Očima mládeže #9: Mobily, počítače aneb Lvi a digitální svět

Co pro vás znamená pojem moderní technologie? Jak byste ve vztahu k nim popsali svět, v němž dnes žijeme?

MatějHavlíček

obránce
18 let

Matěj Havlíček: Moderní technologie je poměrně široký pojem a v dnešní době je to skoro vše, od mobilů až po auta. Žijeme ve světě sociálních síti, technologie se používají všude, a proto se i rychle vyvíjejí. Nejdůležitější bylo podle mě zavedení internetu a věci s tím spojené, protože dnes se skoro vše odehrává právě tam.

Adam Jirků: To je hrozně široký pojem, určitě jsou to nějaké věci usnadňující život. Asi nejdůležitější jsou dopravní prostředky od aut až po letadla, které nám umožňují se podívat na místa, na něž by to bez těchto prostředků nešlo nebo by to bylo obtížné. Žijeme v moderní době, ale vůbec si nedokážu představit, kam se to může ještě dál posunout.

Lukáš Souček: Pod pojmem moderní technologie si rozhodně představím mobily, počítače, ale hlavně také například elektronické spotřebiče, stroje a roboty. Úroveň společnosti jde rychleji kupředu tak, jak jde rychleji úroveň technologií. Myslím si ale, že nám bere mnoho prožitků, které bychom prožili mezi sebou, raději je trávíme nad mobily. Nejdůležitější jsou asi počítače, mobily, doprava a elektrické spotřebiče. Počítače slouží k vyhledávání nových poznatků a informací, mobily k usnadnění komunikace, v dopravě vznikají zase nové typy automobilů, vlaků, letadel a podobně a elektrické spotřebiče usnadňují práci v domácnostech. Nevím, co se dá ještě všechno v budoucnu vymyslet, raději bych to tempo vynálezů zastavil a budoucnost pozoroval pouze ve filmech.

Bez jakého výdobytku moderní doby by se podle vás nešlo v každodenním shonu obejít? Co nejčastěji využíváte vy? A jak jste na tom s používáním mobilu a počítače?

AdamJirků

útočník
18 let

Matěj Havlíček: Bez mobilu, protože potřebuji komunikovat s kamarády a rodinou a hledat si různé věci. Určitě nejvíc používám přes týden mobil a o víkendu počítač, denně tak pět až osm hodin. Asi by to bylo složité, ale nějaký čas bych se bez těch zařízení určitě obešel. Svět jako takový ovšem rozhodně ne. Já jsem první mobil dostal asi v osmi letech a je pravda, že dnešní děti ho mají v mnohem mladším věku, to je asi na každém rodiči, co uzná za vhodné. Technologie mě ovlivnily, o tom žádná. Samozřejmě jsem ale rád, že se hned můžu spojit s nějakým kamarádem.

Adam Jirků: Určitě bez mobilního telefonu, který nosím neustále u sebe a na kterém trávím z hlediska technologií nejvíce času, zhruba ty tři čtyři hodiny denně a nejčastěji jsem na sociálních sítích. Kromě toho taky internet hodně používám ke sledování filmů na notebooku nebo telefonu, a když je škola, tak určitě na tu. Bez telefonu bych si to v téhle době asi nedokázal představit a myslím si, že to tak má drtivá většina lidí. Mobil jsem dostal myslím ve 3. třídě a počítač ve třinácti. Jsem toho názoru, že děti by se měly co nejvíc hýbat, vyzkoušet si co nejvíce sportů, blbnout s kamarády venku a ne za obrazovkou.

Lukáš Souček: To bude asi mobil, protože přes něj hodně komunikuji a zajímám se tam o různé věci, nejčastěji ho používám. Je těžké říct, kolik na něm strávím denně času, protože každý den mám pokaždé něco jiného, koníčky, práci, chození ven s kamarády, ale řekl bych něco mezi čtyřmi a pěti hodinami. Na mobilu nejvíc komunikuji s lidmi, ale také třeba koukám na filmy, videa a občas si zahraju nějakou hru. Internet používám často na sociální sítě nebo na koukání filmů. Nejvíce ho používám právě na mobilu, bez něj bych se asi nedokázal obejít. Svět by to podle mě nedokázal. Přesně nevím v kolika jsem dostal svůj mobil nebo počítač, ale asi to bude kolem dvanácti let. Podle mě to není dobře, když děti jsou hodně malé, ale když už začínají být starší, měly by mít svůj vlastní mobil, aby mohly třeba více komunikovat. Určitě si myslím, že můj život tyto technologie ovlivnily, pomáhají mi vyhledat nespočet informací nejen k mému studiu, ale také mi poskytují zábavu a komunikaci se světem.

