Očima mládeže #3: Smysl sportu a vztah k hokeji pohledem Lvů

Co se vám pod pojmem sport vybaví a jaké místo zaujímá ve vašem životě? Máte z něj především radost, nebo vás víc těší úspěch?

MarekPelda

junior
obránce
18 let

Marek Pelda: Smyslem sportu je asi to, že člověka ta činnost baví, dělá něco, co má rád. Soutěživost je podle mě v lidech odjakživa, každý chce být nejlepší. Jako první se mi vybaví aktivita, která se vykonává podle určitých pravidel. Bez sportu si život těžko dokážu představit, už několik let sportuji prakticky denně, takže kdybych přestal, strašně bych se nudil. Po škole je to pro mě druhá největší priorita, proto dávám sportu tolik úsilí. Rozhodně je pro mě důležitější radost, baví mě to. Kdyby ne, nevěnoval bych tomu tolik úsilí a tím pádem by nebyly ani úspěchy.

Matěj Pinkas: Vybaví se mi prostě automaticky hokej. Je to celý můj život, takže by bylo asi divné kdyby ne. Znamená pro mě úplně všechno, sport v mém životě zaujímá asi to úplně nejdůležitější místo. Prostě si ani nedokážu život bez sportu představit, co bych celé dny dělal? Válet se u televize nebo se třeba dlouhé hodiny učit, to není nic pro mě. Když třeba na tréninku hrajeme pět na pět, to je samozřejmě pro radost, srandičky a tak. Ale když hrajeme zápas, tak to už sranda není. To je tvrdá práce, abychom se někam dostali. A když už se zase někam dostaneme, tak přece neodjedeme s prázdnou. A když se vyhraje nějaká medaile, to je ta správná radost, ta pýcha na sebe a na tým!

Tadeáš Pinkas: Sport obecně by měla být nějaká aktivita, která by vás měla hlavně bavit. Pro mě osobně sport znamená opravdu hodně. Upřímně si asi nedokážu představit co bych bez něj dělal, protože bych měl najednou tolik volného času, že bych nevěděl, co s ním.

Matěj Novotný: Z mého pohledu je to aktivita, u které se pohybuji, jsem v kolektivu a podávám nějaké výkony. Sport je mým koníčkem, ale řadím ho mezi své top priority, dělám ho pro radost i pro úspěch. První výraznou sportovní vzpomínkou je pro mě výhra nejlepšího střelce ve fotbalovém turnaji.

Filip Žaba: Mně osobně se vybavuje náročnější pohyb, protože i když hrajete třeba fotbal s kamarádem před panelákem, už vám to tepovou frekvenci o něco zvýší. Příjde mi skoro jako by pro mě sport znamenal všechno. V mém případě zabírá velkou část mého života, proto bych ho nejspíš zařadil na první místo svých priorit. Dělám ho pro radost a pro sebe, ale pro výsledky taky. Za mě je potřeba od každého trochu, ale hlavně je důležitá radost ze sportu.

Kdo vás přivedl k hokeji a co vás na tomto sportu nejvíc baví a motivuje? Jaký je váš nejsilnější hokejový zážitek?

MatějPinkas

junior
obránce
17 let

Marek Pelda: První sportovní vzpomínku si vybavuji dost přesně, bylo to bruslení s dědou na rybníku. K hokeji mě pak přivedl soused, který byl brankářem v Hronově. Nejprve jsem chtěl chytat jako on, naštěstí mi to ale rozmluvil. Nejvíc mě na hokeji baví rychlost a možnost být kreativní, vymýšlet různé přihrávky a tvořit dění hry. Motivuje mě vidina toho, že bych mohl mít hokej jako práci, živit se tím, co mě nejvíc baví. Zážitků mám hodně, ale kdybych měl vybrat dva, bude to Olympiáda dětí a mládeže a mistrovský titul s dorostem.

