Od posledních výkonů se můžeme odrazit, věří junior Lukáš Král

Začneme u zápasu s Vítkovicemi. Při pohledu na tabulku se dalo usoudit, že soupeř bude favoritem, vy jste ale o den dřív porazili Třinec. S čím jste do zápasu nastoupili?
Šli jsme do toho se zcela jinou náladou. Výhra nad ve formě hrajícím Třincem nám hodně pomohla. Do dalšího utkání jsme si věřili, ale bod samozřejmě bereme. Mohli jsme i vyhrát, ale nájezdy už jsou loterie.

Po první třetině jste mohli vést 3:0, ale dvakrát jste trefili tyčku. Zápas by se poté vyvíjel jinak, že ano?
Ano, je to škoda. Šance jsme měli, ale i soupeř byl nebezpečný. Určitě bylo v našich silách tyto situace proměnit, nicméně oba brankáři chytali výborně. Třetina klidně mohla skončit i 3:2. 1:0 byl asi zasloužený výsledek.

Ve druhé třetině však byli lepší hosté. Způsobilo to jejich vyšší nasazení, nebo jste naopak vy trochu polevili?
Oni přitvrdili a my nedokázali dostat kotouče z pásma v blízkosti modré čáry. Hodně nás dohrávali, takže i přechod do protiútoků byl těžší.

Ve třetí části jste srovnali na 2:2, vy jste navíc podepsán pod onou vyrovnávací brankou. Jak celá situace vypadala z vašeho pohledu?
Viděl jsem, že jedeme 3 na 2. Přihrál jsem Morymu (Petru Moravcovi), on mě výborně našel zpět. Popravdě ani nevím, jak se puk dostal za čáru, možná se odrazil i od gólmana. Hlavní ale je, že tam nakonec propadl.

V závěru základní hrací doby už hra obou týmů vypadala jako čekání na prodloužení, ani jedna strana nechtěla krátce před koncem inkasovat. Jak jste to vnímali vy?
Je to přesně tak. Nehrálo se na riziko, hlavní cíl byl neinkasovat a myslím, že soupeř to viděl stejně. V prodloužení pak byl průběh hry výrazně ovlivněn fauly, takže se 3 na 3 příliš nehrálo.

To sice ne, ale jak říkáte – byla tam vyloučení a oba týmy měly k dispozici početní výhodu, takže prostor na rozhodnutí byl.
To je pravda. Myslím si však, že oslabení jsme zvládli dobře, hodně blokovali střely a Vítkovice si žádnou výraznou šanci nevytvořily. Z poslední přesilovky jsme mohli skórovat, nějaké šance jsme měli i při hře 3 na 3, ale bohužel chyběla efektivita.

Dělba bodů byla asi spravedlivá a jak jste již zmínil – od tohoto výkonu se můžete odrazit i do příštích zápasů.
Je to tak. Hráli jsme dobře týmově. První třetinu jsme mohli vyhrát vyšším rozdílem, ve druhé zase mohly víckrát skórovat Vítkovice a třetí část už byla vyrovnaná. Bod je tedy přijatelný, ale mrzí mě, že se nám nepodařilo získat i ten druhý.

Když se podíváme na dosavadní průběh sezony, nelze říct, že by se odvíjela podle vašich představ. Co je důvodem, že se vám nedaří vyhrávat a jaké cíle pro tento ročník máte?
Řekl bych, že doposud jsme nebyli dostatečně důrazní. Teď už víme, že to dokážeme a věřím, že od posledních dvou zápasů se odrazíme a konečně začneme sbírat body. Co se týče cílů, chceme se dostat do play off a skončit na co nejlepších příčkách. Začátek se sice moc nevydařil, ale jak už jsem říkal, teď už se to snad konečně zlomí a začneme vyhrávat.

Když pořád zmiňujeme body, podívejme se i do individuálních statistik. Kanadské body máte mezi sebou přibližně rovnoměrně rozložené, ale asi byste potřebovali najít nějaké výraznější střelce. Myslíte, že byste to mohl být i vy?
To ano, ale myslím, že střelci se najdou s odstupem času. Je za námi pouze osm zápasů, do konce zbývá ještě spousta kol, takže se určitě nějaký lídr najde. Teď nám hodně pomohli kluci z Kolína, ale rozhodně se najde i někdo z naší kabiny. Byl bych samozřejmě rád, kdybych se stal lídrem. Snad se poštěstí a začne se mi dařit ještě víc než doteď.

Vy už jste si juniorskou extraligu vyzkoušel v pár zápasech minulý rok, letos už ale nastupujete pravidelně. Jaký je to pro vás rozdíl oproti dorostenecké úrovni?
Je to hlavně o dost rychlejší a zprvu bylo těžké si zvyknout i na větší fyzickou hru. Často jsou soupeři i o hlavu vyšší a mnohem těžší než já, ale po několika zápasech už je to lepší.

Tým je teď trochu namixovaný, část přišla z dorostu, někdo dokonce z jiných klubů. Jakou máte náladu v kabině? Rozumíte si i s Vitem Idžanem, který už v Hradci působí druhou sezonu?
Řekl bych, že si to postupně sedá. Příchozí hráči dobře utužují kolektiv a všichni už si rozumíme. Vito nám tedy česky moc nerozumí, ale snažíme se ho jakkoliv zapojovat do konverzace. Je to fajn kluk a většinou pochopí, co máme na mysli, když to třeba jen naznačíme.