Jak často a s kým hrajete digitální hry? Co vás na tom baví? A jakou formu preferujete?

LukášSouček

útočník
17 let

Matěj Havlíček: Hry na počítači hraju prakticky od dětství. Vyrůstal jsem na Metinu2 a Counter Striku 1.6. Teď už na to není tolik času, ale o víkendu si vždy rád zahraju například Fortnite, CS:GO nebo World of Tanks. Hry na počítači mají výhodu v tom, že můžete hrát s kýmkoliv a nemusíte být vedle sebe. Mojí nejoblíbenější hrou je určitě CS:GO, hrajeme ji s klukama z týmu a mám k ní opravdu blízko. Dříve jsem hraním trávil opravdu spoustu času, ale teď už není moc volna, takže pouze o víkendech.

Adam Jirků: Abych se přiznal, tak hry už moc nehraju, ale o víkendu se občas sejdeme s kamarády u někoho doma a zahrajeme si FIFU, která je s Formulí 1 moje oblíbená, protože oba ty sporty sleduju a baví mě. Baví mě na tom určitě nejvíc ta sranda s klukama a taky jak hry šly hrozně dopředu z hlediska grafiky a všeho. Je to hodně reálné. Ale rád si zahraju i deskové hry jako je třeba poker nebo i člověče nezlob se s rodiči (usmívá se). FIFU hraju většinou s kamarády z Vrchlabí, odkud pocházím, a když to vezmu z kabiny, tak s Matějem Havlíčkem si občas zahraju Fortnite. Sám hraju jenom hodně zřídka. Čas na hraní mám jen o víkendu, protože přes týden jsem v Hradci a herní konzoli nechávám doma. Takže žádný velký gamer nejsem.

Lukáš Souček: Hry stále hraju, ale o hodně méně než dříve. Hrával jsem na konzoli, ale na té už nehraju, na počítači si občas něco zahraju, ale už taky hodně málo. Co mě na tom baví se odvíjí od toho, jakou hru hraju. Jsou různé a v každé je jiný cíl a jde o něco jiného. Za mě v digitálních hrách se toho můžete naučit více než v deskových. Já jsem se hodně naučil angličtinu, ale naučí vás také třeba tvořivost nebo udělat nějakou dobrou strategii a podobně. Já jsem moc her nehrál, ale nejoblíbenější zatím je Minecraft, protože tam můžete dělat cokoliv a není tak náročná. Nějaké hry hraju nebo jsem hrával sám, ale jinak spíš s kamarády. Hraním strávím málo času a je to kvůli tomu, že mám také jiné zájmy a už na to nemám tak dobré vybavení.

Jste aktivní na sociálních sítích? Jaké v nich vidíte největší plusy a mínusy? Jak moc člověka ovlivňují?

Matěj Havlíček: Aktivní poměrně jsem, ale nic nepřidávám, spíše sleduji věci a lidi, prostě to, co mě zajímá. Soukromí je na každém jedincovi, jak se k tomu postaví. Je to každého volba, jestli na sítích bude nebo ne a co tam bude přidávat. Jelikož nic moc nepřidávám, tím si svoje soukromí chráním. Člověka sociální sítě určitě ovlivňují hodně. Lidé se těmito prostředky naučili manipulovat s dalšími jedinci. Je to další prostředek, kde člověk musí mít svoji hlavu a nevěřit všemu, co je kde napsané. Osobně jsem se třeba s kyberšikanou nikdy nesetkal, ale její řešení je poměrně jednoduché – nahlášení na policii.