Matěj Pinkas: Když mi byly tři, rodiče mě vzali na veřejné bruslení do Letňan, ale že mě to nebavilo, zkusili to ještě o rok později a už jsem u toho zůstal. Na hokeji mě baví prostě všechno, dát gól, hit, nějakou parádní nahrávku, stahovačku, kličku. Sleduju ho asi hlavně abych spoustu věcí odkoukal, ale taky když je třeba mistrovství, úplně žeru to napětí (směje se). Hraju ho, protože mě naplňuje. Teď díky všem těm opatřením jsem si pěkně vyzkoušel, jaký život bez hokeje je, a vůbec se mi to nelíbilo. Motivace přichází ze všech možných stran. Ať už je to rodina, trenéři nebo nějaká vize do budoucna, třeba se podívat do té reprezentace. Nejlepší zážitek mám asi z dorostu ze sezóny 2017/18, když jsme byli na mistrovství republiky ve finále proti Plzni v malé hale ve Vítkovicích a celá hala fandila Plzni, ale my, Hradečáci, jsme jim ukázali, zač je toho loket a vyhráli 2:1.

Tadeáš Pinkas: K hokeji mě přivedla mamka, protože se jí tento sport líbil a chtěla, abych ho zkusil. Prý jsem si ho odmala zamiloval a pořád jsem se na ledě smál, i když jsem třeba upadl. Já si to upřímně moc nepamatuji, byly mi tři a půl. Na hokeji mě baví asi jako každého vyhrávat. Také mě na něm baví to, že je v něm pořád něco, v čem můžete být lepší, a tak je tu možnost pořád se zdokonalovat. Důležitá pro mě je taky parta kluků v kabině, protože je vidím pomalu víc než svoji rodinu.

Matěj Novotný: Na led a k hokeji jsem se dostal díky rodičům, tenhle sport dělám, protože mě baví a vidím v něm budoucnost. Nejsilnějším zážitkem je pro mě mistrovství republiky 2019, kde jsme s dorostem získali bronz.

Filip Žaba: K hokeji mě přivedla mamka od kamaráda, která našla hokejový nábor na hradeckém stadionu s tím, že bychom se mohli naučit bruslit a hodilo by se nám to do života. Nejvíce mě asi báví ty pocity a situace, kdy můžeš dobře rozehrát, vyvézt puk, dát nahrávku na gól nebo ho sám vstřelit a tím pomoct svému týmu a být pochválen za dobře odvedený výkon. Hokej někdy sleduji, abych se něco přiučil a viděl, co dělají hráči, a i když se mi někdy moc nechce ho sledovat, jsem rád, že ho nyní hraji. Motivací pro mě je to, že chci dělat co nejméně chyb a tím pomoci týmu vyhravávat a dojít co nejdál. Také být dost silný fyzicky i psychicky, to je potřeba. Zážitků je spousta, ale asi bych zmínil dva. První je z minihokeje, kdy se mi povedlo otočit zápas dvěma brankami v poslední minutě, druhým je loňské druhé místo na Olympiádě dětí a mládeže.

Myslíte, že budete hokej hrát i za deset nebo patnáct let? A zůstane obecně sport ve vašem životě?

TadeášPinkas

junior
útočník
19 let

Marek Pelda: Hokej budu hrát určitě, tím si jsem celkem jistý, doufám, že na co nejvyšší úrovni. Ale záleží, jaký budu mít přístup. Určitě chci, aby sport v mém životě zůstal, hokej je sice nejlepší, ale je dobré občas zkusit a naučit se něco jiného. Rád zajdu na tenis, s klukama si v létě vždycky dáme fotbal nebo nohejbal, taky mě baví volejbal. Nejspíš bude v budoucnu těžší najít si čas na sport než teď, kdy „jen“ chodím do školy a na hokej. Ale myslím, že se to dá skloubit, když člověk chce.

Matěj Pinkas: Já hokej za deset patnáct let hrát určitě budu, jenom ještě nikdo neví, jestli to bude v extralize, v NHL nebo každou neděli od 22:30 s hobíky v Letňanech (směje se). Kromě hokeje žádné sporty pravidelně nedělám, ale občas si zahraju tenis, zaházím na koš nebo si s tátou vyjedeme na kola a doufám, že to zůstane součástí mého života. Nemyslím si, že to bude těžké, kdo si čas udělat chce, ten si ho udělá.

