Navždy nás opustil nejvěrnější fanoušek – Martin Chaloupka

Martin Chaloupka se narodil 9. května 1962 v Hradci Králové. Své dětství prožil po boku své rodiny. Díky své mamince, která ho po celý jeho život s láskou doprovázela, se mohl vzdělávat a žít plnohodnotný život. Pracoval v Hradecké pekárně, později nastoupil do Skoku do života a začal pracovat v Bistru u dvou přátel, kde prodával svačiny na základních školách, osamostatnil se a bydlel společně s kamarády na chráněném bydlení.

Jeho největším koníčkem byl sport – byl aktivním hráčem ping-pongu, se svým týmem jezdil na ping-pongové turnaje, působil i v dramatickém kroužku. V rámci odpočinku byl vášnivý hráč Člověče, nezlob se!

Pasivně sledoval všechny sporty, ale hokej jasně vedl. Byl velkým fanouškem hradeckých Lvů, a to od mládeže po A-tým. Svého času nevynechal žádný zápas. Pravidelně sedával na svém oblíbeném místě v sektoru B, na druhou třetinu se však přesouval do sektoru D – to aby byl blíže brance soupeře a hradeckým gólům. Zápasy A-týmu i mládeže navštěvoval rád v dresu, neúnavně přitom mával hradeckou vlajkou.

Legendárním se stalo jeho vyhlížení hráčů v tunelu v prvoligové éře. „Už jdou?!“ ozývala se otázka z tribuny. „Ještě né!“ odpovídal Martin. Po chvíli se s nadšením otočil na diváky a oznamoval blížící se příchod hráčů „Už jdou!“ Mnozí si jistě vzpomenou také na odpovídačku v tleskání právě mezi Martinem a ostatními fanoušky.

Po zápasech mládeže se zase s oblibou zastavoval v šatně, pogratuloval hráčům k vítězství a přinesl jim ukázat medaile, které získal na turnajích v ping-pongu. Po víkendovém dopoledním bloku zápasů si zajel autobusem na oběd, aby spěchal zase zpátky na stadion na další zápasy. Těch za svůj život navštívil bez nadsázky tisíce.

Naposledy byl přímo v ČPP Aréně v neděli 13. října 2024 na extraligovém utkání proti Českým Budějovicím a mohl se radovat z výhry 4:1. Kromě toho se dočkal ovací ze zaplněných tribun – všichni ho rádi viděli zpátky v místě, které celý život miloval.

Martinovi bude věnován ještě jeden zasloužený potlesk, a to v neděli 22. prosince před zápasem proti Kometě Brno.

Martin byl po celý svůj život hlavně kamarád, který nezkazil nikdy žádnou zábavu. Na všechny se usmíval. A podle jeho slov se měl vždy překrásně a převýborně.

Martine, děkujeme!

Ať odpočívá v pokoji...