Možnost jít do Hradce? Nad ničím jsem neváhal, říká Štěpán Lukeš

Suchá příprava se blíží ke svému konci, jak se po týdnech tréninků cítíte?
Příprava je tady rozdílná, než na jakou jsem byl zvyklý. Tady se hodně běhá, v Chomutově se pracovalo spíše v posilovně. Chvilku mi trvalo, než jsem si na to zvykl. Teď už se cítím dobře, protože vím, že bude končit (usmívá se). Jsem zvědavý, co mi to přenese do sezóny.

Je ještě v něčem jiná?
Určitě je náročnější. V Chomutově jsme měli tréninky kratší, během hodiny bylo většinou všechno hotové. Tady je to delší, na to jsem si musel zvyknout. Nejnáročnější je pro mě běhání, které je fyzicky náročné a bere hodně energie. Naopak se dobře cítím v posilovně, taky mě baví dynamická, krátká cvičení.

Během letního drilu dojde i na další sporty, jsou vám některé z nich blízké?
Já nikdy tyhle rekreační sporty moc nedělal, s klukama jsem si chodil zahrát jen fotbal. Tady jsme hráli třeba beachvolejbal, to pro mě bylo nové. Zahráli jsme si ho i s fanoušky, bylo to zajímavé, byla sranda. Je hezké se s nimi takhle seznámit, pro mě to s nimi byla vlastně první akce.

Jak se to vůbec sešlo, že jste se přesunul od Pirátů do Hradce?
Bylo to strašně rychlé. Něco jsem řešil, ale to se pořád táhlo. Najednou mi zavolal agent Martin Podlešák, že je možnost jít do Hradce. Vůbec nad ničím jsem neváhal a hned mu řekl, ať to domluví, ať to klapne. Musím říct, že odvedl dobrou práci (usmívá se).

Proč vás možnost angažmá v Mountfieldu HK tak upoutala?
Lákalo mě to, že Hradec hraje nahoře, dá se tady udělat týmový úspěch, je to výzva. Zároveň to vidím jako možnost posunu v kariéře.

Ještě před vámi přišel Marek Mazanec, jaké jsou vaše osobní ambice? Porvat se o pozici jedničky?
Určitě, ale zdravě. Žádné házení klacků pod nohy, to v žádném případě. Takový nejsem. Jsem za Marka rád, lidsky jsme si sedli hned od začátku. Těším se na to, protože má zkušenosti z NHL, můžu se toho od něj hodně naučit, a myslím, že si budeme navzájem pomáhat.

Už jste se stihl zabydlet v šatně? Jak probíhala aklimatizace?
Jasně, kluci jsou super, je tady spousta mladých. Během tréninků je znát zdravá velká rivalita, v šatně je všechno v pohodě. Seznamování se s prostředím jsem hodně řešil s Filipem Pavlíkem, který mi toho o Hradci hodně prozradil. Znal jsem taky Ráďu Pavlíka, Vopiho (Lukáše Vopelku) a ještě pár dalších kluků, se kterými jsem byl na reprezentačních akcích.

Dojíždíte do Hradce, nebo máte byt?
Od začátku máme byt. Nechtěl jsem být na hotelu, abych si mohl sám vařit a měl pohodlí, takže super. Jsme tady s přítelkyní, vaření teda nechávám spíš na ní. Jde jí to dobře, jsem spokojený (usmívá se). Chutná mi snad úplně všechno, kromě pálivého. Jídelníček proto nechávám také na ní.

Už jste vyrazil na nějakou akci? Jak se vám tady líbí?
Párkrát jsme se tady prošli, byli jsme třeba na burgerfestu. Líbí se mi, že se tady pořád něco děje. Kluci mi říkali i o divadelňáku, takže je fajn, že je kam chodit.

Čeká vás poslední týden tréninků, pak přijde chvilka na odpočinek. Těšíte se?
Je to tak, jsem tady třetí nebo čtvrtý týden v kuse, takže se už docela těším domů za rodinou a trošku na odpočinek. Rodina bydlí ve vesnici kousek nad Kadaní, já přímo v Kadani. Určitě mě taky čeká otrokaření u rodičů na baráku (směje se). Vždycky si najdou nějakou práci, takže jim půjdu pomoct.

Nějaká dovolená vás čeká? Nebo ji máte za sebou?
Nene, já pořád řeším situaci z Chomutova, takže na to zrovna nejsou finance.

Letošní léto je, stejně jako předchozí, hodně horké. Už se těšíte, až vyjedete na led?
Určitě se těším, hlavně až se tam zchladím. Doufám, že tady máte chladnou halu (směje se).