, jaký by si asi každý hokejista přál. Od začátku jsme si řekli, že se chceme dostat na „republiku“, to se nám splnilo. Obhájit titul se nám podařilo z jednoho důvodu, protože jsme hráli jako tým. Nejvíce nám dalo, když jsme vyřadili Pardubice v play off a vyhráli první zápas s Kometou na mistrovství. Po tomto okamžiku jsme všichni věděli a doufali, že jsme už jenom kousek od vrcholu,“ říká Jaroslav Dvořák.

Člen týmu Tomáše Martince je přesvědčen o tom, že za úspěchem stojí hlavně utužený kolektiv. „Jsem rád, že jsme dostali tyhle trenéry, i jaký jsme měli tým, bez toho by to nešlo. Minulý rok nám nikdo nevěřil, ale dokázali jsme to týmovým pojetím. Tento rok jsme jen potvrdili to, že jsme se nespoléhali jen na ročník ‘98 jako posledně, ale že jsme si to dokázali urvat sami,“ je rád hradecký útočník.

Ten se sice rozjížděl pozvolněji, na konci roku byl ale klíčovým členem týmu. Vždyť na mistrovství svojí trefou rozhodl zápas s Chomutovem, navíc se stal nejlepším střelcem i hráčem, co nasbíral nejvíce kanadských bodů na turnaji. „Ze začátku jsem moc spokojen se svojí hrou nebyl. Byl jsem po zranění a než jsem se z toho všeho dostal, to chvíli trvalo. Nejvíce jsem rád za takový konec sezóny, který jsem vážně nečekal. Sice jsem dostal sošku, ale bez kluků bych to nikdy nezvládl. Ta soška je jen takový doplněk k titulu,“ tvrdí skromně forvard.

Po úspěšné sezóně se navíc mladší dorostenec dočkal i reprezentační pozvánky, konkrétně na Turnaj čtyř v Rusku, kde doplnil trojici hradeckých hráčů. To se promítlo i do jeho volného času. „Moc volna nemám. V pondělí jsem přiletěl z Ruska s reprezentací a zanedlouho nám začne suchá příprava,“ dodává na konec Jaroslav Dvořák.

Foto Jaroslav Dvořák: Facebook Juniorský hokej SK/CZ