Radim Šalda s Jaroslavem Dvořákem: Mistrovství světa? Zážitek na celý život

Výsledek na MS byl pro všechny zklamáním

Před mistrovstvím jste byli pasováni jako favorité na medaili. Jaké byly vaše cíle před začátkem MS?
Radim Šalda: Před turnajem na nás byl celkem vyvíjen tlak z médií a od fanoušků, jelikož jsme v srpnu vyhráli Memoriál Ivana Hlinky. I já sám jsem věřil v to, že můžeme přivést medaili, protože máme kvalitní ročník. Celkové cíle tak určitě byly vyšší, než umístění, na kterém jsme skončili, ale sen o medaili se nám bohužel rozpadl.
Jaroslav Dvořák: Myslím, že se od nás čekala medaile, za kterou jsme si všichni od samého začátku šli. Bohužel, turnaj se nám vůbec nepovedl. Výsledek byl pro nás všechny zklamáním.

Na turnaji jste při nabitém rozpisu odehráli celkem pět duelů během sedmi dní. Takový zápřah musel být fyzicky náročný...
RŠ: Takový počet zápasů je fyzicky náročnější, ale nějakou extra únavu jsem nepociťoval. Na hotelu jsme měli regenerační centrum, kde nás vedl fyzioterapeut ještě ve společnosti s masérem, takže o nás bylo dobře postaráno.
JD: Samozřejmě to bylo náročné, ale realizační tým se o nás staral moc dobře. Měli jsme všechno, co jsme potřebovali, abychom byli na každý zápas perfektně připraveni.

V konečném součtu jste získali jedinou výhru, několikrát vám k zisku tří bodů chyběl jediný gól. Čemu to přisuzujete?
RŠ: Je pravda, že jsme skoro v každém zápase prohráli jen o jeden gól. Jako hlavní příčinu bych ale viděl to, že jsme nebyli koncentrovaní po celých šedesát minut hry. Vždycky jsme měli nějaký výpadek, kdy jsme dostali dva, tři góly a pak museli dohánět skóre. Měli jsme nastavený nějaký herní systém, který jsme pak zhatili hrubou individuální chybou a dopadlo to, jak to dopadlo. Možná nám malinko chybělo i štěstíčko, ale takový už je hokej.
JD: Každý soupeř byl na tomto turnaji hratelný. Řekl bych, že jsme s každým soupeřem odehráli kvalitní zápas, akorát nám chybělo trošku štěstíčko, abychom zápasy dotáhli do vítězného konce. Výjimkou byl duel proti USA, který jsme si prohráli sami při vlastních přesilovkách.

Brány mistrovství světa se vám nakonec zavřely ve čtvrtfinále, kdy jste po velkém comebacku padli v nastaveném čase s Finskem. Jak hodnotíte zpětně tento zápas?
RŠ: Zápas s Finskem pro nás začal úplně katastrofálně, po první třetině jsme prohrávali už 1:4. V kabině jsme si ale jasně řekli, že takhle se čtvrtfinálový zápas nehraje, vrátili jsme se do něj a postupně dokázali i vyrovnat na 5:5. Došlo na prodloužení, které už je loterie, ale bohužel nám nevyšlo. Myslím, že se ale nemáme za co stydět. Dokázali jsme se vrátit do hry a chtěli zabojovat.
JD: Čtvrtfinále proti Finům se nám nepovedlo už od začátku, každopádně nikdo nepomýšlel na to, že by byl konec. Po první třetině jsme začali hrát svoji hru a povedlo se nám srovnat. Poté přišlo prodloužení tři na tři, a to je prostě buď, anebo. Finům se podařilo dotlačit puk do brány a to pro nás znamenalo konec na mistrovství.

Trenéři nám poděkovali za sezónu

Měli k vám po vyřazení trenéři nějaký proslov? Jak zhodnotili váš výkon na turnaji?
RŠ: Měli jsme hlavy dole, všichni jsme věděli, že pro nás turnaj končí. Trenéři nám poděkovali za celou sezónu, pochválili za bojovnost, kterou jsme proti Finům předvedli. Těžko se to říká, protože je to neúspěch, je to škoda. Ale takových nás v kariéře čeká víc. Asi to prostě tak někdy má být, i o tom hokej je.
JD: Trenéři nám děkovali, že jsme utkání nezabalili a bojovali až do konce. Celý turnaj nám nechybělo nasazení, bojovnost a chuť vyhrát. Dali jsme do toho všechno. Bohužel se nám nepovedly konce zápasu.

Slovensko je, co se vzdálenosti týče, pár hodin autem. Dorazili za vámi do dějiště turnaje i rodiče?
RŠ: Rodiče tam byli po celý turnaj, podporovali mě od začátku do konce.
JD: Určitě. Jak mně, tak i ostatním klukům dorazila rodina a příbuzní. Byli jsme tam jako doma, protože je bylo jak vidět, tak i hodně slyšet.

V tomto složení jste se na reprezentační akci sešli zřejmě naposledy. Jakou jste měli partu?
RŠ: Parta byla naprosto výborná, v kabině byli skvělí kluci. Mrzí mě, že už se v takovém složení asi nesejdeme, ale doufám, že si spolu ještě někdy zahrajeme. Uvidíme, jak to bude dál.
JD: Stáli jsme při sobě na ledě i mimo něj. Partu jsme měli výbornou.

Turnaj nakonec ovládlo ziskem zlaté medaile mužstvo USA. Je to pro vás překvapivý výsledek nebo jste je tipovali na vítěze?
RŠ: Myslím, že Američani vyhráli turnaj zaslouženě. Neprohráli ani jeden zápas, dá se říct, že každého přejeli, takže právem byli favoritem turnaje. Oni to mají nastavené trochu jinak. Ti kluci spolu hrajou celou sezonu v USHL, vědí o sobě a je to na nich vidět. Jejich souhra je neskutečná, tu medaili mají zaslouženě.
JD: USA má výborný tým. Na vítěze jsem je tipoval, ale až po tom, co jsme vypadli my. Ačkoli neměli na turnaji žádnou prohru, dali se porazit.

Každý hráč chce být draftovaný do NHL

Na turnaji vás s blížícím se draftem sledovalo i hodně skautů. Stihli jste nějaké pohovory?
RŠ: Nevím jak u ostatních kluků, ale já jsem měl nějaké pohovory spíš před turnajem. To ale nebyl důvod, proč jsme na mistrovství byli, takže uvidím, jak to bude dál.
JD: Ano. Na každé takové velké akci jsou skauti, kde nás většinou někdo kontaktuje.

Draft nejlepší hokejové ligy světa se blíží. Oba figurujete v předběžných odchadech, jak se na tuhle velkou událost těšíte?
RŠ: Draft se blíží a všichni se samozřejmě těší, jak to dopadne. Každý by určitě v tom konečném pořadí chtěl vidět svoje jméno a nejinak tomu je i u mě. Taky bych byl rád draftovaný, takže doufám, že to dopadne.
JD: Na draft se moc těším, sleduji ho každý rok. Každý hráč chce být draftovaný do NHL. Mě by to taky moc potěšilo, ale uvidí se, jestli se tam mé jméno objeví, či ne. Draft není všechno, takže pokud se tam neobjevím, rozhodně mě to nijak nepoloží. Spíš mi to dá ještě větší touhu na sobě pracovat.