Tadeáš Pinkas: Upřímně vůbec nevím. Já bych samozřejmě hokej chtěl hrát na profesionální úrovni, ale kdyby to nevyšlo, tak bych se mu chtěl věnovat třeba formou trénování dětí. Jinak sportovat v budoucnu samozřejmě plánuju. Rád jezdím s tátou a bráchou na kole a rád chodím do posilovny.

Matěj Novotný: V budoucnu určitě budu hrát hokej i dělat ostatní sporty, mám je rád. Hraju fotbal, baví mě jezdit na kole a taky chodím běhat. Podle mě se na sportování vždycky čas najde.

Filip Žaba: Doufám, že budu a že to bude na té nejvyšší úrovni, co půjde. Jako druhý sport dělám rychlostní kanoistiku. Asi by mi vadilo, kdyby se už nenašel nějaký čas svézt se na kajaku a pobavit se. Rekreačně si s kamarádem rád i zaboxuju. Nemyslím si, že v budoucnu bude problém najít si čas na sportování, byl bych rád, kdyby to tak bylo.

Proč je důležité, aby děti a mladiství sportovali? Jak je dostat od počítačů ke sportu? Jaký vliv na to má dnešní koronavirová doba?

MatějNovotný

dorostenec
útočník
17 let

Marek Pelda: Je to důležité pro zdraví. Ne každý může nebo chce dělat sport závodně, ale nějaký pohyb prospěje každému. Oba rodiče sportovali a odmala mě ke sportu vedli, takže dětství bez něj si asi nedovedu představit. Teď je ale jiná doba, dřív ještě tolik dětí nemělo svůj počítač nebo playstation. Těžko říct, jak zasáhla pandemie do sportování dětí, myslím, že kdo má sport rád, našel si jinou cestu jak něco dělat, i když zrovna nemohl provozovat „svůj“ sport. Možná by pomohlo dělat nějaké nábory. Vím, že u hokeje to funguje, ale u více sportů jsem je moc nezaznamenal.

Matěj Pinkas: Děti by měly sportovat, aby byly trochu připravené na život. Sport přece není jen o tom hýbat se, je i o komunikaci, důvěře a takových věcech, ty se prostě ve škole moc nenaučíte. Řekl bych, že v tomhle období se děti a mladiství rozdělili hezky do dvou skupin. První je ta, která sport dělá, protože ji baví, a i když nemůže trénovat, jde si aspoň ven zaběhat, aby z toho člověk úplně nevypadl. Ta druhá je prostě klasika: Hraju hokej jen kvůli rodičům a vůbec mi nevadí, že budu teď dva měsíce zavřený v pokoji u počítače.

Tadeáš Pinkas: Dnešní doba počítačů a telefonů není pro děti vůbec dobrá. Dítě by se mělo někde pořádně vybít, dostat ze sebe přebytečnou energii. Za této situace to bohužel nejde, což tomu samozřejmě nepřidává, protože i ty děti, co by chtěly, nemůžou. To je podle mě chyba.

Matěj Novotný: Důležité je to kvůli zdraví, svoje dětství bez sportování si nedokážu představit. Podle mě hodně dětí se sportem skončí, protože se nedonutí na sobě pracovat doma a myslím, že je to hodně i o rodičích.

Filip Žaba: Je potřeba se udržovat v nějaké kondici a sport to umožňuje, myslím si že je dobré si jít jen tak zasportovat. Svoje dětství bych si bez sportu a kolektivu nedokázal představit. Koronavirus všechno určitě nějak ovlivnil, protože sportoviště jsou zavřená a nejen vrcholoví sportovci nemají moc prostor, kam jít. To může zabránit některým lidem ve sportování, ale podle mě je možné stále na sobě pracovat. Je potřeba mít dost velkou vůli na to trénovat sám, protože vždycky je to s kamarádem nebo v kolektivu lepší. Je potřeba, aby si děti ke sportu už odmala vytvořily pozitivní pouto a bavilo je to. Také je dobré mít stanovený nějaký denní režim.