Adam Jirků: Jsem, trávím na nich poměrně dost času na můj vkus a nejvíce je využívám ke komunikaci s kamarády. Ohledně soukromí to je asi hodně individuální. Někdo vyžaduje větší pozornost a chce, aby to, co tam přidává, vidělo co nejvíce lidí. Já osobně mám na Instagramu pouze svoje kamarády a rodinu. Jako plus beru získávání informací a sledování třeba životů slavných lidí, jako mínus určitě to narušení soukromí. Určitě spoustu lidí to hodně ovlivňuje, zase je to asi hodně individuální, ale neříkám, že jsem výjimkou.

Lukáš Souček: Ano, jsem aktivní. Trávím na nich docela hodně času a využívám je nejvíc na komunikaci s kamarády, taky se tam dozvídám a zajímám o různé věci. Záleží na každém, jestli chce mít soukromí, nebo ne, každý to má jinak. Někomu nevadí, když nemá soukromý účet a má kolem více lidí než normálně. Já si ale svoje soukromí chráním tím, že mám soukromé účty a taky si nejdřív toho člověka prověřím. S kyberšikanou jsem se naštěstí osobně nesetkal, ale podle informací ze sociálních sítí vím, že se dějí v různých podobách. Plusem sítí je, že mohou lidi hodně komunikovat mezi sebou a taky mohou vidět, co kdo dělá a tak. A mínusy asi ani nemám. Někoho sociální sítě ovlivňují a někoho ne, záleží koho a co. Některým lidem pomáhají reklamy a různé stránky při jejich dlouhém rozhodování a uvažování, ať už ohledně politiky, oblečení a mnoha dalšího. Spoustě lidem může vysoká propagace reklam na sociálních sítích usnadnit dlouhé rozhodování a připadá jim jako užitečná. Jiným zase naopak může být nepříjemná a dělat záporný dojem k dané věci. V dnešní době ale obecně přibývá reklam a víc a víc ovlivňují náš život.

K výše zmiňovanému se také čím dál více pojí pojem závislost. Co to podle vás je a je problémem? Jak se jí dá předcházet nebo jak ji řešit?

Matěj Havlíček: Závislost je něco, co člověk upřednostní před čímkoliv a nemůže si pomoc a odepřít si to. Myslím si, že o sobě můžu říci, že jsem závislý na mobilu. Samozřejmě je to hodně ovlivněno tím, že všichni z mého okolí mobily používají také a probíhá přes ně všechna komunikace. Určitě je to reálná věc a trpí jí značná část populace, jelikož se na internetu odehrává skoro vše. Problém to dost možná už je, protože lidé nemají takovou potřebu chodit ven, sportovat a tak dál. Je potřeba mít nastavená nějaká pravidla a chtít furt být v kontaktu s lidmi raději v realitě než přes obrazovku.

Adam Jirků: Je to něco, co člověk musí mít nebo užít, i když třeba nechce, ale v hlavě má nastaveno, že tu věc potřebuje. Já se určitě bez mobilu a podobných věcí na nějaký čas obejdu, rozhodně se nesmí přesahovat nějaké meze, kdy zanedbáváte přátele a rodinu. Na těchto věcech je závislá spousta lidí a do budoucna si myslím, že to takový problém není, protože většina populace je na těchto zařízení závislá už teď, ale těžko říct, jestli to nabere ještě větší rozměry. Určitě se dá zabavit i nějak jinak než pouze za obrazovkou. Je lepší jít ven s kamarády, zažít nějakou tu srandu.

Lukáš Souček: Závislost je většinou záporná vlastnost, která nás nutí dělat často stejnou věc, bez které nemůžeme vydržet a těžko se odnaučuje. Například závislost na omamných látkách, užívání alkoholu a také trávení velkého času na sociálních sítích a mobilních telefonech. Asi bych to dokázal na sobě poznat, ale každý to má jinak, někdo to má jako práci, někdo si díky tomu může vydělávat a podobně. Hranice už je, když na tom ten člověk je furt a dělá na tom furt to samé, i když je třeba venku s kamarády a raději kouká do mobilu a nekomunikuje. Problémem je i časová délka, kterou strávíme nad mobilem či počítačem. Kvůli času strávenému nad mobilem posunujeme jiné věci, které by byly již dávno hotové. Dobré je zkusit se zabavit více jinými věcmi, více podnikat výlety do přírody a zkusit si sestavit harmonogram dne, kdy si povolíme pouze zkrácený čas strávený nad mobilem nebo počítačem.