Nedaří se nám prosadit v prostoru kolem brány, žehrá Martin Vágner

Vstup do utkání se vám znovu nevyvedl. Po nepříliš povedeném začátku jste převzali otěže zápasu, na výhru to ale bohužel nestačilo. Co k tomu říci?
Těžko k tomu něco dodat. Myslím si, že jsme dnes odehráli asi nejlepší zápas, jaký jsme doposud hráli. Tři chyby znamenaly tři góly. Měli jsme spoustu střel, ale nedokázali jsme je proměnit v branku. A bez branek se vyhrávat nedá.

Měli jste k dispozici jedenáct přesilových her, z nichž jste ovšem dokázali vytěžit jen jeden gól. To není zrovna příznivá bilance…
Samozřejmě. Z tolika přesilovek by se určitě mělo proměňovat víc šancí. Myslím si, že jsme Litoměřice přestříleli, ale pořád nám tam chybí nějaké lepší zakončení.

To znamená, že budete pilovat především finální fázi přesilovkových kombinací?
Ano, musíme zapracovat na koncovce. Dokázali jsme si vytvořit tlak, stříleli jsme, ale v prostoru kolem brány se nám nedaří se prosadit.

V některých fázích jste možná až zbytečně předržovali kotouč, místo toho, abyste zjednodušili hru a rovnou zakončili…
Je to možné. My to pořád chceme trošku ustálit a vytvořit si nějaký nacvičený signál. Určitě je někdy lepší jít rovnou do brány a hrát to jednoduše. Kolem brankoviště jsme ale pořád takový nijací.

Po psychické stránce na tom asi teď nejste nejlépe. Jak tyto výsledky vnímáte v kabině?
Samozřejmě nám to na psychice nepřidá. Kdybychom hráli špatně jako s Mostem, tak bych neřekl ani slovo. Podle mého názoru jsme ale byli celý zápas lepší, i když jsme měli špatný vstup. O to víc nás mohou mrzet ty chyby.

Po dnešním zápase jste spadli až na dno tabulky, to vám na sebevědomí také zrovna nepřidá, že?
Nemůžeme si z toho sednout na zadek, ale taky si nemůžeme do nekonečna říkat, že je to začátek sezóny a ještě to přijde. Musíme mít hlavu nahoře a pracovat dál a dál. Jednou se to zlomit musí. Nevěřím, že bychom takhle hráli celou sezónu.

Ve dvou zápasech padly dva velmi kuriózní góly. V sobotu viděli fanoušci šťastný odraz od mantinelu, dnes se netradičně trefil i Milan Valášek. Je to nějaké kouzlo malé haly?
Možná, že to má nějaké kouzlo. Nemůžu ale říct, že bychom to nějak měli nacvičené, to určitě ne (směje se).

Ve velké hale se již začalo chladit. Věříte, že už by se příští zápas mohl hrát tam? Jak na vás malá hala zatím působí?
Nějak se s tím vypořádáváme. Víme, že to není ideální, na druhou stranu hrajeme doma, máme svoji kabinu, takže aspoň za to musíme být rádi. Bylo nám řečeno, že bychom se o víkendu měli přesunout do velké haly a ve středu tam už snad sehrát zápas. Každopádně to určitě nemá vliv na naše výkony.

Oproti minulému utkání si na stadion našlo cestu více fanoušků, přesto jich chodí velice málo. Jejich podpora vám zřejmě však také chybí…
Vzhledem k tomu, že jsme byli předposlední, po dnešku už poslední, tak to bohužel moc fanoušky nepřiláká. Ale musím jim poděkovat. Dneska byli skvělí, fandili nám celý zápas. My se na ně nemůžeme zlobit, když ta situace tady není úplně dokonalá.

V sobotu zajíždíte na led ambiciózní Olomouce. Jaký čekat zápas?
V Olomouci to nebude nic jednoduchého. Příprava bude stejná. My jsme si dva zápasy dozadu říkali, že budeme hrát zezadu, jednoduchý hokej. V Ústí jsme to tak odehráli, dnes taky, takže to tak budeme praktikovat i v Olomouci. Nemáme teď takovou formu, abychom mohli hrát krásný hokej a vytvářet krásné akce. Musíme ty puky prostě docpat do brány.