V čem se sport v průběhu let nejvíc změnil? Jak v něm vnímáte využívání moderních technologií? A co si myslíte o sportu jako o zaměstnání?

FilipŽaba

dorostenec
obránce
15 let

Marek Pelda: Nejvíc se změnil asi v bezpečnosti, mnohem víc se hledí na bezpečnost sportovců. Asi se nedá říct, že technologie jsou vyloženě špatně nebo dobře, ale pozitivní je, že se pravidla dodržují a když lidské oko chybuje, je tu něco, co může chybu napravit. Na druhou stranu, s nějakými technologiemi se ještě neumí tolik zacházet, to se ale snad zlepší časem. Za mě sport jako zaměstnání ano. Stejně jako někdo chodí do divadla a zaplatí herci, protože se tím vystoupením zabaví, fanoušek si zaplatí lístek na sportovní utkání a hráč, který tomu věnuje spoustu času a dřiny, dostane za výkon taky zaplaceno. Velké sportovní hvězdy jsou nejlepší z nejlepších, takže si logicky zaslouží největší odměnu. Je ale pravda, že u některých sportů mi výdělky přijdou až moc velké.

Matěj Pinkas: Podle mě jsou sporty celkově o dost rychlejší a hlavně bezpečnější, třeba chytat bez helmy, jako to bylo dřív, si nedokážu ani představit. Myslím, že vývoj je dobrý, třeba na hokejkách je hrozně znát, když si vezmu nějakou dřevěnku jako kdysi nebo když si vezmu nějakou novou hůl. Je rychlejší, přesnější, lehčí. Jediným negativem je asi jen ta cena. Sport jako zaměstnání určitě ano, tím se zvýší jeho kvalita. Nedokážu si představit, že by třeba McDavid vstával na sedmou do práce a pak by šel večer na zápas. Ty největší hvězdy tomu sportu musely obětovat všechno, co měly, celý svůj život. Za to si podle mě zaslouží nestarat se o to, jestli budou mít příští měsíc na nájem nebo ne. Kromě toho věřím, že většina z nich nepomáhá penězi jenom sobě, ale taky ostatním, třeba různým charitám.

Tadeáš Pinkas: Sport se pořád zdokonaluje. Stačí se kouknout na vývoj hokeje, kdy se šlo z dřevěných hokejek na hokejky, které pomalu necítíte v ruce, jak jsou lehké. Zdokonaluje se také více taktika, na všechno existují různé signály. Myslím, že příchod moderních technik je pro sport prospěšný, protože se pak lépe prokazuje, že to byl opravdu skutečně řádný gól bez žádného porušení pravidel hry. Profesionální sportovci by se měli živit sportem, protože kdyby tomu tak nebylo, tak nemůžou být v tom, co dělají, nejlepší. Nejlepší sportovci si podle mě zaslouží vydělávat tolik peněz, kolik vydělávají, protože je to jejich celoživotní cíl a nikdo nevidí to úsilí a dřinu, kterou tomu museli obětovat.

Matěj Novotný: Vyvinul se v rychlosti, taktice a vybavení, technologie jsou dobré k rozvíjení individuálních schopností. Myslím, že je dobře, že sport může být regulérním zaměstnáním, ti nejlepší si svoje vysoké výdělky zaslouží.

Filip Žaba: Velké změny se například staly v technologii materiálu sportovních pomůcek, také v tréninkovém režimu a praktikování v něm. Jako vše, musí i sport mít svůj vývoj. Pozitiva jsou v tom, že jsou například lepší výstroje, tím se stává třeba hokej bezpečnější a rodiče nemusí mít strach, že sport je hodně nebezpečný. V hokeji se můžeme v dnešní době například lépe naučit bruslit a zdokonalit techniku na skatemillu. Nevidím nic špatného na tom, aby byl sport zaměstnáním, vlastně jsem za to i rád. Myslím si, že aby se většina hvězd k těm statisícům a milionům dostala, musela dělat něco navíc. Víc makat, dřít a vyplatilo se. To jim pomohlo na vrchol.